|
Komnata kralovny zmije
Kes je venovana jedinemu jedovatemu hadu v Ceske republice, zmiji obecne. Na uvedenych souradnicich jsme pred casem umistili kes ze serie detem. Po jednom neprijemnem incidentu jsme byli nuceni ji premistit na bezpecne stanoviste, nebot byla primarne urcena detem. Nicmene myslime, ze rozsahly kamenny zeleznicni nasep je misto natolik stavebne zajimave, ze si kes zaslouzi. Povzbudily nas take pozitivni ohlasy dalsich kaceru na toto pekne misto, a proto zde umistujeme novou krabicku s vymluvnym nazvem, aby bylo jasno, do ceho jdete. Je mozne, ze na hada pri vystupu na nasep narazite. V destivejsim pocasi, na podzim, v zime a brzy zjara by mel byt odlov bezpecny, v horke letni dny muzete spatrit zmiji, jak se vyhriva na kamenech nebo taky neuvidite vubec nic. A pozor, kam sahate, zmije rada zaleza do puklin. Pozor take na uklouznuti na mokre plose.
ODLOV NA VLASTNI NEBEZPECI!
A ted by se asi hodilo precist si neco o zmiji samotne.
Rozsireni, vzhled, potrava a zivot
Zmije obecna (Vipera berus) je had z celedi zmijovitych. Je nejrozsirenejsim hadem na svete, nejseverneji zijicim hadem vyznacujicim se extremni odolnosti vuci chladnemu pocasi a jedinym jedovatym hadem Ceske republiky a rady dalsich statu v severni casti severni polokoule. V mnoha zemich, vcetne CR, je prisne chranena.
Zmije nejcasteji obyva slunne a vlhke lokality. Obvykle jde o nocniho tvora, ktery je pres den ukryt nebo se vyhriva na slunicku a potravu lovi v noci, vyjimkou jsou jeho horske populace, ktere lovi prevazne za dne, nebot v noci na ne byva prilis zima. V Ceske republice je vyskyt zmije v nizinach ojedinely, typickym arealem rozsireni jsou naopak vyse polozene oblasti s nadmorskou vyskou nad 600 metru, vcetne nejvyssich horskych poloh. Jako lokality nejradeji voli krovim zarostle meze, kamenite zidky ci hromady, kde ma dostatek ukrytu a moznost zimovani.
Dospely jedinec zmije obecne dorusta delky zhruba 60 - 70 cm, pricemz samec byva vetsi nez samice. Vyskytuje se cela rada barevnych odstinu. Nejcasteji se vsak vyskytuje sede az modrosede zbarveni s vyraznou tmavou lomenou carou na hrbete.
Hlavni slozku potravy tvori teplokrevni obratlovci, prevazne hlodavci a hmyzozravci. Dalsi, doplnkovou slozku potravy, tvori plazi a obojzivelnici.
Zimni obdobi travi zmije ve stavu hibernace 30 cm az 2 m pod zemi, v pripade skalnich puklin muze byt ukryta jeste hloubeji. Na jare vylezaji (v nasich podminkach to je obvykle v dubnu) a kratce pote dochazi k pareni, pri nemz muze dochazet k rade souboju mezi samci. Jedna samice porodi obvykle 5-20 mladat, resp. snese odpovidajici pocet vajec, z nichz se mladata hned klubou (v nasich podminkach se tak deje na prelomu srpna a zari). Mladata jsou 9-20 cm dlouha. Nastup na zimni hibernaci nastava v nasich podminkach v rijnu.
Jed a ustknuti zmiji
Jed zmije obecne je nazloutla viskozni kapalina nahorkle chuti bez zapachu. Organem, kde se jed tvori a je skladovan, je jedova zlaza, ktera je parova a je ulozena za okem zmije. Hadi jed se vytvari neustale.
Z chemickeho hlediska je zmiji jed pomerne slozita smes mnoha chemickych substanci. Obsahuje hlavne hemorhaginy, cirkulacni toxiny, koagulacne aktivni latky a neurotoxiny s prevazne centralnim ucinkem. Pusobi predevsim na krevni system koristi. Nektere slozky jedu zabranuji vazani kysliku na cervene krvinky, jine slozky narusuji cevni steny ci zabranuji srazeni krve. K latkam nejvice odpovednym za letalni ucinek patri neurotoxiny. Pusobi na neuromuskularni synapse, a tak zpusobuji svalovou paralyzu. Charakteristicka je celkova malatnost, obrna facialniho svalstva, ptoza vicka, obrna hladkeho svalstva duhovky, zahleneni dychacich cest, postupne se rozvijejici obrna motorickeho svalstva, pricemz fatalni je paralyza svalstva dychaciho pri plne zachovanem vedomi.
