Tato cache je soucástí
série kostelu.
Poznamenejte si bonusové císlo pro získání klíce k bonusové
cache.
Na
severním úpatí Brd, stejne tak jako mnohde jinde, mužeme
nalézt nejen kvetoucí mesta a naplno žijící obce, ale i
vesnice opuštené, dávno zaniklé a zapomenuté. Príkladem za
všechny mohou být Chylice. Vesnici pripomíná již jenom
nevelký kostelík a s ním, až symbolicky, starobylý, ale dodnes
užívaný hrbitov.
Pro poznání dejin tohoto místa je nutné vrátit se hluboko do
stredoveku. Mezi Mirošovem a Hrádkem se tycí návrší
zakoncené ostrým kamýkem sv. Vojtecha. V sedle, táhnoucím se od
Vojtecha k ponekud nižšímu vrcholu Kuníkovy skály se
kdysi rozkládala stredoveká ves Chylice.
Rok jejího založení není znám, tak jak tomu bežne bývá v
prevážné vetšine vesnic založených behem tzv.
první kolonizacní etapy Brd ve 12. století. V souvislosti se
zemanským rodem pánu z Chylic je poprvé zminována v r. 1192.
Nekterí autori se domnívají, že by mohla pocházet snad
již ze století jedenáctého, což oduvodnují relativní
blízkostí starého teslínského kláštera rádu benediktinu. V
souvislosti s Teslínami se uvažuje i o možnosti zakládání
kostelu v Chylicích, Skoricích a Strašicích. Chylický kostel
sv. Jakuba Vetšího urcite stál v r. 1295, nebot z tohoto
roku existuje záznam o papežské dani, kterou chylický kostel
platil ve výši osmi grošu. Ves Chylice byla
pravdepodobne rozložena v blízkém okolí kostela, ale její
presnou polohu s urcitostí neznáme. Nikdy zde neprobehl
systematický archeologický výzkum. Existují domnenky, že
ležela spíše na západ od kostela, nebo jej tesne
obklopovala. Tomu však odporují poznatky z 80. let minulého
století, kdy na základe prohlídky rýh melioracních prací byly
zjišteny pozustatky osídlení na východe za silnicí
Mirošov - Hrádek.
Kostel byl jako velmi sešlý znovu opraven v roce 1753 i s
veží. Poslední stavební úpravy pocházejí z roku 1882, kdy
chrám na své náklady rekonstruovalo Mirošovské kamenouhelné
težarstvo (Mirošovské uhelné doly). Témer do konce 19.
století tu probíhaly pompézní hornické oslavy svátku sv. Prokopa.
Velmi slavné bývaly až do 80. let 20. století i zdejší
mirošovské svatojakubské poute, než byla jejich tradice
v okolí kostela prerušena.
Hrbitov, který kostel obklopuje je rozlehlý. Odedávna se zde
pohrbívali zesnulí z Mirošova, Hrádku, Dobríva, Myti a
Veselé. Dnes sem bývají ukládány pozustatky obcanu dvou sousedících
mest, Mirošova a Hrádku. Puvodní situace pohrebních míst v
kostele samotném a vne pri zdech byla setrena poslední rekonstrukcí
r. 1882, kdy byly hroby uvnitr kostela zlikvidovány a náhrobky
zasazeny do zdi. Na vnejším hrbitove se dochovalo jen úplné
minimum staré hrbitovní plastiky.
Na úvodních
souradnicích najdete kostel Svatého Jakuba Vetšího v
Chylicích. Zde zjistíme také všechno co potrebujeme k
nalezení cache.
Obejdeme si kostel a všimneme si nekolika drobností.
Na západní strane
kostela najdeme puvodní plastiku. Na ní nalezneme letopocet.
Ciferace letopoctu = A
Pocet erbu na této puvodní plastice = B
Pocet soch na kostele = C
Pocet kulatých vitrážových oken kostela = D
Celkový pocet dverí kostela = E
Pocet vysokých barokních oken kostela = F
No vida, je to jednoduché. Tak honem pro cache.
N 49° 4 B . C (F+C)
(A-C)
E 13° 3 (F+B) . (F+E-C) (F+B+D) (E+B+C)
Happy geocaching
prejí Pohodári :-)
