Historie MC Prosek
Prosek patrí k nejstarším obydleným územím v Praze. Název
zrejme pochází ze slovesa prosekati – svatováclavská legenda
hovorí o ceste, 
prosekané v lesích, po níž bylo neseno
telo knížete Václava pres tehdy rozvodnenou Rokytku do Prahy.
Prosek se zacal prudce rozvíjet až koncem 19.století se
vznikem kolonií pro delníky z vysocanských a libenských továren,
ovšem teprve výstavba sídlište Severní Mesto ve
2.polovine 60.let 20.století a estakády (arch.L.Feitl 1965-66),
rychlé spojky do Vysocan, jej skutecne zaclenila do Prahy.
Sídlište Prosek, na jehož míste starší pametníci
pamatují lesy, louky a pole, a ti mladší neproniknutelné
houští a rozbahnené cesty bez chodníku mezi rozestavenými
paneláky, je dnes kupodivu celkem príjemným místem k bydlení, kde
najdeme školky, nove opravená hrište a nákupní
centra. Dostupná jsou tenisová hrište, minigolf a bobová
dráha . Nové úpravy domu sídlište proteplují umerenou
barevností, vzrostlá zelen zmekcuje ostré kontury budov a rozsáhlý
park prátelství se sochou Jirího Wolkera, protkaný cestickami a
vodou, kaskádovite plynoucí do jezera, je v každou rocní dobu
vyhledávaným místem procházek a odpocinku. (rekonstrukce parku
2008) Dve nové stanice Metra C na obou koncích prosecké osy
Vysocanské ulice, opet urychlí a zjednoduší spojení s
ostatními cástmi Prahy. (Provoz metra od kvetna 2008)
Stanice metra
Prosek 
(projektový název Prosek
II) je stanice metra na Proseku na Praze 9, budovaná od kvetna
2004. Stanice je umístena na križovatce ulic Vysocanská a
Prosecká, je soucástí úseku IV.C2 linky C pražského metra a
leží mezi stanicemi Letnany (konecná stanice) a Strížkov.
Uvedena do provozu byla 8. kvetna 2008. V puvodním plánu se s touto
druhou stanicí na Proseku nepocítalo, do územního plánu byla
zanesena až v roce 2000.
Námestí na Starém Proseku
dýchá poklidnou starosvetskou atmosférou. Najdeme tu barokní
kamennou Pietu a také repliku vinicního sloupu z 1.poloviny
17.století.
Na jare pri Proseckých májích a v zárí o Svatováclavské pouti
námestí jiskrí barvami detských atrakcí ci stánku, oživujících
stará remesla.
Kostel sv. Václava
Pravdepodobne z poloviny 11.století pochází nejstarší
architektonická památka Prahy 9, trojlodní románská bazilika na
starém Proseku. Založena byla dle 
Hájkovy kroniky roku 970 Boleslavem II.,
jemuž se ve snu na tomto míste svatý Václav zjevil. Prestavena
byla poprvé kolem 1200 a po r.1470 došlo ke gotickým
prestavbám – hlavní lod byla sklenuta žebrovou sítí.
Renesancní predsín pochází z r. 1572 a hranolová vež z r.
1712. Dnešní podobu s barokní cibulovou bání získal kostel
roku 1732, v roce 1770 byla pristavena sakristie. Stavební úpravy
narušily stabilitu veže, a proto byla vystavena
samostatná zvonice. V jižní lodi, nejméne poznamenané
prestavbami, se zachovaly zbytky románských maleb. Na hlavním
oltári je obraz sv.Václava od Ignáce Raaba z poloviny 18.století.
Cínová krtitelnice pochází z roku 1622. Presbytár zdobí malby
Josefa Strattera, zachycující motivy ze života sv.Václava.
Prucelí protejší barokní budovy fary, navržené kolem
roku 1715 patrne Janem Santinim, zdobí plastika sv.Jana
Nepomuckého. Puvodní vstup do areálu prilehlého romantického
hrbitova, zarostlého brectanem, je zdoben barokním portálem z roku
1770, dnešní hlavní vchod a mríž pocházejí z roku 1930.
V areálu hrbitova stojí hranolová zvonice se stanovou strechou
(1770 ci 1783) a nekteré z náhrobku také stojí za pozornost.
Tajemné podzemí
Na první pohled vubec není zrejmé, že celý pás od Proseka
po Hloubetín sloužil po dlouhá léta težbe. Pod
Hloubetínem se težily od roku 1767 jílovce, bridlice,
spraš a uhlí, pod Prosekem pískovec, a celé podzemní
bludište bylo puvodne dlouhé 5 až 7 km. Legendy hovorí
i o podzemní chodbe, vedoucí až do Staré Boleslavi zhruba pod
dnes již zaniklou poutní cestou, dodnes vyznacenou radou
puvabných kaplicek. Dnes je zachováno jen nekolik podzemních
prostor: Mocálka v Proseckých skalách, dlouhá asi 500 m (prírodní
rezervaci najdete na okraji svahu do Vysocan pár kroku pod
Proseckým námestím), a legendární Bílý kun v Hloubetíne, známý i z
komiksu Káji Soudka, dlouhý cca 350 m.
Co se týce proseckého podzemí, doporucuji tuto mysterku:
GC25T25.
O kešce
Keška je venována této mestské cásti. Mela by Vás zavést na
krátkou, cca 15 minutovou procházku. Zacátek je na souradnicích: N
50° 07.103 E 014° 30.152. Je to naše první založená
krabicka, tak se predem za všechny nedostatky
omlouváme.
Waypointy
- Na úvodních souradnicích naleznete ceduli s otevírací dobou,
kde najteme telefon ostrahy ve formátu: 777 ABB CDC ze které
získáme souradnice:
N 50° 07.(D)(B+D)(B)
E 14° 29.(A)(C+D-5)(C)
(závorky predstavují jednotlivá císla)
- Na tomto míste najdete lampu poulicního osvetlení s císlem:
EFGHIJ
- Keška je na souradnicích:
N 50° 07.(I)(J)(H)
E 14° 29.(H)(I+J)(F)
(závorky predstavují jednotlivá císla)