Jsem Plzenanda a posledni tri roky bydlim v Ceskych Budejovicich. Rekla jsem si, ze bych mela trosku nahlednout do historie mesta. Jako spravneho kacera me napadlo, udelat rovnou kesulku, ale prece kazdy poradny "Budejcak" historii mesta zna. Nehlede na to, ze historicka zminka je v mnoha jinych krasnych kesich.
Pak me ale napadlo, ze jsou pro me nektere
NAZVY ULIC naprosto nezname a nektere jen tak naseptavaji. Rozhodla jsme se proto seznamit se s nekterymi mene znamymi jmeny a predstavit tyto osobnosti i Vam rodilym Jihocechum.
Nema cenu priblizovat zde jmena jako Bedrich Smetana, Bozena Nemcova nebo Ivan Olbracht. Ale ruku na srdce, vite, kdo byl Vaclav Volf nebo po kom je pojmenovana ulice K. Weise? V mych kesich se to dozvite. Mozna si pak i ulice V. Volfa preci jen vyslouzi obdiv a pozastaveni.
Hlavne nezapomente,stage jsou od sebe pekelne vzdaleny a proto take vyssi hodnoceni obtiznosti. Nastesti jsou Budejce vrele nakloneny cyklistice, takze neni treba zvysovat hvezdicky u terenu.
* * *
Vojtech Matyas Jirovec
(1763-1850)
Ceskobudejovicky rodak a hudebni skladatel. Byl synem reditele kuru katedraly v Ceskych Budejovicich. Hudebni zaklady mu dali jednak otec a jednak varhanik katedraly a skladatel Stefanovsky. Ve svem rodisti studoval piaristicke gymnazium, naucil se hre na housle a varhany a komponoval sve prvni skladby, prevazne chramovou hudbu a serenady.
Dale pak studoval v Praze filosofii a prava, ale pro nedostatek prostredku se vratil domu a stal se sekretarem hrabete Frantiska z Fuenfkirchen. Hral take v zamecke kapele a pro ni i komponoval. Velky uspech mely zejmena jeho symfonie.
Zkomponoval na 60 symfonii, 40 klavirnich sonat, 20 msi a mnoho dalsich chramovych skladeb. Psal pisne i na ceske texty a jeho chramove skladby jsou v ceskych kostelich dodnes uvadeny pro svou melodickou i technickou pristupnost.
Pozdeji pusobil v cizine, prevazne v Parizi a Vidni, kde se spratelil s Mozartem a Haydnem.
Zemrel v 87 letech 19. brezna 1850 ve Vidni a je pochovan na hrbitove ve Waehringu nedaleko hrobu L. v. Beethovena a Franze Schuberta.
Nektera z jeho del:
- Semiramis (1791 - ztraceno)
- Selico (1804 Viden)
- Mirana, die Koenigin der Amazonen (1806 Viden)
- Agnes Sorel (1806 Viden)
- Ida, die buessende (1807) a dalsi ...
Ulici Jirovcovu najdeme na Prazskem predmesti.
Prvni indicie je v Jirovcove ulici. Na souradnicich najdete kovovou ceduli se znakem Jihoceskeho kraje.
N 48° 58.738
E 014° 28.663
A = Pocet slov pod znakem
* * *
Frantisek Zdenek Skuhersky
(1830-1892)
Cesky hudebni skladatel, pedagog, teoretik, rodak z vychodoceskeho Opocna. Pusobil radu let v Rakousku, pak jako reditel prazske varhanicke skoly, slozil mnoho skladeb, predevsim chramovych, varhannich, klavirnich, orchestralnich a nekolik mene zdarilych oper.
Zde je neco malo z jeho tvorby.
Dila pedagogicka a teoreticka:
- O formach hudebnich (take jako Die musikalischen Formen), Praha 1873,
- Nauka o skladbe hudebni, Praha 1880-84,
- Varhany, jejich zarizeni a zachovani, Praha 1884,
Dila hudebni:
- Symfonicka basen Maj,
- Tri fugy pro orchestr,
- Tri pisne z Rukopisu kralovedvorskeho,
- Priplulo jaro,
- Ceska mse, ...
Roku 1890 onemocnel a zil jeste kratkou dobu v Ceskych Budejovicich, kde take zemrel a je pochovan na zdejsim hrbitove sv. Otylie. Ze Ceskobudejovicti na Skuherskeho nezapomneli, je hlavne vysledkem popularisacnich snah Bohuslava Jeremiase. Diky tomu take doslo k prejmenovani teto ulice a roku 1926 byla na dome, kde Skuhersky zemrel odhalena pametni deska.