Uvadena smrtelna davka jedu pro cloveka (70 kg) je 15 mg sucheho zmijiho jedu. Pri ustknuti pouzije zmije zhruba 1/3 obsahu jedovych zlaz. To je zhruba 3 mg sucheho jedu, takze takove ustknuti by nemelo pro cloveka predstavovat vaznejsi nebezpeci. Had je schopen vedome regulovat mnozstvi jedu pouzite pri ustknuti. Zpravidla pouzije vice jedu pri utoku nez pri obrane.
Po ustknuti zmiji obecnou dochazi vetsinou pouze k lokalni reakci, ktera je charakterizovana bolesti ihned po ustknuti. Behem nekolika minut nasleduje mistni otok (zpusobeny paralyzou lymfatickych cev), doprovazeny zdurenim regionalnich lymfatickych uzlin. Edem dosahuje maxima obvykle do 48 hodin po ustknuti, v tezsich pripadech se rozsiruje z postizene koncetiny i na trup. Je doprovazen bolestivosti a pocitem lokalniho napeti, nekdy je bolestivost prekvapive mala. Otok muze byt hemoragicky a je provazen charakteristickymi zmenami barvy postizeneho mista. Ustup muzeme ocekavat nejdrive 3-4 dny po ustknuti. Toxiny zmije obecne nastesti nevyvolavaji lokalni nekrozy. Pri vetsi reakci muze nastat nevolnost. Byva doprovazena nadmernym pocenim, abdominalnimi bolestmi charakteru koliky, prujmem, nekdy i inkontinenci. Tyto priznaky ukazuji na stredni az zavaznejsi miru intoxikace a mohou pretrvavat i 48 hodin po ustknuti. U citlivych jedincu se mohou dostavit i celkove priznaky. Muze se objevit generalizovany edem s maximem v oblasti rtu, jazyka a tvare. Vetsinou se jedna o anafylakticky sok. Nejnebezpecnejsim projevem tezke intoxikace je vazomotoricky kolaps s poklesem systemoveho tlaku doprovazeny alteraci vedomi, studenym potem a cyanozou. V nejzavaznejsich pripadech dochazi az k rozvoji soku s bezvedomim. Kompletni uzdraveni trva 1 - 3 tydny, po dobu nekolika mesicu mohou pretrvavat bolestivost a intermitentni otoky.
Pri intoxikaci je nejdulezitejsi zachovat klid a zpomalit veskerou fyzickou aktivitu. Dale je dulezite koncetinu imobilizovat. Pri zasazeni ruky sejmout naramky, hodinky a prsteny kvuli otoku. Drive bylo doporucovano zaskrtit koncetinu. Zilni staza, nebo omezeni arterialniho privodu by vsak mohlo vest k jejimu poskozeni a je proto nepripustne. Misto ustknuti se nerozrezava, nevysava, nevypaluje ani jinak specificky neosetruje. Okoli vpichu by se melo, pokud mozno, pouze lokalne desinfikovat a rana prekryt sterilnim mulem.
Nemocny musi byt umisten ve zdravotnickem zarizeni s moznosti transferu na jednotku intenzivni pece. Intoxikace, zprvu hodnocena jako velmi lehka, muze byt v prubehu casu provazena zavaznymi projevy. Je-li ustknuty alergik, je nutno vazit nebezpeci z rozvoje prudke alergicke reakce proti nebezpeci z intoxikace. Do teto uvahy je nutno zaclenit i moznost zvladnuti tezke anafylakticke reakce.
Zmije obecna je sice jedovata, ale jeji nebezpecnost je velmi casto prehanena a zvelicovana. V zadnem pripade by se nemelo kousnuti zmiji naopak podcenovat. Jeji jed neslouzi k napadani cloveka, ale k loveni koristi. K ustknuti cloveka dojde pouze v pripade, pokud se zmije brani. Pokud vsak neni zahnana do kouta, nijak ji neohrozujeme, nebo na ni primo neslapneme, vetsinou se ztrati z dohledu mnohem driv, nez ji vubec spatrime. Pokud presto dojde k ustknuti, melo by se u zdraveho cloveka obejit bez vaznejsich komplikaci, avsak zvysena pozornost musi byt venovana v pripade ustknuti ditete, alergika, stareho cloveka, nebo cloveka s oslabenym zdravotnim stavem.
Prameny:
[1] http://www.toxicology.cz/
[2] http://cs.wikipedia.org/
 
|