Z historie
Ves Staré Hrady se pod svým puvodním názvem Stará poprvé pripomíná r. 1340, kdy ji Arnošt ze Staré, odkázal své manželce Adlicce.V r. 1358 prevzal Starou jejich nejmladší bratr Vilém ze Staré a pozdeji ji spolu s ním vlastnil ješte jeho mladší syn Smil Flaška z Pardubic. Za techto majitelu je v r. 1384 poprvé zmínen ve Staré hrad. Byl pravdepodobne vybudován mezi r. 1340 až 1384. Zakladatel si pro jeho stavbu vybral nevysoké návrší uprostred vsi. Jádrem hradu byl dvoupatrový gotický palác, zcásti zachovalý v západním krídle nynejšího zámku. Palác mel obdélníkový pudorys, v prízemí a prvním patre mel po trech místnostech, v druhém patre byl velký sál. Hlavní vchod do paláce byl umísten ve vežovité stavbe, která tvorila stred západního prucelí. Z veže se pricházelo do strední síne prízemí, odkud vedly vchody do bocních místností a vretenové schodište do prvního patra. Interiéry prízemí byly klenuty valene. Stred interiéru prvního patra tvorila reprezentacní vstupní sín, zaklenutá žebrovou krížovou klenbou, z níž se zachovaly jen zbytky. Do této síne vedlo jednak zmínené vretenové schodište, jednak prímé schodište z obou bocních místnosti prízemí. V úrovni prvního patra na východní strane, obrácené do hradního nádvorí, byla pavlac prístupná ze strední síne bohate zdobené gotickým portálem. Prízemí i první patro osvetlovala nevelká gotická okna, obrácená k východu. Zbytky gotických ostení techto oken jsou zachovány na západní strane dnešního zámeckého nádvorí. Z druhého patra paláce se zachovala jen východní stena se zbytky gotických okenních ostení a otvorem svedcícím o tom, že zde býval arkýr, náležející k velkému sálu. Prístup k sálu byl vretenovitým schodištem ze strední síne prvního patra. Blíže tuto cást palácového interiéru nelze rekonstruovat. Východne od paláce byly zrejme hospodárské budovy uzavírající nádvorí, do nehož bylo orientováno východní prucelí paláce. Východne od tohoto nádvorí stál jako samostatný objekt gotický hradní kostel. Na jednom ze svorníku jeho žebrové klenby je zachován erb Viléma ze Staré a Pardubic.
Oldrich Desider Pruskovský starohradské panství zadlužil. Po jeho smrti r. 1618 získal zadlužené panství jeho hlavní veritel Vilém z Lobkovic, který je postoupil své manželce Katerine Benigne. Ta prodala starohradské panství r. 1628 Albrechtovi z Valdštejna, který je pripojil k frýdlantskému vévodství. Po Valdštejnove zavraždení r. 1634 prešlo starohradské panství do správy královské komory. Regentem panství byl jmenován Adam Rodovský z Hustíran. V r. 1635 bylo postoupeno a v r. 1637 dedicne darováno jako náhrada za nevyplacený žold Jindrichovi Šlikovi z Holice.
Kolem r. 1700 dal vnuk Jindricha Šlika František Josef barokne prestavet vstupní hospodárskou budovu, címž byl porušen její puvodní renesancní ráz. Soucasne byly v západní cástí zámeckého areálu v místech bývalého opevnení postaveny nové hospodárské budovy. K severní cásti hlavní zámecké budovy byl v polovine 18. století pristaven pivovar a pro jeho potreby bylo využito i cásti interiéru tohoto krídla. Ostatní prostory zámecké budovy sloužily jako sklady nebo zustávaly prázdné. K poslední vetší oprave starohradského zámku došlo na pocátku 19. stoletf za Františka Jindricha Šlika. Tehdy byla predhradní vstupní budova upravena klasicisticky. Po oprave vlastní zámecké budovy svedci letopocet 1811 umístený na vstupním portále jižního krídla. Od té doby byly provádeny liž jen nejnutnejší udržovací práce. Zvetšující se provoz pivovaru v prubehu 19. století mel negativní vliv na celkový stav zámecké budovy. Pivovar byl za Ervína Šlika v 90. letech 19. století sice zrušen, ale zámek byl již tak poškozen, že se v této dobe zrítilo nejstarší západní krídlo. V puvodní podobe se zachovala jen východní zed obrácená do nádvorí a interiéry prízemí. První patro se zachovalo jen zcásti a bylo nouzove prikryto provizorní strechou, druhé patro až na východní stenu zmizelo úplne. V místech západního krídla vznikla hromada sutin, porostlých pozdeji trávou a krovím. Po zrušení pivovaru byla v zámku umístena krátkou dobu mlékárna, byty a skladište. Majetkem Šliku zustal zpustlý zámek až do r. 1906, kdy zemrel Ervín Šlik.
V r. 1921 pri první pozemkové reforme se stal zámek Staré Hrady, který po rozhodnutí nekolik let trvajícího sporu o šlikovské dedictví náležel od r. 1912 rodine Weissenwolfu, majetkem ceskoslovenského státu. Ani v této dobe však nebyl opraven. Po r. 1948 jej vlastnilo JZD. Teprve v r. 1960 byla z iniciativy obce Staré Hrady zahájena jeho oprava, provádená vetšinou svépomocnými akcemi.
kol.: Hrady, zámky a tvrze v Cechách na Morave a ve Slezsku - Východní Cechy, Svoboda, Praha 1989
Hradní a zámecké cásti vede prohlídkový okruh "Jak se žilo za císare pána Františka Josefa I." Velké množství exponátu predstavuje život prostých lidí, meštanu a šlechty v období vrcholu habsburské monarchie. Dva prohlídkové okruhy "Casem zpátky do pohádky I. a II." vás zavedou do renesancního a barokního sklepení a na hradní pohádkovou pudu, kde ožívá na 150 pohádkových bytostí, skrítku a strašidýlek z pohádek moudrého carodeje Archibalda I.
http://www.hrady.cz/
http://www.starehrady.cz/
Keška
Parkovište pred hradem je placené (40 Kc za automobil), pokud ale plánujete navštívit hrad, urcite doporucujeme parkovište využít, v obci se obtížne parkuje. Pred ci po prohlídce stací prebehnout hlavní silnici a dojít pro krabicku. Kesku do skryse vracejte smerem k vode a pak trochu nahoru, keska tam zapadne. Pokud budete lovit v noci poradne si posvitte kam slapete :)
Radeji upozornujeme, že ta správná krabicka ja bílá piksla se šroubovacím víckem :)