Ulici Skuherskeho take najdeme na Prazskem predmesti.
My se samozrejme vydame k pametni desce, jenz venovali obcane Budejovic svemu skladateli.
N 48° 58.854
E 014° 28.687
B = pocet pismen prvniho slova na tretim radku odshora
* * *
Antonin Barcal
(1847-1927)
Antonin Barcal se narodil v Ceskych Budejovicich, zemrel v Sumperku.
Jako operni pevec pusobil v Prozatimnim divadle, kam byl doporucen kapelnikovi Bedrichu Smetanovi. Uspech tu slavil zejmena v tenorovych rolich ceskeho repertoaru (Vasek v Prodane neveste aj.).
Byl presvedcenym slavjanofilem*, odesel do Ruska, kde se prosadil jako vyznamna umelecka osobnost. Ziskal angazma napr. v ruskem souboru Kyjevskeho divadla, byl solistou Mariinskeho divadla v Petrohrade, jako pevec a pozdeji reziser se uplatnil ve Velkem divadle v Moskve. V letech 1898-1921 vyucoval zpev na moskevske konzervatori.
Po revoluci z Ruska odesel a v r. 1921 nasel utociste u sveho bratra v Sumperku. Zemrel v sumperske nemocnici a pohrben je na mistnim hrbitove (viz. obr.).
Do odvolani nabizim tento vypocet:
C=B-A-2E
Tato stage je nejvhodnejsi k odlovu finalky.
* * *
Karel Weis
(1862-1944)
Cesky hudebni skladatel a folklorista, autor oper, operet a sboru jinych del.
Narodil se v Praze v rodine kovare. Studoval na prazske konzervatori, zpocatku lesni roh, pak housle. Po ctyrech letech byl ze studia vyloucen, presel na varhanickou skolu - studoval teorii u Frantiska Skuherskeho. Studia ukoncil v roce 1881.
Nejprve pusobil jako varhanik a pak vystridal radu hudebnickych zamestnani. Jeho skladatelske umeni mu vyneslo nekolikalete rakouske statni stipendium. Byl jednim z mala ceskych skladatelu, ktery nemel existencni problemy - krome ceskeho publika psal i pro publikum nemecke: Viden, Berlin.
Jeho hlavnim hudebnim oborem byla kompozice.
Napsal opery:
- Viola (premiera 1892) na namet Shakespearova Vecera trikraloveho,
- Polsky zid (1901),
- Utek na na mlyn (1914),
- Lesetinsky kovar (1920),
- Bojarska nevesta (1940);
operety:
- Revizor,
- Sultanova nevesta,
- Expresni vlak do Nizzy;
a kantatu Triumfator (1888).
Psal i hudbu baletni a filmovou. Je autorem i jedine symfonie c moll.
Nejvetsi vyznam Weisovi tvorby tkvi predevsim v systematickem sberu jihoceskych lidovych pisni, ktere potom vydal v rozsahlem patnactisvazkovem dile „Cesky jih a Sumava v pisni“ - monumentalni patnacti svazkove dilo, ktere je vysledkem jeho skoro padesatilete sberatelske a konzervacni prace. Vychazelo postupne od roku 1928.
Pametni sin ma, jako sberatel jihoceskych pisni, v muzeu v Sobeslavi.
Pri svych sberatelskych cestach dukladne poznal jizni Cechy, se zvlastni oblibou vsak pobyval a tvoril v Libnici u Ceskych Budejovic.
Vypravime se spolecne do ulice K. Weise, ktera se take nachazi na Prazskem predmesti. Vasim ukolem bude najit dum, ktery ma na fasade nasledujici ornament.
N 48° 58.988
E 014° 28.533
D = treti cislice popisneho cisla (cervena cedulka)
* * *
Vaclav Talich
(1883-1961)
Cesky dirigent a hudebni pedagog. Byl jednim z nejvyznamnejsich ceskych dirigentu 20. stoleti.
Narodil se v Kromerizi, brzy se rodina prestehovala do Klatov, kde Vaclav navstevoval az do kvarty gymnazium. S hudbou byl jeho zivot spjat patrne diky jeho otci, jenz byl ucitelem hudby. Nejdrive hral na buben na kostelnim kuru, v peti letech se pridaly housle a na klatovskem gymnaziu hral dokonce ve trech studentskych kapelach. Roku 1897 presel na Prazskou konzervator. Jeho talentu si povsiml Jan Marak. Protoze Vaclav pochazel z chudych pomeru, snazil se mu Marak pomoci a primluvil se u Josefa Hlavky, ktery Talichovi pridelil stipendium az do konce konzervatornich studii. Po konci studii presel Talich na vlastni zadost k prof. Otakaru Sevcikovi. Pote se v roce 1903 stal koncertnim mistrem v Berline.
