První "URANOVÁ" keska Vas zavede k sachte c.15, nejvetsimu
uranovemu dulnimu dilu na Pribramsku, kde si take na vychozich
souradnicich budete moci doplnit nekolik informaci pro finalni
souradnice.
Keska vznikla proto, ze uranove doly jsou casti historie Pribrami a
navzdory jejich kratke historii vyznamne poznamenaly i vzhled
celeho regionu. Jejim cilem je strucne pripomenuti historie tezby
uranu.
Keska je venována vsem, kterí v dolech pracovali, ztratili
zdraví i zivoty.
NECO UVODEM
Vsechno zacalo v Jachymove. Pri tezbe
stribrnych rud si hornici vsimli, ze ztrata stribronosne zily je
doprovazena vyskytem zvlastniho, cerneho kamene, nazyvaneho proto
smolnym kamenem, smolincem, nebo take smolkou, ktery se vyhazoval
na haldy.
Delo se tak az do poloviny 19 stoleti, kdy se
zjistilo, ze smolinec je vyuzitelny k vyrobe uranovych barviv pro
sklarsky a keramicky prumysl, a zacalo se proto pro tyto ucely s
omezenou tezbou uranovych rud. Uran jako prvek, nazvany po teto
planete, byl objeven koncem 18. stoleti. Ale teprve po objevu
radioaktivity fyzikem Henri Bequerem a prvku radia manzeli
Curieovymi koncem 19.století, se zajem o uran a vyuziti uranove
rudy rozsirilo i na vyrobu radiovych preparatu. Produkce radia z
Jachymova predstavovala do roku 1939 cca tretinu celosvetove
produkce.
Skutecna, hromadna a prumyslova tezba vsak nastala az po roce 1945
na základe prísne utajované smlouvy mezi Ceskoslovenskem a
Sovetským Svazem o tezbe a dodávkách radioaktivních surovin.Smlouva
byla podepsána 23.11.1945,ale jiz predtím, v srpnu navstivila
Jachymov skupina vysokych sovetskych dustojniku vedenych generalem
Michajlovem a nasledne v ríjnu jáchymovské doly obsadil oddil
sovetských vojáku, navzdory tomu, ze se Jachymov nacházel na západ
od demarkacní linie oddelující území západních spojencu a Rudé
armády.
Na základe výse uvedené smlouvy k 1.1.1946 vznikl narodní podnik
Jachymovske doly, jehoz rídícím orgánem byla az do r.1955
Ceskoslovensko- sovetská komise. Organizacní struktura prochazela
mnoha zmenami. Od Ústrední správy výzkumu a tezby radioaktivních
surovin (ÚSVTRS), zrizené v r.1955,pres pozdejsi Ceskoslovensky
uranovy prumysl (CSUP), az po soucasne DIAMO.
TEZBA URANU NA PRIBRAMSKU.
S ohledem na stale stoupajici pozadavky na
dodavky uranu ze strany SSSR bylo zreme, ze zasoby uranovych rud
budou v Jachymove brzo vycerpany, a proto bylo pristoupeno k
rozsahlemu a systematickemu geologickemu pruzkumu na uzemi celeho
statu. Jachymovske doly pro tyto práce zridili skupinu kutacich
praci a pozdeji, v r.1958, stredisko geologickeho pruzkumu se
sidlem v Hlubosi u Pribrami. Zpocátku byl geologický pruzkum rízen
i personálne obsazen výhradne nekolika desítkami sovetských
odborníku. Prvni sovetsti geologove dorazili do Pribrami jiz v r.
1947, a i kdyz se to zpocatku neocekavalo, bylo objeveno nejvetsi
lozisko uranu u nas a jedno z nejvetsich na svete. Byla zjistena
oblast uranoveho zrudneni o sirce 1 - 2 km a delce cca 25 km a
Pribram se postupne stala hlavni tezebni oblasti v
ceskoslovensku.
K rizenim dobyvani rudy na pribramsku byl k 1.5.1945 ustaven Bansky
inspektorat c.VII, podrizeny generalnimu reditelstvi v Jachymove. V
jeho cele stal az do r.1955 sovetsky odbornik. K 1.4.1956 byl
inspektorat zrusen a jeho funkci prevzaly Jachymovske doly Pribram.
Ridicim centrem celeho uranoveho hornictvi a vsech dalsich
pridruzenych organizaci, se Pribram stala az v r.1960, kdy se do ni
z Jachymova prestehovala Ustredni sprava pro vyzkum a tezbu
radioaktivnich surovin (USVTRS). Ale i potom vlastni pribramsky
tezebni podnik nesl az do roku 1965 název Jachymovske doly,np.
Pribram.Teprve od 1.1.1966 dochází ke zmene na Uranové doly, np.
Pribram, se sídlem v Konetopech
sachta c.15 v Konetopech, sídlo reditelství Uranových
dolu Pribram.
Vlastni tezba uranu zacala v Pribrami kratce po zahajeni
geologickeho pruzkumu, a jiz v r.1948 byly zalozeny pruzkumne jamy
Vojna 1, 2, a 3.
