Kostel sv. Martina Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kes venovaná nejstarší památce v Sedlcanech. Gotický kostel sv. Martina z 13. století, puvodne opevnen hradbou a bránou s padacím mostem.
Níže uvedené texty byly cerpány z internetu.
Na úvodních souradnicích keš nehledejte.
Kostel sv. Martina
Kostel sv.Martina je nejstarší památkou mesta Sedlcany. Nejstarší je vež kostela (13.století) má pozdne románská až rane gotická sdružená okna a puvodní je též zdivo lodi. Po roce 1374 byl kostel rozšíren o gotický presbytár. V té dobe byl kostel opevnen hradbou s baštami a bránou s padacím mostem. Nad lodí i presbyteriem bylo hrázdené ci bednené patro. Pozustatkem této konstrukce jsou zrejme krakorce v úrovni koruny zdiva. Vež je ukoncena ochozem s cimburím a zdenou jehlancovou strechou. Nad jižním vstupem lodi jsou v korune zdi vsazeny dva kamenné krakorce, které nejspíše nesly arkýr. Zed kolem hrbitova bývala údajne vysoká asi 5,5m. Opevnený kostel je zachycen na Willenbergove vedute. Roku 1860 bylo opevnení zboreno a kostel byl zvetšen o severní pseudogotickou prístavbu a západní predsín. Z opevnení se zachovala vežová brána v severozápadní cásti obvodu hrbitova. Jižne od kostela byla v letech 1954-55 cástecne obnovena hradební zed.
Mestské slavnosti Rosa
Mestské slavnosti „ROSA“ v Sedlcanech navazují na tradice slavnosti náboženského charakteru, která vznikla patrne koncem 17. století a konala se pravidelne každý rok o svátcích velikonocních. Duvodem této oslavy bylo údajné vítezství nad Žižkou v r. 1420. Podle povesti se prý Žižka rozhodl, že prepadne v noci pred velikonocními svátky Sedlcany – verné katolické církvi a vyslal posla do Benešova, aby také benešovští meštané se svým vojskem táhli k Sedlcanum a v urcenou hodinu spolu s ním na mesto zaútocili. Posel však zabloudil, místo do Benešova prišel práve do Sedlcan, kde v domnení, že je na správném míste, vyrídil své poselství. Tak zamýšlenou akci prozradil. Sedlcanští se mohli na útok pripravit a bitce u opevneného kostela sv. Martina „za ranní rosy“ Žižku porazili. Zabití husité byli pak uloženi vedle hrbitova do spolecného hrobu, nad nímž je dosud kamenný kríž s letopoctem 1728. Slavnost „ROSA“ byla zakázána roku 1789 zákrokem dekana Antonína Tischlera, protože se prý pri ní konaly výtržnosti a bylo pochybné oslavovat vítezství nad Žižkou, který nikde porážky neutrpel. Tradice mestských slavností „ROSA“ byla obnovena v r. 1990. Slavnosti probíhají pravidelne v mesíci cervnu, cást programu je zpravidla stylizována do doby husitské (dramatizace povesti Rosa v plenéru na námestí, historický pruvod mestem, stredoveké trhy apod.)
Z knihy Dejiny mesta Sedlcan
Vystaven byl ve slohu gotickém ve XIV. stol. od pánu z Rožmberka na míste starého kostela, z nehož malý zbytek, kamenná ružice, je zazdena ve stene schodište u velkého kuru. Ve svornících žeber v klenbe nad presbytárem je znak Rožmberku a mesta. Chrám je 20m a 60cm dlouhý, v presbytári 7m široký, 9m a 10cm vysoký, v lodi 11m a 55cm široký a 12m vysoký. Má tvar obdelníkový. Presbytár má 4 okna, lod s rovným stropem, 2 okna s gotickou kružbou. Sakristie byla rozdelena ve 2 cásti. V horejší její cásti byla skrýš pro drahocenné nádoby a kostelní roucha, mestská privilegia a duležité listiny. V r. 1817 byla tato skrýš promenena v orator. Když za dekana Fr. Dresslera se klenutí sesulo, bylo odstraneno a sakristie tak zvetšena. V prucelí chrámu pri severozáp. rohu je ctyrhranná vež, jejíž dolejší cást je románská, horejší gotická. Na temeni je ohnivzdorný jehlan, kolem zubovité cimburí s ochozem. V roce 1864 na severní strane sakristie pristavena nová kaple, kde je oltár sv. Cyrila-Metodeje od Jana Herzoga. Kolem chrámu bývala puvodne