Skip to content

Slivenec Letterbox Hybrid

Hidden : 5/12/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Krátká procházka po Slivenci, která zabere zhruba hodinu casu.
Vozíckári by si s sebou urcite meli vzít doprovod - kopec u reznictví je celkem prudký.
V krabicce je razítko, logbook, tužka a pár drobností. Občas se v ní vyskytne pohlednice a speciální CWG - Letterbox Slivenec (sledujte "write note")
Finálka je z důvodu bezpečnosti obsahu i samotné krabičky umístěna na úplně obyčejném místě.
Přeji Vám příjemnou procházku a úspěšný lov!
Kerda



Slivenec


Mestská cást Praha - Slivenec se nachází v jihozápadní cásti Prahy. Leží na náhorní planine nad Prokopským, Radlickým a Chuchelským údolím, v prevážne zemedelské krajine. MC Praha-Slivenec se skládá ze dvou cástí - Slivenec a Holyne. Na východe katastrálního území Slivenec se nachází prírodní park Radotínsko-Chuchelský háj, na západe pak chránená krajinná oblast Ceský kras. Severní cást Holyne spadá do prírodního parku Prokopského a Dalejského údolí. Slivenec je již od roku 1974 soucástí hlavního mesta Prahy. Díky své výhodné poloze a snadné dostupnosti centra mesta je vyhledávanou lokalitou pro bydlení. Dopravní obslužnost je zajištována autobusovými linkami MHD a dnes již také napojením na novou tramvajovou trat na sídlišti Barrandov a dále pak na trasu metra B. Strucná historie: První zmínky o Slivenci a jeho významné poloze je možno nalézt v citátech, ve kterých se uvádí: "V 11. století se pripomíná hlavní obchodní cesta z Prahy do Bavor pres Slivenec a Radotín, kde byl prívoz pres Berounku k Mokropsum, prusmykem Všenorským a "Zlatou stezkou" do Bavor, po níž se vozila do Cech sul". První skutecne zachovalou písemnou zprávou o vsi je však až listina z r. 1253, v níž král Václav I. stvrzuje, že obce Slivenec a Holyne daroval rádu Krížovníku, kterým tyto patrily od této doby do roku 1848. První písemnou zprávu o obci Holyni nalézáme v zakládající listine vyšehradské kapituly, které král Vratislav II. pri jejím založení v roce 1088 daroval bohaté prebendy. Obec Holyn je tam jmenována neprímo ve tvaru Nagolini, tj. Na Holyni. Obce Slivenec a Holyne byly vždy vedeny jako samostatné obce, v roce 1974 byly pripojeny ku Praze a spojeny do jedné mestské cásti. Slivenecký mramor: Težba sliveneckého mramoru probíhá již od 13. století. Cerveným sliveneckým mramorem je ozdoben napr. Zbraslavský kostel. Slivenecký mramor byl použit i jako základní kámen pri stavbe Národního divadla, kam byl privezen 16. kvetna 1868.Pametihodnosti: Slivenec: slivenecký kostel postavený ve 13. století ve stylu ranné gotiky. Je zasvecen "Všem svatým". Podle puvodních nákresu byl v r. 1889 opraven architektem Barvitiem. Hlavní oltár je ze dreva a byl zhotoven roku 1901 rezbárem Petrem Buškem ze Sychrova, vzácné jsou varhany postavené varhaníkem Schiffnerem v r. 1886 a znak Križovníku s uvedeným letopoctem 1693. Velmi vzácné vitráže v oknech kostela ze 14. století byly vyjmuty a nahrazeny kopiemi, originály je možno videt v Umeleckoprumyslovém muzeu (zdroj: Mestská cást Praha – Slivenec – oficiální stránky)



Obecní znak


autor návrhu: PhDr. Pavel R. Pokorný


Cerno-stríbrne polcený štít, vpravo pul cerveného osmirohého kríže, pod ním pul cervené hvezdy, vlevo cervená skála.

Výklad symboliky: Pul krížovnického znaku v pravém poli symbolizuje sepjatost Slivence a Holyne s rádem Križovníku s cervenou hvezdou, který mel puvodne dve vsi v majetku jižpodle prvních dochovaných záznamu. Cervená skála v levém, stríbrném poli symbolizuje tradici lámání kamene ve Slivenci i v Holyni. Jedná se o nejcharakteristictejší cinnost v minulosti, jež oblast proslavila. Cervená barva skály pak symbolizuje nejušlechtilejší kamennou surovinu v oblasti - slivenecký mramor, použitý na význacných církevních i svetských stavbách jako ušlechtilý stavební kámen. Blok sliveneckého mramoru byl použit rovnež jako jeden ze základních kamenu Národního divadla. (zdroj: Mestská cást Praha – Slivenec – oficiální stránky)




Procházka po Slivenci





U Krížku


Úvodní souradnice Vás zavedou na autobusovou zastávku U Krížku (procházku po Slivenci mužete zacít i jinde – napr. zastávka Slivenec nebo K Holyni). Odtud se vydejte po hlavní silnici smerem k Barrandovu. Trasa vede prevážne stredem Slivence a merí približne 1,5 – 2km. Jít mužete bud podle priložených fotografií, nebo se zkuste zeptat místních obyvatel, kde se jednotlivé zastávky nacházejí.

