Skip to content

Cervena recice Multi-cache

This cache has been archived.

JERRY_: Bohužel, ale není cas ani finance na obnovu keše. Proto pujde do archivu a tuto krásnou lokaci ponechám, treba nekdo, až opraví strechu zámku (která by mela práve v nejbližší dobe zacít) založí novou keš. Jsem rád že udelala radost alespon tem co ji meli možnost odlovit :)

JERRY_

More
Hidden : 7/2/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Touto multicache bych vás rád trochu seznámil a provedl po Cervené Recici



Historie Cervené Recice
Recické okolí patrilo od 12. století pražskému biskupství. Ve 2. polovine 13. století zde pravdepodobne vznikla tvrz, kterou již po pulstoletí nahradil hrad, kde nekolikrát pobýval i arcibiskup Arnošt z Pardubic ci Jan z Jenštejna. V roce 1415 se jeho majitelem stal Jan z Chotemic, následovali Trckové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. V roce 1467 byl dobyt Petrem Brekovcem z Ostromece a tricet let poté se jeho vlastníky stávají Leskovcové z Leskovce. Šebestián Leskovec z Leskovce nechal staré sídlo prestavet v 60. létech 15.století na renesancní zámek. Další prístavby pokracovaly na prelomu 16. a 17. století, kdy Recice již náležela pánum z Rícan. Po tricetileté válce pripadl zámek opet pražskému biskupství respektive arcibiskupství a v jeho držení setrval až do roku 1948. Arcibiskupové tu však vetšinou nepobývali a zámek pustl. V minulém století byl nekolikrát opravován, presto je dnes prázdný a nevyužitý. Díky neutešenému stavu jej Státní ústav památkové péce zaradil do seznamu ohrožených památek.

Hrad vznikl v bažinaté krajine a jedinými obrannými prvky byly príkopy a valy, které jej obklopovaly. Ochrana byla umocnena rybníkem a predevším potom dvojicí mohutných zachovalých bašt na západe a menší hranolovou veží (hladomornou) na jihu. Zámek má šestiboký pudorys, dve nádvorí, na fasádách lze spatrit zajímavá sgrafita a nad vchodem erb arcibiskupa Jana Bedricha z Valdštejna. Budovy jsou renesancního charakteru, zbytkem hradu je válcová hláska.

Historie objektu
V roce 1144 daroval ceský kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesnenou krajinu pri horním toku reky Želivky. Zde pak další biskupové zakládaly na již vymýcené pude nové osady. Mezi novými sídlišti, která vznikla koncem 12. století, byla také Recice, jejíž pocátky lze spojit s osobou biskupa Tobiáše z Bechyne (1378 – 96). Krátce po svém vzniku se stala prirozeným centrem rozsáhlého panství pražských biskupu a arcibiskupu. O vzniku tvrze, která stála na míste dnešního renesancního zámku, nejsou dochovány žádné písemné zprávy. Existence nedalekého želivského kláštera však napovídá, že pocátky obou církevních stredisek jsou podobné.

Za biskupa Tobiáše z Bechyne byla tvrz spolu s kostelem opevnena proti nájezdum Oty Braniborského a pozdeji proti Vítkovcum. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1343 až 1364) byla již dusledne oznacována jako hrad. V té dobe zde sídlil purkrabí a další hospodárští úredníci, kterí spravovali panství. Osobní návštevy arcibiskupu však byly velmi rídké. Arcibiskup Jan z Jenštejna (1379 – 1396) zavítal v roce 1384 do Recice se svým doprovodem, v nemž se také pripomíná jeho generální vikár Jan z Pomuku. Podruhé se zde objevil až o osm let pozdeji, tedy v roce 1392.

Ješte pred zacátkem husitské revoluce roku 1415 prešlo recické panství do svetských rukou, když ho arcibiskup Konrád z Vechty (1413 – 1431) celé prodal Jankovi z Chotemic.

