V jižních úbocích Krušných hor, v blízkém okolí horního mesta Krupky, se od vrcholného stredoveku težil cín. Dodnes jsou svahy nad Krupkou provrtány štolami. Pri ceste na Komárí vížku mužete navštívit hornické muzeum zrízené ve štole Starý Martin, kde se dozvíte o težbe mnohem víc. My si o historii težby povíme jen ve strucnosti a základní vedomosti, které získáme, uplatníme pri získání souradnic finálního umístení keše.
Strucná historie težby v okolí Krupky
Rudy se v "Rudohorí", neboli Krušných horách, dobývaly již od dávnoveku, ovšem první zmínku o težbe cínu prináší až svedectví arabského cestovatele Ibrahima Ibn Jákoba z poloviny 10. století. Krome cínu se v Krušných horách težilo i železo, med, místy stríbro a mnohem pozdeji i uranová ruda.
Ve stredoveku bylo nejrozšírenejším zpusobem dobývání cínu rýžování. Získáváním cínovce z naplavenin se živili napr. obyvatelé zaniklé obce Kirchlice (dnes je pripomíná již jen opuštený kostel sv. Prokopa). Cínovec se pražil a v postupne se zdokonalujících pecích se z nej oddeloval cistý cín.
V souvislosti s težbou cínu zacala vznikat na úpatí kopcu osada, která dala pozdeji vzniknout hornickému mestu Krupce (podle krupé, tedy mohutné hory). První písemná zmínka o težbe v techto místech pochází z roku 1305, o 25 let pozdeji hovorí prameny již o meste. Na hornický ráz mesta upozornuje i pozdeji udelený erb, v jehož spodní cásti je vyobrazen kutající horník. Od 15. století se v úbocích kopcu zacala rozvíjet hlubinná težba. V této dobe je zminována štola Dürrholz (Duršlovka), jejíž ústí se nacházelo nedaleko míst, kde se dnes nachází vstup do štoly Starého Martina. Ta je daleko novejší, ražena byla v 19. století. Upomínkou kdysi slavných štol jsou dodnes takzvané pinky, jámy nad místy, kde došlo k propadnutí podzemní chodby. Nekolik jich minete i cestou k naší keši.
V tomto století se rovnež zacaly rozvíjet horské obce, jejichž obyvatelé byli prevážne horníci nebo zpracovatelé rudy. Z roku 1446 pochází první zmínka o vsi Fojtovice, v roce 1477 je zmínena sousední obec Mohelnice. Nejvýrazneji na svuj puvod upozornuje názvem o neco vzdálenejší obec Cínovec.
Rozkvet Krupky a okolních vesnic, související s rostoucí težbou, pokracoval i ve století následujícím. I zde však zapustila v tomto veku náboženských sporu své koreny reformace a ac se na první pohled nezdá, že by tento fenomén mohl souviset s težbou rud, zásadne ovlivnil její vývoj. Po porážce ceských stavu spustili habsburští panovníci násilnou rekatolizaci a jejím dusledkem byl mimojité odchod „kvalifikované pracovní síly“, tedy nejruznejších hornických mistru a dalších remeslníku luterského vyznání, jejichž schopnosti byly pro hornictví v Krupce životne duležité.
Tricetiletá válka, úbytek pracovní síly v dusledku migrace i válecné bídy, predznamenaly postupný úpadek krupského hornictví. Na významu zacal nabývat nedaleký Bohosudov (dnes soucást Krupky) jakožto centrum náboženského života, težbu železných rud nahradila casem težba hnedého uhlí. Poslední pokusy o udržení težby v hlubinných dolech v úbocích Krušných hor skoncily v 50. letech 20. století.
Ústí štoly, do které vás zavede cesta za pokladem.
Umístení keše
Uvedené souradnice ukazují pouze na místo, které je dobrým výchozím bodem pro cestu k finále. Finální souradnice, které získáte vyrešením krátkého a jednoduchého testu, vás dovedou k ústí nehluboké (cca 20m), zcela opuštené štoly. Pro samotnou keš se budete muset vydat na její nejzazší konec. Proto nezapomente na svítilnu a na cestu se zásadne nevydávejte sami (v prípade úrazu, ke kterému není zas tak težké prijít, vás tu asi nikdo hledat nebude, signál na telefonu taky nelze príliš ocekávat).
Finální souradnice
K získání finálních souradnic musíte zodpovedet následující otázky:
Pinka je oznacení pro:
a) pec pro získávání cínu z cínové rudy. A=2
b) jámu vzniklou nad propadlou štolou. A=3
c) hromadu hlušiny vytežené z dolu spolu s cínovcem. A=4
Jedna z prvních zaznamenaných štol nad Krupkou, tzv. Duršlovka, byla proražena:
a) v polovine 10. století (zminuje jí arabský cestovatel Ibrahim Íbn Jákob). B=1
b) v 15. století. B=0
c) po tricetileté válce v dusledku rozmachu hornictví. B=9
Erb mesta Krupky poukazuje na tradici hornictví. Kutající horník je vyobrazen v jeho:
a) spodní cásti. C=1
b) levé horní cásti. C=7
c) pravé horní cásti. C=3
Krupka jako mesto je poprvé zmínena roku:
a) 1305. D=5
b) 1446. D=8
c) 1330. D=5
Jaký kov se nikdy ve vetší míre netežil v Krušných horách?
a) med E=8
b) zlato E=3
c) stríbro E=7
Horské hornické vesnice Fojtovice a Mohelnice jsou poprvé zminovány:
a) v 11. století. F=9
b) v 14. století. F=5
c) v 15. století. F=6
Dosadte do N 50° 42.ABC' E 013° 52.DEF'