-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size:  (regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Touto multicache bych vás
rád trochu seznámil a provedl po Cervené Recici
Historie Cervené Recice
Recické okolí patrilo od 12. století pražskému biskupství. Ve
2. polovine 13. století zde pravdepodobne vznikla tvrz, kterou
již po pulstoletí nahradil hrad, kde nekolikrát pobýval i
arcibiskup Arnošt z Pardubic ci Jan z Jenštejna. V
roce 1415 se jeho majitelem stal Jan z Chotemic, následovali
Trckové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. V roce 1467 byl
dobyt Petrem Brekovcem z Ostromece a tricet let poté se jeho
vlastníky stávají Leskovcové z Leskovce. Šebestián Leskovec
z Leskovce nechal staré sídlo prestavet v 60. létech 15.století na
renesancní zámek. Další prístavby pokracovaly na prelomu 16.
a 17. století, kdy Recice již náležela pánum z Rícan. Po
tricetileté válce pripadl zámek opet pražskému biskupství
respektive arcibiskupství a v jeho držení setrval až do
roku 1948. Arcibiskupové tu však vetšinou nepobývali
a zámek pustl. V minulém století byl nekolikrát opravován, presto
je dnes prázdný a nevyužitý. Díky neutešenému stavu jej
Státní ústav památkové péce zaradil do seznamu ohrožených
památek.
Hrad vznikl v bažinaté krajine a jedinými obrannými prvky byly
príkopy a valy, které jej obklopovaly. Ochrana byla umocnena
rybníkem a predevším potom dvojicí mohutných zachovalých
bašt na západe a menší hranolovou veží
(hladomornou) na jihu. Zámek má šestiboký pudorys, dve
nádvorí, na fasádách lze spatrit zajímavá sgrafita a nad vchodem
erb arcibiskupa Jana Bedricha z Valdštejna. Budovy jsou
renesancního charakteru, zbytkem hradu je válcová hláska.
Historie objektu
V roce 1144 daroval ceský kníže Vladislav II. pražskému
biskupovi Otovi zalesnenou krajinu pri horním toku reky
Želivky. Zde pak další biskupové zakládaly na již
vymýcené pude nové osady. Mezi novými sídlišti, která
vznikla koncem 12. století, byla také Recice, jejíž pocátky
lze spojit s osobou biskupa Tobiáše z Bechyne (1378 –
96). Krátce po svém vzniku se stala prirozeným centrem rozsáhlého
panství pražských biskupu a arcibiskupu. O vzniku tvrze, která
stála na míste dnešního renesancního zámku, nejsou dochovány
žádné písemné zprávy. Existence nedalekého želivského
kláštera však napovídá, že pocátky obou
církevních stredisek jsou podobné.
Za biskupa Tobiáše z Bechyne byla tvrz spolu s kostelem
opevnena proti nájezdum Oty Braniborského a pozdeji proti
Vítkovcum. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1343 až
1364) byla již dusledne oznacována jako hrad. V té dobe zde
sídlil purkrabí a další hospodárští úredníci, kterí
spravovali panství. Osobní návštevy arcibiskupu však
byly velmi rídké. Arcibiskup Jan z Jenštejna (1379 –
1396) zavítal v roce 1384 do Recice se svým doprovodem, v nemž
se také pripomíná jeho generální vikár Jan z Pomuku. Podruhé se zde
objevil až o osm let pozdeji, tedy v roce 1392.
Ješte pred zacátkem husitské revoluce roku 1415
prešlo recické panství do svetských rukou, když ho
arcibiskup Konrád z Vechty (1413 – 1431) celé prodal Jankovi
z Chotemic.
Díky husitství se pomery na Recici zcela zmenily. Janek z Chotemic
odešel jako katolík do vyhnanství a recický hrad
pravdepodobne v roce 1422 dobyli husité. První písemný doklad o
ovládnutí zdejšího kraje husitským hejtmanem
Mikulášem Sokolem z Lamberka pochází až z roku 1428.
Tento bojovník se projevil nejen jako válecník, ale také jako
diplomat, když na recickém hrade sjednal mír s hlavním
predstavitelem katolické strany Oldrichem z Rožmberka. Na
Recici se také organizovala v roce 1431 výprava proti Dolním
Rakousum, která mela odcinit porážku husitu od Albrechta
Habsburského.
