Misto s nadhernym vyhledem u silnice 370 Dolni
Libina-Rymarov.Cache je LOCK-LOCK box 0,7L .
O puvodu krize jsem nic nezjistil tak alespon zajimave informace
o stromech, ktere kriz obklopuji...
Zdroj informaci:Wikipedia
Trnovnik akat
Pokud nekdo z Vas ma informace ke krizi, prosim pridejte je k
logu.
ENGLISH:
Place with a nice view by the road 370 DolniLibina- Rymarov. Cache
is a-LOCK LOCK-box 0.7 L.
About origin of the cross I did not find anything so at least
interesting information about trees, surrounding the cross
...
Source information:Wikipedia
Robinia pseudoacacia (Black Locust)
If someone of you has the information about cross, please add it to
the log.
Trnovník akat (Robinia pseudoacacia)
Trnovník akat
(Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí
opadavy listnaty strom nebo ker z celedi bobovitych.
V Severní Americe je akat nazyvany Black Locust, v Nemecku Robinie,
Falsche Akazie (falesna akacie), Scheinakazie nebo Silberregen
(stríbrny dest).
Pres vzdalene podobne listy a otrnene vetevky nema se skutecnou
akacií mnoho spolecneho.
Je znamo asi 20 druhu trnovníku. Trnovník pochazí z Mexika a ze
Severní Ameriky z lesu Apalacskych hor, kde tvoril asi 4 % lesního
spolecenství.
Je rozsíren v teplych castech Evropy a Asie. V nekterych zemích
(vcetne CR) je akat nebezpecnou invazivní drevinou. Trnovník akat
patrí mezi relativne kratkoveke stromy, dozíva se jen zrídkakdy
pres 200 let. Stopy rodu Robinia byly v Evrope nalezeny na kamenech
z období eocenu a miocenu.
Popis
Koruny akatu v dospelosti mají nepravidelnou rozlozitou sirokou
korunu. Stromovite druhy dorustají az 20 m a jejich koruna muze byt
az 15 m siroka. Vetve mají v mladí hnedou kuru s vyraznymi trny,
pozdeji sedohnedou az sedou hluboce rozpraskanou borku. Otrnene
vetve akatu poskytují úkryt pro hnízdení a stare akaty s
rozlozitymi korunami jsou shromazdistem hejn drobnych ptaku.
Akat ma 10-25 cm dlouhe, lichozperene,celokrajne listy se 4 az 8
jarmy, lístky jsou dlouhe 4-8 cm. Jejichz palisty drevnatí a
vytvarí tak zname tmavohnede trny.
Kvete v cervenci. Kvety jsou bíle, typicke pro bobovite.Kalich
petizuby, dvoupysky, chloupkaty, paveza siroka. Kvety byvají cca
1-2 cm velke, usporadane v nících hroznech, pro vysoky obsah
glukózy mají vyrazne sladkou chut. V hroznu byva 3 az 6
kvetu.
Plodem jsou ploche hnede lusky, s tmave hnedymi, hnedooranzovymi
semeny. Lusky jsou zpravidla osmisemenne a zustavají na stromech do
brzkeho jara.
Koreny ma dlouhe, tenke, bohate vetvene a spletite. Casto vyrustají
tesne pod povrchem a tvorí mnoho vymladku, jimiz se rozsiruje do
okolí.
Na korenech jsou stejne jako u vsech bobovitych nadorky s
nitrogenními bakteriemi. Zlutohnede, tezke, tvrde, pevne, velmi
odolne ve styku s pudou.
Flavonoidy jsou schopny více nez 100 let chranit akatove drevo pod
zemí proti hnilobe. Akaty velmi dobre dokazí odolavat exhalacím.
Naroky
T. akat je svetlomilny, na pudu a vlahu nenarocny. Roste od
píscitych po jílovite pudy do vysky 1600 m n. m. Snasí dobre
zakourene prostredí a vydrzí i zvysenou koncentraci solí v
pude.
Trnovníky preferují vyssí obsah vapníku. Akaty mají velmi tvrde
drevo.