Celkem byl z povrchu vyhloubeno 27 jam, z nichz 5 prekrocilo
hloubku 1000 m. V r.1971 byla nejhlubsi jamou v Evrope j.c.17S, s
hloubkou 1682 m. Pozdeji, v r.1975, ji prekonala jama c. 16 s
hloubkou 1838 m.
jama c.16.Tato jáma, krome nejvetsi hloubky, je
charakteristicka i vysokou a stihlou tezni vezi, kterou je mozno
pozorovat na obzoru, pri ceste po silnici c.4 do jiznich
Cech.
Celková hloubka jam hloubených z povrchu cini 17,4 km a 5,6
km je hloubka slepych jam. Bylo vyrazeno neuveritelnych 2188 km
dulnich chodeb a prekopu, vytezeno 1622500 m3 hlusiny, ktera je
ulozena na 14ti odvalech o vysce dosahujicich az 50 m. Nejvyssi je
u sachty c.15 Konetopy.
Za dobu od r. 1950 do r. 1991 bylo v Pribrami vytezeno 41527 t
uranove rudy, coz predstavuje 37% celkové produkce vsech tezebnich
podniku v tehdejsim ceskoslovensku.
Celkovou tezbou 108954 t uranové rudy bylo Ceskoslovensko na
sedmem miste v poradi statu tezicich uran.
Intenzivni tezbou bylo postupne lozisko vycerpano a
poslední huntík vyjel na povrch dne 19.zari 1991 na sachte 19, dolu
IV., cimz byla uzavrena era uranoveho hornictvi v Pribrami.
Omezená hornická cinnost pak jeste pokracovala pri razbe podzemniho
zasobniku plynu v letech1992az 1999
URANOVE DOLY A MESTO PRIBRAM
Pribram je mesto se starou hornickou tradici a patrilo k nejvetsim
producentum stribra. V prvni polovine 20 stoleti vsak dochazelo v
Rudnych dolech Pribram k utlumu cinnosti a mesto zacalo stagnovat.
Zatímco v r. 1910 melo 18764 obyvatel, do roku 1950 jeho pocet
poklesl asi o tretinu na 12442. Nový rozvoj Pribrami nastal se
zahajenim tezby uranu,protoze to vyzadovala priliv nových
pracovních sil a tim narust poctu obyvatel. Nejvíc bylo pri tezbe
uranu zamestnano 9415 pracovníku v r. 1958, ale veskera pracovni
cinnost souvisejici s tezbou uranu vsak poskytla praci pro vice jak
15000 lidi. Vlastnim tezebnim podnikem za dobu jeho existence
proslo cca 100000 pracovníku.
Smutnou skutecnosti, ktera doprovazela tezbu uranu, ale je, ze si
tato cinnost v letech 1949 - 1951 vyzadala 227 zivotu pri
smrtelnych urazech.
V uranovych dolech vsak nepracovali jen kmenoví zamestnanci. Pri
tezbe se vyuzivala se i prace veznu. Z pocatku z pracovního tábora
Vojna, pozdeji, od r.1953 z nove zrizeneho, velkeho tabora nucenych
praci Bytiz.
Letecky snimek stavby pracovniho taborea Bytriz
Z uvedenych 100000 horníku, kteri prosli
pracovnim procesem v dolech, bylo 35000 odsouzenych.
Pro nove pracovniky a jejich rodinne prislusniky bylo potreba
zajistit nejen ubytování, ale i dalsí sluzby. V r.1952 byla
zahájena v katastru Brezové hory výstavba sídliste Pribram VII s
3000 byty, dále vystavba kulturního domu, dvou osmiletek,
jedenáctiletky, ctyr materských skol, trí jeslí, plaveckého bazenu
sportovního arealu a pod. Podobny rozvoj i kdyz v mensim rozsahu se
dotkl i blízkých obcí, zejména Dobríse a Milína. Prichod nových,
zejmena mladých pracovních sil znamel i to, ze se Príbram stala
mestem s nejnizsim vekovym prumerem ve stredoceskem kraji. V r.1980
to bylo 34,7 roku.
Ukonceni dulni cinnosti v r.1991 sice znamenal docasny narust
nezamestnanosti, ale mesto se s tim vyrovnalo.
KESKA:
Jedna se o primestskou kesku,ke které vede pohodova cesta okolo
pribramskych rekreacnich rybniku, zahradkarskou kolonii a
sympatickou vesnickou Brod, kde se muzete i obcerstvit v hospudce
Kristinka. Cesta Vas nakonec Vas zavede k sachte c.15, ktera patri
k jedne z tech, u kterych jeji hloubka presahla 1000m a jeji odval
je ze vsech nejvyssi. Je z nej krasny vyhled na Brdy a
Pribram.
Samotný pristup ke kesce je priroda a trosku horsi jednicka
(a zapomel jsem vlozit tuzku)
Pro ziskani finalni souradnic musite zjistit:
1. Vyska
odvalu sachty c.15 je 5A m
5.Hloubka jamy c. 15 je 1BCD m
Potrebne udaje zjistite na vychozich souradnicich, kde je
informacni tabule sachty 15
FINALKA:
N49°39.CDA , E014°00.(C+D)(B+A)B
ÚSPEŠNÝ LOV
Podklady:Sborník Zdar buh.cz; Ing.Vladimír Valenta, Po stopách
uranového hornictví na Pribramsku;Seminarni prace, Historie,
tezba,zpracovaní,hospodarske a spolecenske souvislosti ceskeho
uranu;