V roce 1436 vrátil císar Zikmund recické panství opet Jankovi z
Chotemic, ale již následujícího roku bylo zástavne zapsáno
Mikuláši Trckovi z Lípy. Po jeho smrti (r. 1453) se Recice
dostala do majetku krále Ladislava Pohrobka, který ji již roku
1454 postoupil pánum z Ústí. Tím se panství dostalo do dedicného
držení Jindricha ze Stráže, který zastával funkci
nejvyššího hofmistra Ceského království a docasného
správce zeme. O jeho vztahu k Recici máme pouze jediný doklad,
dokazující, že dal recický hrad opravit.
V roce 1466, po smrti Jindricha ze Stráže, zdedil Recici jeho
starší syn Michal, který se pridal na stranu neprátel krále
Jirího z Podebrad a recický hrad se stal výchozím bodem výprav do
okolních panství, která byla verná králi. Z tohoto duvodu Petr
Brekovec z Ostromece, pán na Kamenici a Loutkove, Recici roku 1467
dobyl a umístil do hradu svou posádku. Recice pripadla králi, který
ji za odmenu daroval Brekovcovi. Ten ji následne prodal potomku
drívejšího majitele, Mikuláši Trckovi z Lípy, který
se z nove nabytého panství príliš dlouho netešil.
Manžel Johanky ze Stráže, Jan ze Šelmberka,
nejvyšší kanclér království, zacal totiž
uplatnovat nároky dedicu Jindricha ze Stráže na Recici a cást
panství. Od roku 1480 se také stal jejím novým majitelem. V roce
1497 ji prodal Bohuslavu Leskovcovi z Leskovce, jehož potomci
zde pak vládli celé století a prebudovali puvodní gotický hrad v
renesancní zámek.
Pred rokem 1523 se na Recici usadil syn Bohuslava Leskovce,
Arnošt. Po jeho smrti (r. 1535) se dedictví ujal syn
Šebestián, za nehož došlo k nejvetšímu
rozmachu panství a hradu.
Kolem roku 1560 dal Šebestián Leskovec zcela prestavet jádro
hradu v renesancní zámek. V roce 1560 pak byl dokoncen takzvaný
nový palác (krídlo s veží). Do první poloviny
šedesátých let 16. století lze klást i výstavbu
dalších cástí a pravdepodobne i partií, které svými
lunetovými rímsami s bohatým figurálním sgrafitem patrí k
nejlepším ukázkám ceské renesance. Prestavbu recického sídla
dokládá prídomek „na Nové Recici“, s kterým se
Šebestián Leskovec uvádí jako úcastník snemu v letech 1569
– 1570.
Šebestián z Leskovce zemrel v roce 1582 bez potomku. O zámek
se necelé tri roky starala vdova Žofie z Nectin. Když
roku 1585 zemrela, odkázala Recici príbuznému Kryštofu
staršímu z Leskovce. Ten na zámku provedl další
stavební úpravy. Mimo jiné dal v roce 1593 vystavet, dnes již
zborenou, budovu mezi dvema baštami. Zemrel asi roku 1595
rovnež bez potomku a Recici spravovala jeho sestra Anna,
provdaná za Jana Šlejnice ze Šlejnic. O panství a
zámek se však nestarala príliš dlouho, nebot ho
již v roce 1597 prodala Hermanovi z Rícan. Rozvetvený rod
Leskovcu se proti prodeji postavil a prohlásil Recici za dedicné
vlastnictví. Proto se Albrecht Šebestián Leskovec násilím
zmocnil zámku, kde sídlil Vilém mladší z Rícan. Avšak
páni z Rícan své právo obhájili a s pomocí krajské hotovosti
získali Recici i zámek zpet.
Po smrti Hermana z Rícan, okolo roku 1612, zdedil panství jeho syn
Jan. Ten o Recici vedl také vleklý spor. Po Bílé hore byl usvedcen
z úcasti na stavovském povstání z let 1618 – 1620 a jeho
majetek byl z velké cásti zkonfiskován. V roce 1623 postoupil císar
Ferdinand III. Cervenou Recici pražskému arcibiskupovi
Arnoštu Vojtechu Harrachovi, jehož nástupci ji
vlastnili až do roku 1948.
