BORCUV SKOK Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cache se nachází v blízkosti netypické a zároven nejtezsi prekazky
albertovského dostihového závodiste.
Historie dostihu a dráhy v Albertovci První oficiální dostihy se na
albertovské dráze konaly v rámci Jezdeckého a chovatelského dne 1.
cervence 1962. Tehdy v hlavním dostihu zvítezil kladrubský KORÁB v
sedle s Davidem. Následovala sedmiletá pauza. V roce 1969 ale
diváci zhlédli pet dostihu a první rocník - v následujících letech
slavné a tradicní - „Albertovské Cross Country“. Z
vítezství se radovala úcastnice Velké pardubické PASEKA z PP
Kladruby s jezdcem Raisnerem. Bezela se i Velká cena Slezska,
kterou vyhrál LIBAROS s Evou Palyzovou. Albertovské dostihy
nabíraly na popularizaci a závodilo se až do roku 1989. Po
revoluci byla dostihová tradice na Albertovci prerušena.
Znovu obnovena byla po sedmnácti letech zásluhou rodiny nového
majitele - Josefa Hájka. Na listine Albertovské Cross Country
najdeme slavná jména vítezu Velké pardubické: SAGAR, SIMON, LIMIT,
MOR, KOROK, ZELEZNÍK. Domácí MOR s Karlem Benšem byli
prvními dvojnásobnými vítezi dostihu, pozdeji je napodobili SIMON a
SPARTAN, kterí ovšem každé vítezství získali s jiným
jezdcem. A naposledy PARAMON s dnes legendárním zokejem Josefem
Vánou. Dalsími slavnými vítezi jsou KOROK s Václavem Chaloupkou,
LIMIT s Frantiskem Zobalem, SAGAR s Pavlem Liebichem, ale i
HARLEKÝN s Evou Palyzovou. Snahou poradatelu bylo vybudovat na
závodisti prírodní skoky se specifikou profilu dostihové dráhy, s
charakteristikou skoku pro vsestrannou zpusobilost. Prírodní ploty
tvorily základ skoku. Terénních nerovností bylo vyuzito pro
umístení skoku s nizsím ci vyssím doskokem. Skoky byly staveny tak,
aby byly pro kone príjemne skákatelné a nebyly zrádné ci
nebezpecné. Pri zarazení hlavního dostihu Cross Country Albertovec
jako kvalifikacního pro Velkou pardubickou byl postaven umelý vodní
príkop jako kombinovaná prekážka vyuzitelná také pro military
a sprežení. Mnohokrát se však neskákala a pozdeji byla
z kurzu dostihu zcela vynechána. Dominantou albertovské
„cross“ se stala netypická dostihová prekážka,
sestávající ze skoku pres kládu na pískový svah, umístená v
povestné albertovské pískovne, tzv. Borcuv skok. Zásluhu na jejím
zarazení do kurzu dostihu meli predevsím albertovstí prekázkoví
dostihoví jezdci Karel Bens, Jan Palicka a František Zobal,
kterí „Borcák“ bezne pri výcviku remont absolvovali.
Borcuv skok mel svou historii. Dlouholetý vedoucí výcviku mjr. Jan
Pitlík (1897 až 1970) využíval jako jízdárnu pro prípravu
remont albertovskou pískovnu, která byla ohranicena ze trí stran
pískovými svahy, a ctvrtou stranu tvoril lesní porost. Do prípravy
mladých koní zarazoval zlézání a vylézání pískových svahu. Na
jednotlivých místech svahu umístil jednoduché
cisložitejší prekážky. Kone a jezdci získávali na
svazích rovnováhu, cvicili obratnost a odvahu. Nejnárocnejsí
prekázka vznikla umístením klády silného stromu na hranu nejvetsího
svahu. Dva metry pod kládou byla kolmá stena a teprve poté zacínal
priblizne sedesát metru dlouhý pískový svah. Aby kun tuto prekázku
prekonal, musel preskocit kládu a soucasne seskocit do hloubky
onech dvou metru na svazitý pískový povrch. Prekázka budila velký
respekt a jako první ji prekonal skvelý jezdec a reprezentant
republiky Erich Reznar se svým reprezentacním konem, militaristou
Borcem. Od té doby nese prekázka název Borcuv skok. Svahy v
pískovne se v prubehu let pusobením prírodních vlivu sesouvaly,
nebyly jiz tak príkré, kolmé steny na hranách svahu se
obrušovaly, a tak mohl být Borcuv skok v roce 1969 poprvé
zarazen do kurzu dostihu. Sice jednoho jediného a konajícího se
jednou za rok, ale práve proto se Borcuv skok, podobne jako Taxisuv
príkop ve Velké pardubické, stal pro dostihové jezdce skutecnou
výzvou, jejíz zdolání je otázkou jezdecké prestize. Uvedené
souradnice vas dovedou na parkoviste restaurace. Na Albertovci
najdete budovu sekretariatu, na ktere je umisten rimskymi cislicemi
letopocet. Ten prepiste do klasicke arabske podoby ABCD a dosadte
do jenoducheho vzorce: N: 49° 58.104‘ E: AB° 04.0C(D+1) S jiz
konecnymi souradnicemi pokracujte dále od parkovište
restaurace Eduard Maria(cca 700m k cili) rovne pres hlavni cestu po
cyklostezce smerem na Koberice... Preji prijemny odlov!! Doporucuji
navstívit staje hrebcina Albertovec a vlete se zastavit na
dostihove zavody !!! P.S.: V kesce se nacházejí jen pekne veci,
proto nahrazujte obdobnymi predmety. DÍKES
Additional Hints
(Decrypt)
gebwabmxn