U této zastávky si poznamenejte císlo cyklistické trasy.(žlutá cedulka - A???)



U Žilinu


Historie restaurace "U Žilinu"
První zmínka pochází ze Zbraslavské kroniky z roku 1703, kdy byla postavena usedlost chalupníkem Jiríkem Žilinou, který byl poddaným Rádu Krížovníku. Z roku 1868 jsou první zmínky o založení hostince Václavem Matejem Žilinou. Zanedlouho se hostinec stává kulturním strediskem obce. Porádají se zde tanecní bály, výstavy místních zájmových spolku a v neposlední rade zde pusobí místní ochotnický spolek. Na prelomu roku 1920 sál hostince slouží i jako místní kino. V roce 1950 byl majetek rodiny Žilinu znárodnen a rodina byla násilne vystehována. V dalším období je hostinec provozován organizacemi Vcela a dále podnikem Restaurace a Jídelny Praha 5. V roce 1990 byla usedlost s hostincem navrácena zpet rodine. Jednou z nejslavnejších událostí hostince U Žilinu je udelení domovského práva fotbalistovi Pepe Bicanovi, hráci SK Slávie Praha v roce 1936. Oslava se konala na sále hostince a zúcastnilo se jí na 300 hostu (z dobre informovaných zdroju víme, že žádný z nich nebyl spartan. O všeobecné oblibe hostince svedcí i skutecnost, že místnímu hasicstvu se s vypetím všech sil, pri velkém požáru v roce 1914, jej podarilo zachránit, ovšem zbylá usedlost lehla popelem. Historické prameny neuvádejí, kolik hasicu bylo v té dobe v hostinci na pivu. My se však domníváme, že všichni. (zdroj: oficiální stránky restaurace)

Do hospody vedou schody. Spocítejte, kolik jich musíte vystoupat abyste se mohli jít obcerstvit.



Reznictví


Zajímavosti o místním reznictví budou doplneny pozdeji.
Zde si zaznamenejte císlo hlavy prasátka.




Špejchar


Cp. 53 - Bývalý špýchar upraven jako cinžovní dum. Dvoupatrový, 3x2 osy. Steny clení lisény. Sedlová strecha. V prízemí segmentové klenby. Postaven kolem pol. 19 století. (zdroj: Mestská cást Praha – Slivenec – oficiální stránky)
Donedávna byl v dezolátním stavu (osobne si ho nepamatuji neponicený) – nyní rekonstrukce.

Do ukoncení rekonstrukce slouží toto místo pouze jako orientacní bod - nic zde nehledejte!



Fotbalové hrište


V areálu klubu AFK Slivenec naleznete hlavní fotbalové hrište, které má prírodní travnatý povrch a má v sobe zabudován automatický závlahový systém. V prostoru, kde dríve bylo tréninkové hrište, probehla v roce 2010 výstavba nového hrište s umelým povrchem (umelá tráva). Dále je soucástí areálu budova klubu, zde naleznete šatny, sprchy, toalety, byt správce a kantýnu, která je otevrena pri trénincích a zápasech. Tato budova byla z vnejšku zrekonstruována (v roce 2009). V roce 2011 byla následne zrekonstruována také kantýna a další rekonstrukce vnitrních prostor se pripravuje. V areálu jsou také tenisové kurty. (zdroj: oficiální web AFK Slivenec) Na Hrišti ve Slivenci se natácel film Kamenák 3.
V roce 1938 udelil Slivenec Josefu Bicanovi cestnou domovskou príslušnost. S.K. Slavia Praha, za kterou v té dobe hrál, pak na oplátku sehrála se Slivencem prátelský zápas. Prestože zvítezila 13:1, byl to pro všechny krásný sportovní zážitek. Josef Bican a František Plánicka zde pri té príležitosti položili venec k pomníku padlých. Nebo pozdeji, v roce 1947, provedl Josef „Pepi“ Bican cestný výkop v prvním mezinárodním utkání, ve kterém proti Slivenci nastoupil tým Slovanu Víden. Míc byl tenkrát na hrište shozen prímo z letadla, a to dokonce ženou – letkyní. (zdroj:oficiální stránky MC - Slivenec)

Kolik zelených "strídacek" se nachází na hlavním hrišti?