Díky husitství se pomery na Recici zcela zmenily. Janek z Chotemic odešel jako katolík do vyhnanství a recický hrad pravdepodobne v roce 1422 dobyli husité. První písemný doklad o ovládnutí zdejšího kraje husitským hejtmanem Mikulášem Sokolem z Lamberka pochází až z roku 1428. Tento bojovník se projevil nejen jako válecník, ale také jako diplomat, když na recickém hrade sjednal mír s hlavním predstavitelem katolické strany Oldrichem z Rožmberka. Na Recici se také organizovala v roce 1431 výprava proti Dolním Rakousum, která mela odcinit porážku husitu od Albrechta Habsburského.

V roce 1436 vrátil císar Zikmund recické panství opet Jankovi z Chotemic, ale již následujícího roku bylo zástavne zapsáno Mikuláši Trckovi z Lípy. Po jeho smrti (r. 1453) se Recice dostala do majetku krále Ladislava Pohrobka, který ji již roku 1454 postoupil pánum z Ústí. Tím se panství dostalo do dedicného držení Jindricha ze Stráže, který zastával funkci nejvyššího hofmistra Ceského království a docasného správce zeme. O jeho vztahu k Recici máme pouze jediný doklad, dokazující, že dal recický hrad opravit.

V roce 1466, po smrti Jindricha ze Stráže, zdedil Recici jeho starší syn Michal, který se pridal na stranu neprátel krále Jirího z Podebrad a recický hrad se stal výchozím bodem výprav do okolních panství, která byla verná králi. Z tohoto duvodu Petr Brekovec z Ostromece, pán na Kamenici a Loutkove, Recici roku 1467 dobyl a umístil do hradu svou posádku. Recice pripadla králi, který ji za odmenu daroval Brekovcovi. Ten ji následne prodal potomku drívejšího majitele, Mikuláši Trckovi z Lípy, který se z nove nabytého panství príliš dlouho netešil. Manžel Johanky ze Stráže, Jan ze Šelmberka, nejvyšší kanclér království, zacal totiž uplatnovat nároky dedicu Jindricha ze Stráže na Recici a cást panství. Od roku 1480 se také stal jejím novým majitelem. V roce 1497 ji prodal Bohuslavu Leskovcovi z Leskovce, jehož potomci zde pak vládli celé století a prebudovali puvodní gotický hrad v renesancní zámek.

Pred rokem 1523 se na Recici usadil syn Bohuslava Leskovce, Arnošt. Po jeho smrti (r. 1535) se dedictví ujal syn Šebestián, za nehož došlo k nejvetšímu rozmachu panství a hradu.

Kolem roku 1560 dal Šebestián Leskovec zcela prestavet jádro hradu v renesancní zámek. V roce 1560 pak byl dokoncen takzvaný nový palác (krídlo s veží). Do první poloviny šedesátých let 16. století lze klást i výstavbu dalších cástí a pravdepodobne i partií, které svými lunetovými rímsami s bohatým figurálním sgrafitem patrí k nejlepším ukázkám ceské renesance. Prestavbu recického sídla dokládá prídomek „na Nové Recici“, s kterým se Šebestián Leskovec uvádí jako úcastník snemu v letech 1569 – 1570.

Šebestián z Leskovce zemrel v roce 1582 bez potomku. O zámek se necelé tri roky starala vdova Žofie z Nectin. Když roku 1585 zemrela, odkázala Recici príbuznému Kryštofu staršímu z Leskovce. Ten na zámku provedl další stavební úpravy. Mimo jiné dal v roce 1593 vystavet, dnes již zborenou, budovu mezi dvema baštami. Zemrel asi roku 1595 rovnež bez potomku a Recici spravovala jeho sestra Anna, provdaná za Jana Šlejnice ze Šlejnic. O panství a zámek se však nestarala príliš dlouho, nebot ho již v roce 1597 prodala Hermanovi z Rícan. Rozvetvený rod Leskovcu se proti prodeji postavil a prohlásil Recici za dedicné vlastnictví. Proto se Albrecht Šebestián Leskovec násilím zmocnil zámku, kde sídlil Vilém mladší z Rícan. Avšak páni z Rícan své právo obhájili a s pomocí krajské hotovosti získali Recici i zámek zpet.