Arcibiskup Harrach (1623 – 1667) pobýval na recickém zámku
pomerne casto, protože zde hledal útocište v dobe
tricetileté války. Další arcibiskupové, krome Matouše
Ferdinanda Sobka z Bílenberka (1668 – 1675), který dal zámek
opravit, se Recici príliš nevenovali, a proto objekt
chátral. Poslední úpravy zámku byly zapocaty z podnetu arcibiskupa
Františka Kordace (1919 – 1931) a dokonceny až za
jeho nástupce Karla Kašpara (1931 až 1941).
Popis objektu
Renesancní zámek v Cervené Recici prošel velmi složitým
stavebním vývojem, což se projevilo i na jeho komplikované
pudorysné dispozici.
Dnešní areál, prestavený z gotického hradu, má protáhle
šestiúhelnou pravidelnou dispozici. Je tvoren celkem
šesti na sebe navazujících budov, které tak vytvárejí dve
nádvorí. Hrad byl puvodne obklopen vodním príkopem, dodnes z cásti
dochovaným, který byl napájen jednak z nedalekého rybníka a také
okolním bažinatým terénem. Pred severním prucelím pak
doplnoval obranu mohutný vnejší val.
Prucelí je spojeno s komunikací pomocí kamenného mostu, který zde
byl zbudován v roce 1675 na míste dreveného padacího. Vstupní brána
do zámku je zdobena znakem arcibiskupa hrabete Jana Bedricha z
Valdštejna, na kterém je patrný letopocet 1675.
Toto obytné krídlo, spolecne s vedlejším traktem, který
obrací své prucelí na východ, bylo postaveno na pocátku 17.
století. Prujezdem se prichází na první nádvorí. Zde se nachází
gotickorenesancní trakt, pocházející z 16. století, který je tvoren
tremi budovami. Z jižní vystupuje hranolovitá hodinová
vež. Na tuto budovu pak smerem na sever navazuje druhý trakt s
renesancním arkýrem, který nesou kamenné krakorce se znaky
Šebestiána z Leskovce a jeho manželky Žofie z
Nectin. Z vedlejšího západního traktu, který zasahuje do
druhého nádvorí, pak vycnívá hláska elipsového tvaru.
Následuje spojovací chodba, která je pokracováním západního krídla
a zároven spojuje severní a jižní stranu nádvorí. Její
vnejší steny jsou bohate zdobeny sgrafity. Smerem do prvního
nádvorí jsou vymalovány znaky Šebestiána z Leskovce a jeho
manželky. Ve výsecích lunetové rímsy jsou umístena poprsí
deseti zatím neznámých osob. Pod prostredním výjevem si mužeme
precíst výrok „Bdete, neb nevíte dne ani hodiny“.
Západní stenu, smerem do druhého nádvorí, pak zdobí sgrafita ve
trech úrovních. V lunetových rímsách jsou umístena poprsí
znázornující svetce sv. Jakuba Menšího, sv. Mikuláše,
sv. Bartolomeje, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Jana Krtitele. Mimoto
rímsa dále pokracuje v pudních prostorách, kde byla pri prístavbe
nového traktu ponechána vcetne figurální výzdoby. Pod rímsou jsou
pak postavy andelu s výjevem Nanebevzetí Panny Marie. Spodní cást
steny zaujímá pás se zobrazením vozového sprežení a pruvodu
dam na koních.
Prevládá zde myšlenka, že v severozápadním krídle, do
kterého chodba ústí, byla kdysi zámecká kaple. Tuto domnenku
potvrzují nejen výjevy svatých, ale také vež, která vystupuje
nad severní cást príkopu.
