Kamenný reliéf v Hylvátech
Usedlost cp. 1 v Hylvátech sice pripomíná zámek, byla ale postavena jako sídlo a statek rychtáre, tedy zástupce vrchnosti. V roce 1853 koupil usedlost František Marek, vysoký úredník Severní dráhy. K budove patrila také zahrada na protejší strane silnice, do níž nechal prevézt z Prahy mohutný kamenný blok s erbem, obsahujícím reliéf dvouocasého ceského lva, hlavu a další heraldické prvky. Dnes slouží zahrada jako verejný park a je v dosti zanedbaném stavu.
Reliéf pocházel z nejaké rozebrané cásti pražského barokního opevnení, je však záhadou, ze které konkrétne. Je zjevné, že nebyl získán pri systematické demolici vetšiny pražského opevnení, jak naznacuje literatura. Ta totiž zacala až v roce 1874, jenže František Marek prodal statek již v roce 1867 a to zde kámen již byl. Jiný zdroj uvádí, že kámen byl získán pri rozebrání cásti opevnení, k nemuž došlo pri výstavbe železnicní trati, což by odpovídalo casove a melo by to návaznost na Markovu kariéru u železnice. I tato informace je však pochybná, nebot pri této stavební akci nebyla zbourána žádná brána ani špice bastionu, kde by se reliéf mohl vyskytovat.
Mohlo se tedy jednat o dekoraci z nekteré z pražských bran, které byly zbourány ješte v dobe aktivní služby pevnosti, aby byly nahrazeny branami s vetší dopravní kapacitou a Marek proste jen využil svých známostí a snadné možnosti dopravy težkého kamenného bloku po dráze do Ústí nad Orlicí. Zajímavé také je, že dosti podobný lev byl zachránen ze zdemolované Újezdské brány a dnes je instalován ve fasáde Muzea hlavního mesta Prahy na Florenci. Nabízí se ješte teorie, že kámen v Hylvátech vubec není z brány, ale jde o ozdobu ze špice nekterého bastionu, cemuž by nasvedcoval prohnutý tvar jeho zadní cásti. Problém je, že demolice bastionu v dobe pusobení Františka Marka ješte ani nezacala.
[CZ] Kamenný reliéf z pražské pevnosti, umístený v parku v Hylvátech.
[EN] Stone relief from the Prague fortress, now placed in the park of Hylváty.
Pevnost Praha a její výzdoba
Praha byla naší nejvetší, nikoli však nejmodernejší bastionovou pevností. Bastionová opevnení byla v Evrope budována od konce 16. století do konce 18. století a na rozdíl od volne stojících stredovekých hradeb byla velmi odolná proti delostrelectvu a zároven umožnovala snadné nasazení vlastních del k obrane. Jejich podstatou bylo obklopení bráneného místa hradbami, které tvoril masivní zemní násep o tlouštce desítek metru, zpevnený obvykle kamennou ci cihlovou zdí a lomený do takových úhlu, aby bylo možné jednotlivé úseky hradeb krýt palbou.
Bastionové opevnení Prahy bylo budováno od poloviny 17. století, s cástecným využitím objektu, postavených behem tricetileté války. Autorem projektu byl generál Innocenzo Conti, výstavba, financovaná predevším z prostredku mesta a nikoli státem, se však po celou dobu potýkala s nedostatkem penez a tak se velmi protahovala. Celý 14 kilometru dlouhý pás pražských hradeb byl dokoncen až v roce 1727. Z financních duvodu zde nevznikla tak kvalitní opevnení jako v Hradci Králové ci Olomouci, ale jednalo se jednoduchý pás hradeb s bastiony, podobne, jako v Brne.
Kilometry valu a zdí nebyly nijak zdobeny a stavitelu se mohli plne realizovat predevším na prucelí bran, kde dekoracemi zduraznovali moc a bohatství stavitele pevnosti. Praha, jako nejduležitejší mesto v Cechách, mela ve srovnání s novejšími ciste vojenskými pevnostními mesty, jako byl Josefov a Terezín, bohate zdobené brány. Dalšími místy, kde byla umistována socharská díla byl špice bastionu, kde se objevovaly stylizované lidské tváre, erby nebo postavy, instalované v horní cásti hradební zdi (nekteré se dochovaly v pražské citadele Vyšehrad). Vetšina opevnení a bran vzala za své pri demolici, které probíhala od roku 1867 do zacátku 20. století. Z pražských barokních bran se dodnes dochovaly pouze tri brány na Vyšehrade a impozantní Písecká brána u Pražského hradu.
This simple drive-in cache will take you to the place, where you can find a remnant of a baroque Prague fortress. It is the large stone block with the Czech lion relief, which was probably part of any Prague fortress gate and later it was used as a decoration in a park, at the distance of about 140 km from its original location.