Škola


Podle školní kroniky, která je vedena od r. 1870 víme že, základní kámen ke škole v obci byl položen 3.5.1826. Bohatá vrchnost svetská i církevní ze Slivence a Lochkova dodávala materiál ke stavbe. Práci a dovoz obstarávali obcané Slivence, Lochkova a Holine.(dobový pravopis) Ucilo se však již dríve. Prvním ucitelem byl Josef Skrivánek, který pusobil na zdejší škole od roku 1778 padesát let. Ve tríde bylo sto detí. Plat mel malý, proto musel úcinkovat na pohrbech, chodit po sobotalesu, po sedlácích žádat naturálie a sám žít z výpestku na políckách. Takový byl údel ucitelu za rakouských císaru. Na jare roku 1828 se vyskytla epidemie "osypek" a 12 detí zemrelo. Druhým ucitelem byl Karel Bošický , dobrý ucitel a vynikající hudebník. Vyucoval na škole 30 let. Roku 1858 se vzdal úradu, po nem nastoupil jeho syn Jan. Po dvacetiletém pusobení zemrel ve 40 letech na tuberkulózu. Obec vypsala konkurz na uvolnené místo. Z 22 uchazecu byl vybrán Tomáš Židlický. Od roku 1871 se melo ucit ve dvou trídách, škola mela být rozšírena. Teprve roku 1874 byly vyrízeny formality pro zrízení druhé trídy. Protože však škola nebyla rozšírena, pan ucitel Vojtech Vanecek ucil v pronajaté tríde. Od roku 1870 bylo ustanoveno služné pro ucitele 400 zlatých rocne. 8.1.1879 nastoupil výpomocný poducitel Jan Houštecký za 350 zlatých rocne. Hejtman a predseda c.k. okresní školní rady Smíchovské dutklivými slovy vysvetloval místní školní rade duležitost rozšírení budovy školní. Proto byla zahájena prestavba 17.3.1879 a ukoncena 20.7.1879. Pri kopání základu pod hradební zdí mezi farní zahradou a rozširovanou školou nalezli delníci asi 150 ceských a polských stríbrných penez z roku 1524 a 1584. Ctyri akáty pred starou budovou pocházejí z dubna 1880. Od 1.1. 1881 nastoupila jako první ucitelka rucních prací Emilie Zalobáková na zdejší obecnou školu. 9.5.1881 byly zasazeny ješte 4 lípy, dary starosty obce Jana Slavíka. 6.10.1881 byla otevrena 3. trída a prijat další poducitel Josef Koštálek. Ve školním roce 1890-91 bylo zapsáno 239 detí. Žáci školy navštívili jubilejní ceskou výstavu na novém výstavišti v Holešovicích. Následující školní rok byl zapocat s 80 žáky v 1. tríde, ve 2. jich bylo 74 a do 3. trídy chodilo 93 detí. Téhož roku pan Vilém Bozorád, advokát, daroval obligace v hodnote 1000 zlatých na založení "Bozorádské nadace" pro chudé deti z Lochkova. Ve školním roce 1893-94 v 1. tríde byla dve oddelení a zacalo se uvažovat o rozšírení školy. V následujícím roce byla otevrena 4. trída. "Národopisnou výstavu" v Praze navštívili žáci 4. cervence 1895 s ucitelským sborem a jelo se na šesti žebrinových vozech. Na vstupenky, jako obvykle, prispeli statkári, farár, obce Slivenec, Lochkov a Holine. Neštastným byl rok 1897-98, kdy se vyskytla epidemie záškrtu a 12 detí zemrelo. Rovnež se zacalo uvažovat o stavbe školní budovy. Stavba zacala pocátkem dubna 1899 s rozpoctem 28806 zlatých. Vzhledem k velkému poctu detí správa školy zažádala o povolení peti tríd. 1900 Školní rok 1900-01 zapocal slavností 2. zárí, protože byla otevrena nová školní budova s telocvicnou./soucasná historická budova s trídami I. stupne a ŠD/ V dalších letech se prumerný pocet žáku 330 až do roku 1910 nemenil. V roce 1902 bylo zakoupeno telocvicne náradí. Školní rok 1908-09 byl pro deti nepríznivý - 45% onemocnelo príušnicemi. V Rakousko-uherském mocnárství bývalo vyucování zahájeno 16. zárí a školní rok koncíval 15. cervence. To proto, že na venkove pomáhaly deti svým rodicum v zemedelství. Rok 1913 prinesl pokles žáku na 270. V roce 1914 