Po smrti Hermana z Rícan, okolo roku 1612, zdedil panství jeho syn Jan. Ten o Recici vedl také vleklý spor. Po Bílé hore byl usvedcen z úcasti na stavovském povstání z let 1618 – 1620 a jeho majetek byl z velké cásti zkonfiskován. V roce 1623 postoupil císar Ferdinand III. Cervenou Recici pražskému arcibiskupovi Arnoštu Vojtechu Harrachovi, jehož nástupci ji vlastnili až do roku 1948.

Arcibiskup Harrach (1623 – 1667) pobýval na recickém zámku pomerne casto, protože zde hledal útocište v dobe tricetileté války. Další arcibiskupové, krome Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka (1668 – 1675), který dal zámek opravit, se Recici príliš nevenovali, a proto objekt chátral. Poslední úpravy zámku byly zapocaty z podnetu arcibiskupa Františka Kordace (1919 – 1931) a dokonceny až za jeho nástupce Karla Kašpara (1931 až 1941).

Popis objektu
Renesancní zámek v Cervené Recici prošel velmi složitým stavebním vývojem, což se projevilo i na jeho komplikované pudorysné dispozici.

Dnešní areál, prestavený z gotického hradu, má protáhle šestiúhelnou pravidelnou dispozici. Je tvoren celkem šesti na sebe navazujících budov, které tak vytvárejí dve nádvorí. Hrad byl puvodne obklopen vodním príkopem, dodnes z cásti dochovaným, který byl napájen jednak z nedalekého rybníka a také okolním bažinatým terénem. Pred severním prucelím pak doplnoval obranu mohutný vnejší val.

Prucelí je spojeno s komunikací pomocí kamenného mostu, který zde byl zbudován v roce 1675 na míste dreveného padacího. Vstupní brána do zámku je zdobena znakem arcibiskupa hrabete Jana Bedricha z Valdštejna, na kterém je patrný letopocet 1675.

Toto obytné krídlo, spolecne s vedlejším traktem, který obrací své prucelí na východ, bylo postaveno na pocátku 17. století. Prujezdem se prichází na první nádvorí. Zde se nachází gotickorenesancní trakt, pocházející z 16. století, který je tvoren tremi budovami. Z jižní vystupuje hranolovitá hodinová vež. Na tuto budovu pak smerem na sever navazuje druhý trakt s renesancním arkýrem, který nesou kamenné krakorce se znaky Šebestiána z Leskovce a jeho manželky Žofie z Nectin. Z vedlejšího západního traktu, který zasahuje do druhého nádvorí, pak vycnívá hláska elipsového tvaru.

Následuje spojovací chodba, která je pokracováním západního krídla a zároven spojuje severní a jižní stranu nádvorí. Její vnejší steny jsou bohate zdobeny sgrafity. Smerem do prvního nádvorí jsou vymalovány znaky Šebestiána z Leskovce a jeho manželky. Ve výsecích lunetové rímsy jsou umístena poprsí deseti zatím neznámých osob. Pod prostredním výjevem si mužeme precíst výrok „Bdete, neb nevíte dne ani hodiny“. Západní stenu, smerem do druhého nádvorí, pak zdobí sgrafita ve trech úrovních. V lunetových rímsách jsou umístena poprsí znázornující svetce sv. Jakuba Menšího, sv. Mikuláše, sv. Bartolomeje, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Jana Krtitele. Mimoto rímsa dále pokracuje v pudních prostorách, kde byla pri prístavbe nového traktu ponechána vcetne figurální výzdoby. Pod rímsou jsou pak postavy andelu s výjevem Nanebevzetí Panny Marie. Spodní cást steny zaujímá pás se zobrazením vozového sprežení a pruvodu dam na koních.

Prevládá zde myšlenka, že v severozápadním krídle, do kterého chodba ústí, byla kdysi zámecká kaple. Tuto domnenku potvrzují nejen výjevy svatých, ale také vež, která vystupuje nad severní cást príkopu.

