Do série patrí nebo budou postupne patrit tyto kes:
Nezapomente si tedy opisovat bonusová císla.
Krátce z historie
Jednokolejná trat Brno - Tisnov byla slavnostne otevrena v cervenci 1885 za úcasti c.k. polního marsála arcivévody Salvátora. Koncesi na stavbu trati získala soukromá spolecnost StEG (Spolecnost státní dráhy). Postupem casu byla trat prodluzována, v roce 1905 vedla az do Zdáru nad Sázavou (zhruba dnesní trat Tisnov - Bystrice nad Pernstejnem - Nové Mesto na Morave - Zdár nad Sázavou). Ze Zdáru trat poté navázala na jiz existující trat do Havlíckova (Nemeckého) Brodu.
Stará jednokolejná Tisnovka slouzila dlouho, a patrne by zustala dál jen lokálkou, kdyby hlavní zeleznicní spojnice Praha - Brno u Svitav neprocházela oblastí hustého nemeckého osídlení. Po Mnichovu byly nemecké oblasti odtrzeny a republika ztratila svou páterní zeleznicní spojnici. Bylo proto rozhodnuto o urychlené výstavbe nové dvoukolejné dráhy Brno - Tisnov - Havlíckuv Brod - Kolín. Práce byly okamzite zahájeny a výstavba trati pokracovala i za protektorátu. Jen postupne práce vázly a nové tunely pres Vysocinu byly premeneny na továrnu Dianu, která vyrábela stíhacky. Po válce se v projektu pokracovalo a po vzniku lidove demokratického Ceskoslovenska byla nová trat v roce 1953 zprovoznena. Místy z provozních duvodu nová trat vyuzila staré teleso, jinde naopak vznikla v nové stope. V úseku Kurim - Tisnov práve vedla vetsinou zcela jinudy nez trat stará. Puvodní koleje obcházely Cebínku z druhé strany nez dnesní a pozdeji byly vyuzívány pro vlecku do rozvodny Cebín a Cebínské vápenky. Vlecka do vápenky byla zrusena v 90-tých letech. Vlecka do rozvodny jeste funguje.
Ctený kacere, tolik preludium. Objevitelská výprava po stopách zaniklé trati zacíná. Provede Te místy, kam obyvatelé Kurimi rádi chodí na procházky, vyjízdí na kolo, nebo kdyz napadne sníh, vyrází na bezky. Vydej se na souradnice první stáze, tam vse zacíná.
Jeste Ti chci ríct jednu vec, kes je venována technickému dílu. Opustená technická díla se vetsinou nenalézají v malebné krajine. U finálky jsem sice trochu uklidil ale nemohu zarucit, ze se tam binec neobjeví znovu.
1. stáz
N 49° 18.081 E 16° 31.516
Postav se celem k Cebínu. Vlevo od Tebe vede teleso stávající trati a pod ním cca o dva metry nizsí bylo teleso puvodní trati. Rovnez na míste dnesního mostu stával puvodní kamenný most. Stopy obdobného na odbocné trati do Veverské Bítýsky muzes nalézt z druhé strany trati (viz cache GC2TEV9).
Rozhlédl ses? Dobrá a jak dál? Prímo pred Tebou roste vrba. Z jednoho místa vyrustá A kmenu. Za zády más druhou vrbu mnohem vetsí. Pocet jejich kmenu oznac B. Cca 100m pred tebou smerem na Cebín pod náspem stojí zvlástní domecek. Jedná se o vodárenský objekt související s Vírským vodovodním privadecem, který v dlouhém úseku vyuzívá telesa puvodní zeleznicní trati. Na objektu je uvedeno ctyrmístné císlo vodárenského objektu CDEF. Dalsí stáz najdes na souradnicích:
N 49° 18.(F)(E)(A) E 16° 31.(F)(B*(C+D)) (E)
2. stáz
Kdyz se otocís, tak zhruba v míste, kde násep prechází v zárez, puvodní trat odbocovala od dnesní a rozloucila se na dlouho. Spojují se opet az v Hradcanech. Od místa kde stojís, vedla trat smerem k Cebínu cestickou mezi zahrádkami. Aby ses dozvedel kudy más putovat dál, musís najít dve indicie. Tou první je cerný plastový sloupek oznacující vodovod. Na nem jsou vyrytá písmena POB-7. Más? Dobre tak si jako císlo G zapis kolik je na cepicce svetle modrých pruhu. Druhou indicii najdes, kdyz vyrazís po cesticce mezi zahrádky. Po pár metrech narazís na stozár elektrického vedení s trafem a zlutou cedulkou. Na tabulce je uvedeno císlo linky ve tvaru VN HII. Dalsí stáz najdes na souradnicích:
N 49° 18.(G)(C)(F) E 16° 30.(A)(D+H+B)(2*H+B)
Cestou mezi zahrádkami, si muzes predstavovat, jak tudy jezdil parní vlácek.
Za lomem cesta mezi zahrádkami pomalu mizí, ale teleso trati je porád patrné.
Na souradnicích N 49° 18.305 E 16° 30.721 se oddeluje cesta kolem Cimperku. Její zacátek splhá na násep a po pár desítkách metru jej opoustí. Od tohoto místa je násep az po dalsí stáz pekne patrný.
3.stáz
Stojís u dvou technologických skríní stávající dráhy. Je v nich technologie k nedalekým návestidlum, tak do nich nelez. Od tohoto místa se násep ztrácí v poli, kde je jiz rozorán. Jeho trasu vsak pomáhají vytycit orientacní tycky vodovodu. Abych Te nenutil porád zjistovat nejaká císla je tato stáz pouze pruchozí. Pocítat vsak presto budeme.
N 49°1(I+H).(I-H-H)(A)(F) E 16°3(F).(C)(F)(A-B)
Pokud jdes dál po ceste je bývalé zarostlé teleso trati vlevo. A z dálky se k nemu postupne priblizuje teleso Hitlerovi dálnice. Po nekolika stech metrech pricházís na asfaltovou cestu, která kopíruje puvodní trat, az do míst, kde po pravé strane zacíná zahrada s konmi, slepicemi a psí cviciste. Zde vedla trat po okraji dnesního pole a stávala tu zastávka. I dnes zde muzes najít zbytky zdi, ale lokalita je spatne prístupná a tak jen uvádím její souradnice pro zájemce:
N 49°19.361 E 16° 29.673
Za silnicí muzes narazit na úsek zrusený nedávno, takze teleso i sterkové loze je zde pekne patrné. Muzes zde najít bývalé násypky vlecky, zarázedlo, telegrafní sloupy, zbytky prazcu a hektometrovníky. Ale to je jiz jiná kapitola, tam te hnát nebudu. Je to zde hure pruchozí a méne hezké okolí. Zkrátka dál je to pro dobrovolníky.
4.stáz
Zde naleznes zase jeden objekt, který s zeleznicí nemá nic spolecného, ale podobný jsi jiz videl. Je na nem velké dvojmístné císlo JK.
No a ted uz jen hurá k finálce. Ta se nachází X metru daleko pod azimutem Y.
X=JK+E Y=JK*4+C
U finálky prosím nic nerozebírej. Chci, aby zbytky trati zustali i pro dalsí zájemce. Taky nikam nemusís lézt. Bývá tam vlhko a bláto a nechci, aby sis odnásel flekatou památku. Krytí prosím vracej tak, aby to vypadalo jak puvodne. 31.12.2014 změněno umístění keše. Původně byla v rozpadlém mostku za přesnou obdobou vypadlého kvádru s logem geocachingu. Místo se však změnilo torzo je opravené a okolí také.