Západní krídlo na druhém nádvorí uzavírají po obou stranách
osmiboké bašty, na kterých jsou patrné gotické prvky. Z této
cásti zámku se do dnešních dnu dochovalo pouze obvodové
zdivo. Vedle jižní bašty je zazdená brána, která byla
dríve opatrena padacím mostem a sloužila jako druhý východ z
objektu. Od ní se smerem na západ táhne obvodová zed ke ctyrboké
obranné bašte, kde kdysi bývala hladomorna. V prízemí této
veže je v podlaze ctvercový otvor o hloubce približne
sedm a pul metru. Do nej byli vhazováni zajatci, kterí zde tak
nalezli nejen vezení, ale i hrob. Svedcí o tom provedené výzkumy,
pri kterých bylo nalezeno nekolik lidských koster.
Jihozápadní krídlo, které uzavírá nádvorí na východní strane, je v
prízemí opatreno nepravidelnými arkádami. Nad nimi probíhá pres
celé první patro drevená pavlac.
Na objektu se doposud dochovalo mnoho cenných detailu. Zdi budov
obrácených do hradního príkopu nesou kamenné krakorce. V nekolika
nadokenních rímsách jsou vytesány znaky Šebestiána z
Leskovce a Žofie z Nectin. Nad vstupem do spojovacího koridoru
je tesaný znak arcibiskupa Arnošta Harracha. Rovnež
sgrafita na spojovací chodbe se dochovala v pomerne dobrém stavu,
ale zde sehrálo významnou roli jejich restaurování koncem 90. let
20. století. Není vylouceno, že pri tomto zásahu nebyla
sgrafita obnovena v puvodní podobe.
Za zmínku také stojí, že prízemí a první patro zámku, dále
místnosti západního a severozápadního krídla, jsou opatreny
valenými klenbami. Spojovací chodba se sgrafitovou výzdobou klenbou
hrebínkovou hvezdicovou. Doposud neprozkoumanou cástí objektu jsou
sklepy. Ty se v nekterých partiích mení v chodby. Cást jich je také
zatopena. Uprostred prvního nádvorí je studna, která je však
zasypaná.
V interiérech, který je jinak zcela zdevastován, se v jižním
traktu zachoval renesancní krb zdobený znaky Šebestiána z
Leskovce a jeho manželky Žofie s vytesaným letopoctem
1560. V severním traktu jsou dochována empírová kachlová kamna,
pricemž jedna z nich byla v nedávné dobe odcizena.
Cerné mše templárských prízraku
Podle povesti založili Recici rytíri templárského rádu, kterí
tu byli pozdeji popraveni. Ve sklepe zámku se zjevoval pruvod
popravených rytíru, krácejících s hlavami pod paží. Každý
rok o svátku Dušicek vycházejí z hladomorny recického zámku
všichni poprvení neštastníci a jdou v pruvodu vykonat
temnou pobožnost na hrbitov. Vypráví se, že paní
zdejšího zámku se jednou tajne zúcastnila této cerné
mše duchu v kostele, byla však odhalena a málem
prišla o život.
K samotné keši
Stage1:
Na techto souradnicích se budete nacházet pred zámkem kde se dá i
zaparkovat vase geovozidlo.
Vaším úkolem je zjistit pocet kamených oblouku címž
dostanete císlo F.
Stage2:
Nyní se nacházíte pred pomníkem a místní Základní školou.
Nyní zjistete B = cp. ZŠ a A = rok vytesaný na kamenu se
sochou.
Stage3:
Zde se nacházíte pred místní firmuou na výrobu krmiv jejíž
název je:
a) Mrázovokrmino.sro C=299
b) MrázAgroCZ C=298
c) Krmivarecice C=297
Stage4:
Z techto souradnic je videt podobizna ceského prezidenta
a) V.Havla D=4
b) V.Klause D=5
c) T.G.Masaryka D=6
Stage5:
Tyto souradnice vás dovedou k místnímu kostelu u kterého bylo
zrízeno detské hrište ale i tak myslím že je
ješte kostel zajímavý a ojedinelý ale zasloužil by
opravu.
Zde zjistíte císlo E které se rovná poctu vytrážovaných oken z
této strany kostela.
Final cache:
N49°30.B*C+E
E015°10.F*(A-1708)+D
Preji príjemnou procházku po Cervené Recici
Prosím vracejte keš zpet na puvodní
místo a dobre maskujte!!
Additional Hints
(Decrypt)
Ir mqv zvfgn qbfg