Západní krídlo na druhém nádvorí uzavírají po obou stranách osmiboké bašty, na kterých jsou patrné gotické prvky. Z této cásti zámku se do dnešních dnu dochovalo pouze obvodové zdivo. Vedle jižní bašty je zazdená brána, která byla dríve opatrena padacím mostem a sloužila jako druhý východ z objektu. Od ní se smerem na západ táhne obvodová zed ke ctyrboké obranné bašte, kde kdysi bývala hladomorna. V prízemí této veže je v podlaze ctvercový otvor o hloubce približne sedm a pul metru. Do nej byli vhazováni zajatci, kterí zde tak nalezli nejen vezení, ale i hrob. Svedcí o tom provedené výzkumy, pri kterých bylo nalezeno nekolik lidských koster.

Jihozápadní krídlo, které uzavírá nádvorí na východní strane, je v prízemí opatreno nepravidelnými arkádami. Nad nimi probíhá pres celé první patro drevená pavlac.

Na objektu se doposud dochovalo mnoho cenných detailu. Zdi budov obrácených do hradního príkopu nesou kamenné krakorce. V nekolika nadokenních rímsách jsou vytesány znaky Šebestiána z Leskovce a Žofie z Nectin. Nad vstupem do spojovacího koridoru je tesaný znak arcibiskupa Arnošta Harracha. Rovnež sgrafita na spojovací chodbe se dochovala v pomerne dobrém stavu, ale zde sehrálo významnou roli jejich restaurování koncem 90. let 20. století. Není vylouceno, že pri tomto zásahu nebyla sgrafita obnovena v puvodní podobe.

Za zmínku také stojí, že prízemí a první patro zámku, dále místnosti západního a severozápadního krídla, jsou opatreny valenými klenbami. Spojovací chodba se sgrafitovou výzdobou klenbou hrebínkovou hvezdicovou. Doposud neprozkoumanou cástí objektu jsou sklepy. Ty se v nekterých partiích mení v chodby. Cást jich je také zatopena. Uprostred prvního nádvorí je studna, která je však zasypaná.

V interiérech, který je jinak zcela zdevastován, se v jižním traktu zachoval renesancní krb zdobený znaky Šebestiána z Leskovce a jeho manželky Žofie s vytesaným letopoctem 1560. V severním traktu jsou dochována empírová kachlová kamna, pricemž jedna z nich byla v nedávné dobe odcizena.

Cerné mše templárských prízraku
Podle povesti založili Recici rytíri templárského rádu, kterí tu byli pozdeji popraveni. Ve sklepe zámku se zjevoval pruvod popravených rytíru, krácejících s hlavami pod paží. Každý rok o svátku Dušicek vycházejí z hladomorny recického zámku všichni poprvení neštastníci a jdou v pruvodu vykonat temnou pobožnost na hrbitov. Vypráví se, že paní zdejšího zámku se jednou tajne zúcastnila této cerné mše duchu v kostele, byla však odhalena a málem prišla o život.

K samotné keši
Stage1:
Na techto souradnicích se budete nacházet pred zámkem kde se dá i zaparkovat vase geovozidlo.
Vaším úkolem je zjistit pocet kamených oblouku címž dostanete císlo F.

Stage2:
Nyní se nacházíte pred pomníkem a místní Základní školou. Nyní zjistete B = cp. ZŠ a A = rok vytesaný na kamenu se sochou.

Stage3:
Zde se nacházíte pred místní firmuou na výrobu krmiv jejíž název je:
a) Mrázovokrmino.sro C=299
b) MrázAgroCZ C=298
c) Krmivarecice C=297

Stage4:
Z techto souradnic je videt podobizna ceského prezidenta
a) V.Havla D=4
b) V.Klause D=5
c) T.G.Masaryka D=6

Stage5:
Tyto souradnice vás dovedou k místnímu kostelu u kterého bylo zrízeno detské hrište ale i tak myslím že je ješte kostel zajímavý a ojedinelý ale zasloužil by opravu.
Zde zjistíte císlo E které se rovná poctu vytrážovaných oken z této strany kostela.

Final cache:
N49°30.B*C+E
E015°10.F*(A-1708)+D

Preji príjemnou procházku po Cervené Recici


Prosím vracejte keš zpet na puvodní místo a dobre maskujte!!

Additional Hints (Decrypt)

Ir mqv zvfgn qbfg

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)