-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jde o mojí úplee první keš, tak omluvte jednoduchost provedení. Dávat pozor na mudly cíhající za okny obecního úradu ci z nedaleké autobusové zastávky. Doufám, že vydrží co nejdéle.
Král Vratislav, panující v letech 1061 až 1092, daroval 7 popluží a les ve Velkém Bašti kapitule Vyšehradské jako prebendu (k užívání). Roku 1327 jmenuje se držitelem této prebendy Jindrich, arcijáhen kourimský a kanovník vyšehradský. Roku 1367 platil kanovník zvaný "de Binge" z této prebendy a prebendy líbeznické 1 1/2 kopy grošu desátku (dane). V tom casu koupil Frovin (Frühwein), zlatník a meštan pražský dedictví v Bášti od Mikuláše, syna Joklína Jílovského. Pred rokem 1396 prodáno toto zboží, to jest poplužní dvur, selské platy, pole, lesy i roboty klášteru Karlovskému na Novém meste pražském. Tento klášter vymenil pak vše roku 1407 s meštanem Starého mesta pražského Kašparem Šotrem, jenž byl toho mesta rychtárem. Roku 1419 jmenuje se Dorota, vdova po panu Václavu z Bášte, meštanu Starého mesta pražského, majitelkou. Roku 1446 je zaznamenán Václav, rytír z Bášte (Báštský z Lezojed) jako úcastník mezi rytíri, kterí volili za zemského správce pana Jiríka z Podebrad. Roku 1525 držel Velký Bášt pan Ladislav Popel z Lobkovic a smenil jej v roce 1544 za ves Prícové Luhy. Avšak z neznámé príciny smena tato zrušena, až v roce 1553 vymenil jej za obec Zajecice s panem Mikulášem Briknerem; tento zde ve Velkém Bášti zemrel a pri kostele v Líbeznicích pochován. Roku 1586 pripomíná se pan Jetrich z Vresovic a na Bášti. Rodina Popelu z Lobkovic však podržela ve Velkém Bášti ješte nejaké zboží, neb predešlí meli ves pouze v nájmu. Vždyt v roce 1609 pan Zdenek Smolík ze Slávic, pán na Bášti, koupil 11 poddaných ve Velkém Bášti a krcmu od nejvyššího kanclére Zdenka Vojtecha Popela z Lobkovic. Zdenek Smolík zemrel roku 1620 v tvralé vzpoure proti císari Ferdinandovi II. a proto pri komisi konfiskacní vedle císarské výpovedi ze zeme ze dne 16. zárí 1622, odsouzen ke ztráte 2/3 jmení svého, kteréhož následkem toho ujala se královská komora. Zabavené zboží bylo: statek Velký Bášt, tvrz s dvorem poplužním a vším príslušenstvím, který za 16 624 kop míšenských byl odhadnut. V roce 1623 koupil zboží toto, za odhadnutou cástku pan Albrech z Waldštejna, vévoda Frýdlantský. Téhož roku však prodal jej opet Alžbete Popelové z Lobkovic za hotových 19 500 kop míšenských (cca 97 500 zl. K). Pak byl spojen Velký Bášt se statkem Klecany. Krištof Ferdinand Popel z Lobkovic prodal Velký Bášt roku 1680 hrabeti Janu Hertwigovi z Nostizu, který jej pripojil k svému panství Pakomerickému. V jeho držení zustal v poddanství Velký Bášt až do zrušení roboty roku 1848. (Tolik z Pametí obcí okresu Karlínského, dále už navazuje kronikár Karel Novák) Dvur báštecký (velkostatek) byl v roce 1924 v republice Ceskoslovenské cástecne rozparcelován. Zbytek statku byl pridelen s výmenou za statek selský cp. 1 panu Zdenku Schönfeldovi. V roce 1949 prevzaly tento statek Csl. státní statky, reditelství v Odolena Vode. Koncem 19. století mela obec Bášt 70 popisných císel, z nichž byly 3 statky ve vlastnictví: p. Josefa Schönfelda, jenž mel toho casu v nájmu báštecký velkostatek od Nostize; Karla Bulvasa cp. 8 a Františka Syrového cp. 15; dále v tu dobu byly v Bášti 4 menší usedlosti a 5 malých. Politická obec Bášt skládá se ze 2 osad a to Velkého Bášte a Malého Bášte. Osada Malý Bášt mela svoji vlastní minulost. Zaznamenán jest již ve století 12., jako zemanské sídlo (tvrz) uprostred obce, po nemž ješte nyní zustal k nalezení sklep, pod