silná, 9m vysoká hradební zed s dreveným podsebitím a arkýrovými vížkami. Na malém hrbitove u kostela se pochovávalo do r. 1821. U vchodu do sakristie ze hrbitova stávala zdená kostnice a nynejší kostnice bývala branou, kudy se mostem pres hradební príkop pricházelo ke kostelu. Zvonice vyhorela r. 1802 a v roce 1811 byla vystavena v nynejší podobe. R. 1680 znicil požár dekanství a radnici se všemi knihami, hodiny ve veži, shorelo i drevené podsebití hradební. Hradby nebyly opravovány, sesouvaly se a r. 1860 byly úplne zboreny a odstraneny; hradební príkop zasypán, zrízen tam park, který po válce svetové byl znova zrízen. Pri kostele stojí kamenný kríž s letopoctem 1728, kde prý odpocívají kosti padlých husitu. Snad v tom trocha pravdy. Soudíme tak podle listu, jímž Oldrich z Rožmberka obnovuje mestu výsady proto, že list Oldrichuv byl zkažen, když jsou jich Tábori na kostele dobývali. Nad chrámovým presbytárem bývaly vežicky, které pri vetru opernými pilíri otrásaly, a proto byly odstraneny r. 1754 i se štíhlou veží „sanktusník“. Hlavní barokový oltár, pekne rezaný byl porízen z pozustalosti JUDra Ferdinanda Cedíka, dekana v letech 1704 – 1706. Oltární obraz „Sv. Martin, biskup“ od malíre Umlaufa porízen r. 1882 nákladem Fr. Špale ze Sedlcan. Na postranném oltári P. Marie s Jezulátkem z r. 1778, malovaný Theodorem Šmejkalem z Krupé a darovaný dekanem zdejším Antonínem Fischlerem. Na bocním oltári je obraz sv. Josefa od malíre Umlaufa z r. 1882. Po obou stranách lodi visí obrazy: Srdce Pána Ježíše a Srdce Panny Marie od akad. malíre Ludvíka Bernarda z r. 1865 – 66. Cínová krtitelnice je vzácná památka ze XVI. století. Na zvonici byly 3 krásné zvony z r. 1807: Martin, Florián a Václav. Byly odevzdány k válecným úcelum. Jen umírácek zustal z r. 1698, malý zvonek na veži z r. 1804 a cimbál. Uprostred kostelní lodi r. 1713 zrízena zdená hrobka; je tam pochováno nekolik šlechticu z okolí. Byly tu i hrobky, kde je pochováno i nekolik dekanu (1626 – 1810). Mezi nimi 1706 JUDr. Cedík z Eisenberka.
Kostel kontra obchodak
Na webových stránkách se píše, že, "Obchodní dum Rozvoj zahájil provoz v Sedlcanech v roce 1981 jako soucást Jednoty SD Príbram. Postupem casu byl zmenen na družstevní podnik a od roku 1993 do soucasnosti je provozován spolecností Rozvoj Sedlcany spol. s r.o. Mezi hlavní zamerení Rozvoje patrí maloobchodní prodej a to s potravinami, textilem, papírnictví obuví a drogérií". Nás ale predevsim zajímá Rozvoj jako budova, která ovlivnila kolorit sedlcanskeho namesti. Puvodni mestanske domy na jizni strane namesti byly ve špatném technickém stavu a situace se musela rešit. Rika se, ze byl postaven za komunistickeho rezimu kvuli tomu, aby spolecne s panelaky, ktere se stavely soucasne s nim, zakryl vyhled na dominantu jizni casti sedlcanskeho namesti - kostel sv. Martina. Na druhou stranu se muže treba zdát, že oddelením kostela Rozvojem od námestí vzniklo "klidné" zákoutí. Mozna, ze je tomu jinak...
Názory geokolegu si mužete precíst u logu keše Sedlcansky rozvoj!?.
Zjištení indicií a finální výpocet
1)Pocet operných pilíru hradeb = A
2)Pocet kamenu klenby vchodu do zvonice = B
3)Pocet der mezi zuby cimburí = C
4)Pocet hvezdicek na dverí hlavního vchodu do kostela
(mimo hvezdicek na kovani dvernich pantu) = D
5)Pocet gotických oken kostela = E
6)Ciferace roku uvedeného na sgrafitech = F
Vzorec pro výpocet finálových souradnic:
N 49° 39.[(B-A)(E-C+F)(D/F+C/4-5)]-13
E 014° 25.[(D/F)(C/F+1)(E-A-B)]+6
Kontrolní soucet:
A+B+C+D+E+F = 96
Keška
Jedná se o klasickou PETku. Prosim kacery, aby nepouzivali do logbooku sva razitka a logovali se strucne pouze do priravenych poli. Do logbooku by se melo vejit alespon tricet zapisu.
Additional Hints
(Decrypt)
ivfv