Vyuzití
Trnovník akat byl dovezen jako medonosny strom a pro jeho
hospodarsky vyznam byla jeho vysadba propagovana jeste v sedesatych
letech 20. století. Med z akatu ma velmi svetlou barvu. Akatovy med
je jeden z nejlepsích (ne-li vubec nejlepsí) a nejlecivejsích
medu.
Cerstva kura i vetevky jsou lecive (zaludecní prekyselení,
neuralgie líce). Nektere druhy akatu, mezi nimi i trnovník akat,
jsou vysazovany pro dekorativní vzhled olistení a kvetu.
Akaty jsou krasne stinne a v dobe kvetu vyrazne vonící stromy. Pro
pravidelnou nevelkou korunu je nekvetoucí roubovany kultivar
Robinia pseudoacacia "Umbraculifera" oblíbenou drevinou do
alejí.
Kvet je jako droga sbíran pro farmaceuticke zpracovaní. Drevo se
pouzíva v nabytkarství, na stavbu plotu nebo malych clunu, ve
stavebnictví i jako cenene topivo.
Zaclenení do ekosystemu
Akat, jako vsichni zastupci celedi bobovitych (Fabaceae), ma na
korenech symbioticke hlízkove nitrogenní bakterie, ktere poutají
vzdusny dusík a premenují ho na organicke formy, ktere jsou
prijatelne pro rostliny. Z tohoto duvodu dokaze osídlit i na ziviny
velmi chude pudy.
Lesníci se zprvu domnívali, ze toto obohacovaní chudych pud
zivinami bude mít pozitivní vliv na produktivitu lesu na melkych,
píscitych a svazitych pudach. Ve skutecnosti byl tento efekt
zanedbatelny a pestovaní akatu vedlo spíse k ruderalizaci stanovist
a ústupu prirozenych druhu bylin a keru.
Akat, vytvarející huste, vysusene, tmave porosty, dovoluje rust jen
malo druhum rostlin. Puvodní druhy byly vytlaceny nitrofilními, coz
zpusobuje zmeny v celem biotopu.
Choroby a skudci
Trnovníky chorobami ve vetsí míre netrpí. Ze skudcu je vyznamnejsí
Bejlomorka akatova.
Rozmnozovaní
Akat mnozíme semenem.Odrudy, jsou-li pravokorenne, lze mnozit
korenovymi vybezky.
Toxicita
Trnovník akat ma toxicke úcinky na rostliny ve svem okolí. Jeho
koreny vylucují do pudy v konkurencním boji proti okolním rostlinam
toxicke latky (tzv. alelopatie).
V jeho sousedství se nedarí zadne jine prirozene u nas rostoucí
rostline ani drevine s vyjimkou bezu cerneho, s kterym tvorí
neproniknutelne porosty, casto tvorene jeste spolu s vlastovicníkem
vetsím.
To je duvod, proc akat vytvarí monokultury. Rostlina obsahuje latky
robinetin, myricetin a quercetin.Krome kvetu je cela rostlina
jedovata, hlavne kura.
Ruzne zpravy ale tvrdí, ze semena a mlade lusky se po tepelne
uprave dají jíst, protoze se jedovate latky teplem
rozkladají.
Kdyz rostlinu sezerou kone, objevuje se u nich nechutenství,
skleslost, prujem, kolika, slabost a srdecní arytmie. Príznaky se
obvykle dostaví do hodiny od pozrení a pomoc veterinare je
nezbytna.
Invazivní druh
V evropskych podmínkach jde o invazní druh. Do Evropy byl poprve
dovezen priblizne v roce 1601 francouzskym botanikem Jeanem
Robinem, po nemz dostaly akaty sve rodove jmeno.
V Cechach je trnovník akat zminovan poprve v roce 1710. Koncem
devatenacteho století se zacal hojne vysazovat v evropskych zemích
pro zakrytí píscitych a skalnatych ploch, odkud rychle vytlacil
puvodní, mnohdy velmi cennou vegetaci. Pro jeho obrovskou vitalitu
a silne zmlazovaní je soucasne úsilí o jeho odstranení ze stanovist
velmi obtízne.
Mezi území, kde se potykají s invazí trnovníku, patrí napr. Narodní
park Podyjí.