nynejším domkem Klepšovým. Podrobnejších dat však neshledáno. Osada tato cítala pred svetovou válkou roku 1914 18 císel popisných, po skoncení jejím vzrostla na 33 císel popisných. Osada Velký Bášt vzrostla zastavením parcel "Na Horce" nyní III. cást v roce 1909 až 1912; po svetové válce zastavením panských polí "Na Parceli", nyní IV. cást "Letná" zvaná v roce 1920 až 1923; dále rozparcelováním pole za dvorem k Malému Bašti v roce 1925 až na 115 císel popisných. Obec Bašt (obe osady) cítaly po svetové válce v roce 1919 celkem 720 obyvatel, cítajíc v to i 2 hájovny na Beckove a 1 vodárny, kterou u príležitosti pozemkové reformy vykoupil její dlouholetý nájemce Josef Pazdera. Tato vodárna ovšem již od roku 1884 vodu do Líbeznického cukrovaru nedodává a její komín zboren r. 1924. Osada Malý Bašt domáhala se té doby osamostatnení, avšak bez úspechu. V roce 1924 byly ve znení osad provedeny zmeny: Velký Bášt se nadále bude jmenovati pouze "Bášt" a Malý Bášt pak se bude jmenovati pouze "Baštek". Pri prvních volbách do obecního zastupitelstva do politické obce Bášte, konaných v osvobozené Ceskoslovenské republice v roce 1919, byli zvoleni na základe rovného a tajného volebního práva obcané: Karel Novák, Ladislav Bulvas, Jan Padera, Antonín Hrouda, Josef Voves, Zdenek Schönfeld, František Dranda, Jan Mišner, František Belka, František Mates, Josef Kreml, Karel Krehnác, Antonín Javurek, Antonie Toulcová. Toto obecní zastupitelstvo pracovalo ješte za velkých zásobovacích obtíží z následku svetové války. Obecní starosta Karel Novák s aprovizacní komisí meli na starosti zásobování obce potravinami, uhlím a pod. Vznikalo hojnost obtíží a mrzutostí, zvlášte dokud se zde nalézali ješte i židovští vystehovalci z Bukoviny. Mouka a cukr vydávaly se v obchode Antonie Paderové, brambory vydávali na poukázky místní aprovizacní komise zdejší rolníci. V dubnu roku 1919 byla v Bášti založena Telocvicná jednota "Sokol v Bášti", jež ihned zapocala vyvinovati cinnost, porádáním verejných nácvicných hodin, cvicení a pod. V tu dobu byla založena i "Delnická telocvicná jednota v Bášti", která rovnež porádala cvicení, ochotnická divadla a pod. V roce 1920 byla zrušena svázanost hospodarení s potravinami (aprovisace), velice se práci obecního zastupitelstva ulehcilo. V místním Bášti se v ten cas zakoupil domek c. 13 od paní Syrové za Kcs 20.000- pro obecní potreby, nebot "paštouška" obecní v roce 1915 vyhorela a místo po ní bylo prodáno (pro obecní domek nezpusobilé) Antonínu Soustružníkovi, zahradníku v Bášti za Korun 1.005- dle schválení ze schuze osadního zastupitelstva v srpnu 1918. V roce 1920 byly cineny pokusy o postavení silnice od báštecké kaplicky za domkem Antonína Šalanského cp. 53 k nádraží v Mešicích. Ponevadž však silnice tato probíhá ze dvou tretin katastrem obce Líbeznické, zahájeno s ní jednání. Obec Líbeznice po dlouhém jednání uvoluje se zúcastniti se stavby této silnice, avšak za predpokladu, že obec Bášt prispeje svým podílem na projektované silnice z Líbeznic do háje na Beckov a na meštanskou školu v Líbeznicích. K provedení techto projektu nedošlo pro neshody v obecním zastupitelstvu v Líbeznicích. Obec Bášt utrpela ztrátu pri výmene zakoupených válecných pujcek Kc 2.000-, pro nezaprotokolování posledne zakoupených pujcek, takže je stát v roce 1921 neuznal. Byly tudíž jako pro obec bezcenné darovány k zhodnocení ceskému spolku "Komenský" ve Vídni v Rakousku. Ve schuzi obecního zastupitelstva dne 15.1.1922 usneseno vybírati 60%ní prirážku k prímým daním pro potreby obecne-politické.
Additional Hints
(Decrypt)
Xre