Dale byly jeho osudy spjaty zejmena s orchestrem Narodniho divadla a v letech 1919-1941 byl sefdirigentem Ceske filharmonie. Byl profesorem mistrovske skoly prazske konzervatore. Vaclav Talich rovnez nekolikrat hostoval v Ceskych Budejovicich s Ceskou filharmonii.
Po skonceni druhe svetove valky Talich stravil vic nez mesic ve vezeni jako udajny kolaborant s nacisty. I kdyz se nikdy nic neprokazalo, tato obvineni mu silne zkomplikovala zivot a vzala mu nadlouho duveru do dalsi prace. Poprve dirigoval az koncem zari 1946.
V roce 1946 zalozil legendarni Cesky komorni orchestr.
Po komunistickem prevratu v unoru 1948 Talich znovu nesmel verejne koncertovat - v Cechach - a po cetnych peripetiich mohl v Praze vystoupit az v roce 1954.
V roce 1957 byl jmenovan narodnim umelcem.
Ulice V. Talicha se nachazi ve Ctyrech Dvorech.
Tentokrat se pujdeme podivat na krizovatku dvou ulic. Obe nesou jmena podle vyznamnych osobnosti ceskeho hudebniho umeni.
N 48°58.860
E 14°26.948
E = najdi na uvedenych souradnicich lampu. V jejim oznaceni jsou cisla. Pokud vydelite 2. a 4. číslici, vyjde Vam indicie E.
* * *
Kontrolni soucet = A + B + C + D + E = 17
* * *
FINALKA:
N 48° 59.(11*A*E*C+7*A*B+A*C)
E 014° 26.(A*B-2*C)(D)
Dodrzujte prednosti matematickych operaci!
* * *
Tato kes je soucasti serie
ULICEMI MESTA.
Další jsou:
- Vojenstvi a politika (GC2W7JZ),
- Nabozenstvi (GC2W7HF),
- Malirstvi (GC2W7MD),
- Literatura (GC2W7KM),
- Stavitelstvi (GC2W7M9),
- Bonusova kes serie (GC2W7P2).
Pokud vite o pomniku nebo pametni desce venovane nekteremu z vyse jmenovanych, budu rada za info :)
Zamerne necisluji stage. Osobnosti jsou v listingu razeny chronologicky podle data narozeni a vyber zastavek je tedy ciste na Vas. Jen Vam tuknu, ktera stage je pro odloveni finalky nejprihodnejsi. Ani tak nebudete mit vyhrano a opet se nedeste vetsi vzdalenosti, kterou Vam pripravi Vas pristroj.
Kes je na klidnejsim miste, i tak ale musite byt opatrni. Nejake venceni pesanu tu probiha :)
Kolem kese uklizim cca. 1x tydne, pokud byste tam videli nejaky neporadek, dejte mi vedet pres profil. Lidi jsou fakt cunata.
Jinak bych v lete doporucila pouzit pripravek na klistata. Je tu vyssi trava!
CO SE TYCE ZIMNIHO ODLOVU - NECHTE PROSIM HLEDANI NA TMAVSI CASTI DNE. NEDALEKO SKRYSE PROBIHA JEDNA ZE ZIMNICH ZABAV A JE TU TEDY PRES DEN ZVYSENY POHYB MUDLU A JEJICH MUDLATEK. DEKUJI.
Kes prosim vracejte zpet jak byla a poradne zamaskujte! Pokud bude cokoliv v neporadku, nevahejte me kontaktovat, abych ji mohla dat brzy do poradku.
NEZAPOMENTE SI OPSAT CISLO,
KTERE BUDE TREBA K ODLOVENI BONUSOVE KESKY CELE SERIE!!!
PREJI PRIJEMNOU ZABAVU!!
Za pomoc pri pripravach na serii chci podekovat zbytku geotymu - Papymu, tery.p2 a Mafkovi.
Zdroje:
http://www.wikipedie.cz
http://www.konzervatorcb.cz http://www.sumperk.cz
http://www.muzeum-sumperk.cz
http://alain.cf.pagesperso-orange.fr
Encyklopedie Ceskych Budejovic, Kolektiv autoru
Ulicemi mesta Ceskych Budejovic, Daniel Kovar a Pavel Koblasa,