vypukla I. Svetová válka. Behem válecného konfliktu se stav ucitelu menil, protože byli odvedeni na frontu. Zbylí ucitelé také provádeli soupis potravin ve Velké Chuchli, Zadní Kopanine, Zmrzlíku, Chejnicích a Dobríci. Zacátkem roku 1915 postihla slivenecké žáky epidemie spalnicek. Onemocnela polovina detí. V dubne téhož roku, aby se predešlo nákaze neštovic, byli žáci preockování MUDr. Bohumilem Vodenkou z Radotína. Behem války mely deti ze zemedelských rodin úlevy za školní výuky a pomáhaly doma. Ve škole byl pro válecné úcely organizován sber kovu, vlny, bavlny a kaucuku. Koncem kvetna 1916 byl zaveden letní cas. Ve školním roce 1916-17 byl sber rozšíren o papír. 21.11.1916 zemrel císar František Josef. Následujícího roku byla zima velmi krutá, prumerná teplota v zimních mesících byl -23 stupnu celsia. Nebylo uhlí a vyucování probíhalo v jedné vytápené tríde. Školu rídil od roku 1897 Karel Pinkas 25 let. Nedostatek potravin zpusobil hlad. Deti se toulaly po okolí, cekaly na výdej chleba a nechodily do školy. Školní rok 1918-19 byl ve znamení prídelového hospodárství. Teprve 28. ríjna 1918 nastal obrat. Prezidentem CSR byl zvolen T.G.Masaryk. Na podzim 1918 vypukla epidemie chripky. Škola byla dvakrát zavrena. Do knihoven se vrátili knihy o ceské vlasti. Žáci a ucitelé byli osvobozeni od povinných bohoslužeb a církevních pruvodu. Ucitelé byli zbaveni mimoškolních prací v úradech a komisích. 1920 V roce 1919-20 byl všesokolský slet. V lednu se nevyucovalo, nebylo palivo. V príštím školním roce se 5.brezna1921 vzdal rízení školy Karel Pinkas. Na škole byl založen Cervený kríž, jehož náplní byla: a) cistota obce b) pestování kulturních rostlin na školní zahrade c) poucení o lidském tele, prevence onemocnení, zachování zdraví Školní rok byl výjimecne ukoncen 28.6. Rídícím ucitelem byl jmenován Jan Synek. Od roku 1921 nacvicovali ucitelé s detmi divadelní predstavení. Organizace Sokol a Delnická jednota ve Slivenci spolu s Brzorádovskou nadací uskutecnili sbírku ošacení pro chudé deti a jejich rodiny. Ve školním roce 1923-27 žáci uskutecnili sbírku pro: • spolek "Ceské srdce pro Slezsko" • deti strádajících Cechu v Nemecku • Jedlickuv ústav V poválecných letech ubylo žáku zhruba o polovinu. Prumerný pocet se pohyboval kolem 150 zapsaných detí. V roce 1926 se žactvo zúcastnilo cvicení na VII. všesokolském sletu. V dalších letech pocty žáku mírne stoupají. Školní rok 1929-30 prinesl žákum novinku - film. V sokolovne bylo zrízeno kino a deti se úcastnily promítání filmu pro zábavu i poucení. Mezi jinými filmovou podobu "Vcelky Máji". Novým rídícím ucitelem je jmenován Václav Hochman a školníkem Josef Seidl.Pocet žáku se prehoupl pres 200. V oblasti Praha - venkov probehlo scítání lidu. Ve Slivenci žilo 1737 obyvatel. Byl postaven pomník padlým za I. svetové války. Pretížení vyucující meli možnost vzít si zdravotní dovolenou v délce trí mesícu. (zdroj: oficiální web školy)

Zjistete popisné císlo (cervené) místní školy.



Kostel Všech Svatých


Kostelu se podrobne venuje keš Kostel Všech Svatých
U nej je malý rybník, kde se v zime bruslí, Úrad mestské cásti Praha-Slivenec (s knihovnou, poštou a oddelením mestské policie) a pametní deska.

Kdo je na pametní desce?
Jan Amos Komenský = 3
Mistr Jan Hus = 6
Svatý Václav = 9



N 50° 00.(U Krížku – 106)(Škola - 7)(Kostel - 6)
E 014° 21.(Reznictví - 3)(Hrište * 4)(U Žilinu + 2)






Additional Hints (Decrypt)

Cbšgbiaí fpueáaxn. Xyíp wr hiavge Bireraí fceáiabfgv: fbhprg išrpu pífry fbhenqavp = 50

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)