Pri dávném osídlování Kokorínska se dostupnost vody stávala jedním z nejdulezitejsích predpokladu vzniku nových sídel. Pro nase predky to neznamenalo mít vodovod, ale stacilo mít v blízkosti zdroj cisté vody. Zdejsí 3 studánky vznikly postupne v letech 1880 az 1927 a nahradily dovázení vody ze Starých Tupadel. Kazdá ze studánek slouzila jiné osade a jejich obyvatelé si svuj pramen peclive strezili. Postupne tak vznikla studánka Sitenská, Zimorská a Novotupadelská.
Kokorínsko je z geologického hlediska predevsím pískovec. Ten je horninou pro vodu relativne dobre propustnou, proto zde najdeme mensí mnozství vody povrchové – významnejsími potoky jsou pouze Libechovka a Psovka. O to vetsí jsou zásoby podzemní vody. Ta se pak hromadí na hloubeji ulozených nepropustných vrstvách, které vytvárí objemné rezervoáry velmi kvalitní pitné vody, a místy se spontánne dostávají na povrch, kde vytvárí studánky, prameny ci mokriny. Casto jsou proto studánky na místech pro laika nelogických, jako napríklad zde.
Sitenská a Zimorská studánka prestávala behem první poloviny 20. století být vyuzívána obyvateli Sitné a Horní Zimore, jelikoz nasli daleko blizsí zdroj pitné vody. Ale jeste do 50. let 20. století nekterí obyvatelé techto obcí vodu ze studánek vyuzívali. Nakonec vsak byly studánky (tj. Sitenská a Zimorská) opusteny, coz vedlo k jejich následnému zchátrání (zvláste Sitenská studánka dopadla nejhure, po utrzení levého svahu byl vchod do ní z vetsí cásti zasypán). Puvodne témer bezlesé okolí se zmenilo v akátový prales. Svému úcelu slouzila dále pouze jen Novotupadelská studánka. Jako zdroj pitné vody byla Novotupadelská studánka vyuzívána az do 90. let 20. století, kdy ji nahradila pitná voda ze Msena. Nadále je vsak tato voda vyuzívaná jako uzitková voda.
Na podzim roku 2001 byla nejhezcí ze zdejsích studánek – Zimorská – opravena státním podnikem Lesy Ceské republiky – Lesní správa Melník v rámci Programu 2000, který je zameren na rozvíjení ekologických a rekreacních funkcí lesa. Bohuzel to byl pouhý záchvev zájmu o toto místo a studánky od té doby opet zarustají.
Stage 1 – Sitenská studánka
N 50°26,290‘
E 014°30,564‘
Vyuzívání zdejsího vydatného pramene jako zdroje pitné vody pro obyvatelstvo zapocalo v roce 1880, kdy se obyvatelé nedaleké obce Sitné rozhodli zdejsí pramen podchytit a vystaveli proto podzemní shromazdovací nádrz z pískovcových kvádru. Voda z podzemní nádrze pak byla na voznicích rozvázena do jednotlivých domácností na Sitné. Zdejsí obyvatelé od této doby nemuseli jiz jezdit pro vodu az do Starých Tupadel.
Vchod studánky má klenbu z A kamenu (stuku – pocítáme pouze spodní radu velkých kamenu oblouku prímo nad vchodem, delitelne 5ti)
Vchod je prehrazen:
mrízí (pak B=0)
plechovými dvermi (pak B=3)
bez zábrany (pak B=6)
Poblíz vstupu (nad studánkou) roste majestátný strom. Jedná se o:
lípu (pak C=1)
buk (pak C=4)
dub (pak C=7)
Stage 2 – Zimorská studánka
N 50°26,267‘
E 014°30,667‘
Za deset let, tj. v roce 1890, ke stejnému kroku prikrocili i obyvatelé obce Horní Zimor. Ti studánku - podzemní nádrz na vodu - vybudovali výse ve svahu a dále od silnice na Sitnou. Studánku postavili jako hluboký sklep. Samotná shromazdovací podzemní nádrz byla vytesána ve skále. K ní vybudovali schodistovou chodbu z pískovcových kvádru.
Zimorská studánka predstavuje na Kokorínsku dríve rozsízený zpusob staveb s pouzitím pískovcových kvádru – stuku. Zajímavé je výrazné kolísání hladiny.
Vchod má klenbu z D kamenu (stuku – pocítáme pouze spodní radu velkých kamenu oblouku prímo nad vchodem, delitelné 5ti)
Nalevo od vstupu je v kameni vytesán letopocet. Ciferným souctem letopoctu získáte indícii E a ciferací letopoctu indícii F
Vchod studánky je prehrazen:
mrízí (pak G=2)
plechovými dvermi (pak G=4)
bez zábrany (pak G=6)
Stage 3 – Novotupadelská studánka
N 50° 26,264'
E 014°30,664'
Obyvatelé Sitné i Horní Zimore si své studánky chránili a odmítali umoznit prístup obyvatelum jiných obcí. Obyvatelé osady Nové Tupadly, která se nachází nedaleko Studánek, jezdili az do roku 1927 do Starých Tupadel pro vodu. Teprve az v tomto roce pristoupili k vybudování podzemní nádrze na pitnou vodu. Svoji Novotupadelskou studánku postavili asi 5 m pod Zimorskou studánkou.
Objev pramene v tomto míste byl zcela náhodný. Jednou, kdyz dcera pana Heideho z Nových Tupadel sla na procházku do Studánek se svým milým, zjistila, ze její sukne je promácená. Brzo jí doslo, ze se práve zde nachází pramen. S radostnou zprávou se vrátila domu a hned vse vypravovala svému otci. Za krátký cas obyvatelé Nových Tupadel vzali náradí a sli si vybudovat vlastní studánku. Postavili mensí podzemní nádrz z pískovcových kvádru na zadrzování vody. Pro vodu si nejdríve jezdili voznicemi. Mladá dívka od Heidu, která pramen objevila, vymyslela, jak privézt vodu az do Nových Tupadel. Problémem bylo, ze Novotupadelská studánka byla vysoko ve svahu. Klasické vedení vody v tomto prípade nebylo mozné, jelikoz voda musela prekonat rokli a pres dalsí svah se dostat do Nových Tupadel. Napadlo ji, ze voda muze prekonat rokli na základe tzv. spojitých nádob (neustálá cirkulace vody ve vodovodním potrubí). V Nových Tupadlech byla jeste postavena shromazdovací nádrz na neustále pritékajicí vodu ze Studánek. Z této nádrze pak voda pokracovala do jednotlivých domu v Nových Tupadlech. Tento obdivuhodný technický projekt funguje po rekonstrukci v 80. letech 20. století do dnesních dob.
Vchod je prehrazen:
mrízí (pak H=0)
plechovými dvermi (pak H=1)
bez zábrany (pak H=3)
Final
Posadte se na lavicku u Zimorské studánky a dosadte získaná císla do vzorecku.
Krabicku najdete na
N 50° [(AxD)+H], [(BxCxE)+G]‘
E 014° [Ax (D+H)], {[(BxD) + (FxG)] xE +D}‘
Platí zákony matematiky.
Soucet vsech indícií je 40.
Ciferný soucet souradnic N je 21.
Ciferný soucet souradnic E je 30.
Dobrý lov!