DZOSEROVA STUPNOVITA PYRAMIDA
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohrebišti v Abydu (Ebozev). Je na míste zvaném Bét-Challáf a prevyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel. Jeho skutecná hrobka je v Sakkáre (tzv. sakkárský komplex leží na ploše merící približne 15 ha). Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep. Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netežila, proto se musela dovážet z lomu 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupnovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla puvodne jen mastabou, která puvodne patrne patrila královu pravdepodobnému predchudci Sanachtovi (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupne, pozdeji pridal ješte tri další – tak vznikla první pyramida. Po nekolika pozdejších úpravách získala stavba svuj dnešní šestistupnový vzhled.
Stará ríše je období dejin starovekého Egypta odpovídající dobe vlády 3.- 6. dynastie v Egypte (približne 2700 - 2181 pr. n. l.). Nekterí autori do tohoto období zarazují také 7. a 8. dynastii (pak by toto období zahrnovalo roky približne 2700 - 2160 pr. n. l.). Období Staré ríše následovalo po období Cínevského království, resp. po rane dynastickém období (vláda 1. - 2. dynastie, 3100 - 2700 pr. n. l.) a predcházelo První prechodné období. Název Stará ríše byl zaveden dejepisci v 19. století. Starí Egyptané ho nikdy nepoužívali, protože poslední král rane dynastického období a první panovníci Staré ríše byli pravdepodobne príbuzní s královnou Nimaathap. Ta byla za vlády faraona Chasechemueje nazývána „matkou králových detí“ a za vlády Džosera „matkou krále Horního a Dolního Egypta“. Avšak zmeny v královské pohrební architekture jsou duvodem, pro rozdelení období dejin starovekého Egypta na rane dynastické období a období Staré ríše.
+ 2087049
- 1680895