Všechny lovce pokladu prosím, aby se chovali velmi tiše a ohleduplne, protože v nejbližším okolí se hojne vyskytují bažanti, zajíci i vysoká zver a místní myslivci by nebyli rádi, když jim je zacneme plašit. A také pozor na ješterky, které se za slunecného pocasí vyhrívají mezi kameny a v tráve.
Ti z Vás kterí ješte svoje vlastní CWG na výmenu nemáte, prosím, žádná z cache neberte, nekažte hru a sberatelskou vášen ostatním, zejména mně a vratte se znovu pozdeji až budete mít svá vlastní na výmenu. Dekuji za pochopení.
Historie obce Chlustina
První zmínka o jméne Chlustina se vyskytuje ve spisech Františka Palackého v jeho díle "Výbor listin starých", v nemž uvádí k roku 1170 ves Chlustinu. Stával tam dvur jménem Chlustina (snad po majiteli) a kolem vznikla koncem 12. století osada téhož jména. Dvur stával tam, kde se dochoval také nejvetší zemedelský statek cp.1. Zachovalo se i místní pojmenování cástí chlustinského katastru: "Za dvorem", "Pod vinicí", "V Hurkách", "Na Lhotkách", "Na Kozle", "Na Borku", "Na Chrasti".
Chlustina tedy patrí mezi nejstarší osídlená místa v našem okolí. Za doby feudální patrívala pod panství "Karlštejnské", jak o tom svedcí príslušnost k farnosti "Praskolesské", která od dob Karla IV. podléhala karlštejnské správe. Po tricetileté válce vznikl v Chlustine panský dvur. Jako selská ves se rozrustala až po zrušení nevolnictví a zániku roboty , kdy vznikaly svobodné zemedelské usedlosti. Jejich velikost byla ruzná. Vedle vetších dvorcu s domy i vjezdy barokními (kolem roku 1750), které se cástecne dochovaly dodnes, byla i hospodárství menší a malá. Byli to tedy "celoláníci", "pullánící", "ctvrtláníci" a "drobní držitelé". Celá obec mela katastrální výmeru 559 ha. Od pocátku našeho století se ustálil pocet obyvatel, kterí se zabývali zemedelstvím na 40 rodin, tj..držitelu pudy. V dobe 1. republiky byli tito držítelé -uživatelé pudy rozdeleni do techto skupin: na 5 ha zemedelské pudy hospodarilo 16 zemedelcu, 22 zemedelcu hospodarilo na 20 ha a dva zemedelci na výmere vetší než 20 ha. Nejvetší zemedelský statek patril rodine Josefa Krikavy - statek s výmerou 40 ha. K nemu se vztahuje i historické udání puvodního dvora -cp. 1, jak se zminuje František Palacký, a dvora vzniklého po 30 Ieté válce. Další vetší hospodári byli: Václav Ciprián, Jan Hríbal, Václav Merhaut, František Maruš, František Švestka, Josef Hošek, Jaroslav Janour, Josefa Jan Kuncovi, Josef Dlouhý, Jan Zítek, Josef Spousta, Jan Zvonar, Josef Pitín a Jan Krikava. Takto hospodarili samostatne do roku 1950, kdy bylo v Chlustine založeno Jednotné zemedelské družstvo - JZD. Jeho prvním predsedou byl Josef Šinkner. V roce 1961 bylo družstvo slouceno s JZD Praskolesy a pri tvorení vetších zemedelských celku bylo pozdeji zacleneno do JZD Rpety.
Chlustina patrívala mezi vetší vesnice. V roce 1850 mela 445 obyvatel. Pri scítání v roce 1900 to bylo 398. V následné dobe pocet obyvatel klesal tak, že po I. svetové válce mela Chlustina 360 obyvatel, v roce 1950 326 obyvatel a pri scítání v roce 1980 to bylo 290 obyvatel. Podle matricních záznamu mela Chlustina v roce 1990 21 0 obyvatel, bydlících v 66 popisných císlech. Všech obyvatelných domu s popisnými císly je 92. Nekterá popisná císla nejsou obsazena, puvodní stavby byly zboreny. Podle údaju z roku 1990 bylo rozvrstvení obyvatel toto: do 20 let 48 obyvatel, od 20 do 50 let 85 obyvatel, od 50 do 70 let 50 obyvatel a starších 70 let bylo 27 .Z celkového poctu bylo tehdy 109 mužu a 101 žen. Kulturní a spolecenský život býval v Chlustine pomerne bohatý .Staraly se o nej : divadelní soubor DTJ a hasicu, Hospodársko - domkárská beseda, obecní knihovna, Sbor dobrovolných hasicu. Po II. svetové válce, v roce 1950, byl v Chlustine zrízen zemedelský útulek, kde bylo pecováno o deti predškolního veku a po nekolik let byla v cinnosti i materská škola, umístená v bývalém hospodárství pana Josefa Hríbala. Pro malý zájem byla pozdeji zrušena. V obci bývaly 3 hostince: "U Kuncu", "U Spoustu", kde byl sál a jevište a "U Švestku". Pokud jde o obchody, patril . krám "U Sládku" k dobre zásobeným. Starší obcané pamatují ješte druhý krám, kde se ríkalo "Mužíkovna". Prodej tabáku a ostatního kuriva obstarával p. František Korínek - trafikant. V obci provozovaly cinnost švadleny (pí. Spoustová, Hlavatá, Chocová a Sklenárová). Obec mela i obuvníka (p. Josef Krikava), truhláre (p. Josef Choc), tesare (p. Josef Sládek), kováre (p. Vincenc Malý), krejcího (p. Václav Kunc), koláre (p. Václav Maruš a Jan Koudelka), zedníky (p. Josef Hnízdil, Jan Jiránek a František Nový). Chlustina mela i 4 legionáre: Josefa Dlouhého (rolník), Václava Humla (zedník), Josefa Choce (rolník) a Josefa Kunce (tesar).
Od komunálních voleb v roce 1990 je Chlustina opet samostatnou obcí spravovanou vlastním obecním úradem.
Použity informace z oficiálních stránek obce Chlustina