Narodil se v roce 15A v rodine polského chudého šlechtice.
Puvodne studoval v Krakove teologii, ale prevážil u neho zájem o prírodní vedy. Behem dalších univerzitních studií v Lipsku a ve Vídni se již sám zabýval alchymií.
V roce 1594 se objevil v Praze už jako zkušený alchymista. Poté, co jistému meštanu Korálkovi uzdravil jakýmsi bílým práškem umírajícího syna, se po Praze roznesla fáma, že tento alchymista vlastní „elixír života“. Nekolik let pusobil na dvore Rudolfa II. jako dvorní lékar a vedec, císar mu dokonce udelil titul dvorního rady.
Alchymistova proslulost samozrejme popudila jeho konkurenty. Edward Kelly, v obave aby ho nezastínil v ocích Rudolfa II., predstíral prátelství a nabídl mu k obývání jeden ze svých domu v Jílovém, aby ho dostal z Prahy. Jiný konkurent ho nechal prepadnout najatými lapky a ukrást mu onen záhadný bílý prášek. Po nekolika dnech byl ale organizátor prepadení vypátrán, odsouzen a obešen.
Našemu alchymistovi se prestalo casem v Cechách darit. A potom, co ho jeho mecenáš, meštan Korálek, který marne cekal na umelé zlato, obvinil z pokusu o otrávení, skoncil Polák ve vezení. Osvobozen byl až po zásahu Rudolfa II. a radeji rychle opouští Prahu.
Zpátky se na cas vrací v roce 1604, kdy v Praze poprvé vychází jeho nejznámejší alchymistické dílo, které dokazuje, že byl skutecne odborník. Autor v nem správne seradil nekteré kovy podle elektrochemického potenciálu, zdarile vysvetlil podstatu tlení, zpracoval teorii spalování a dýchání a predpovedel chemický objev kyslíku.
Behem svého pobytu v Praze predvedl pred Rudolfem II. a jeho dvorany zdarilou transmutaci rtuti na zlato. Císar ho za to vyznamenal pametní medaili a v místnosti, kde se pokus konal nechal vsadit do zdi pametní desku.
Následující roky se pohybuje na ruzných panovnických dvorech. Získal velké jmení, ale zpusoby nabytí majetku jsou dost pochybné a necisté. Údajne pujcuje peníze i císari Ferdinandu II., který místo splácení dluhu mu z pobelohorských konfiskací venuje panství a zámek v hodnote 18 000 tolaru.
Alchymista na svém nove získaném panství stráví poslední léta svého života. Není ale ani trochu oblíben, má svárlivou povahu a vyvolává casté spory jak s poddanými, tak se sousedy. Svedcí o tom množství záznamu ze soudních archívu v Opave a v Krnove. Pro svou povahu si vysloužil prezdívku „cert“.
Umírá zde v roce 16B, kde je pochován se dodnes neví.
Pri prohledávání zámeckého archivu, byl nalezen tajemný list s jeho poznámkami. Podle jedné z teorií je tento list návodem k nalezení úkrytu elixíru života, který alchymista údajne uschoval nekde na svém panství. Ten, kdo chce tento poklad objevit, musí znát jméno tohoto alchymisty a proniknout do taju jeho ucení.
K nalezení keše budete asi potrebovat strýcka Googla. Zeptejte se ho na:
1/ ceskou verzi alchymistova jména (4 slova)
C je 21. písmeno jména alchymisty
D je 3. + 10. písmeno jména alchymisty
2/ rok jeho narození 15A
3/ rok jeho úmrtí 16B
4/ trochu alchymie ;-)
Pri odlovu si dávej pozor na vsudypritomne mudly, kteri se poblíž úkrytu vyskytují snad každou denní hodinu.