Mesto je Ostrov stare, alespon jeho historicka cast. Jeho nazev nevznikl jen tak pro nic za nic. Pokud si prohlednete mapu jeho okoli, jiste vam dojde proc. Soustavu rybniku v jeho severni casti nam nadhernym zpusobem zprostredkovali svou werigovkou rou-ovi. Necekejte nic tak krasne upraveneho, pujdete do prirody. Pocitejete tedy pri hledyni klasicke 4l lock krabicky s ruznou prirodni haveti. Nejde ani o kes pro rychlokacery, urcity cas - cca 90 - 120 minut - je treba si na ni vyhradit. Radim zaparkovat na parkovacim bode, vjezd je dale zakazan a velmi casto misto kontroluji pomahaci a ochranci. Posledni poznamku ke kesi - nikoho na toto misto nenutim jit.
Ja bych vam rad ukazal soustavu ctyr velkych a nekolika malych rybniku nachazejicich se v panevni snizenine zapadne od Ostrova. Rybniky lezi uvnitr velkého zeleznicniho meandru a jsou touto trati opisujici otevreny oval uzavreny. Rybniky jsou navzajem pospojovany cetnymi kanaly a v jejich okoli prevladaji mokradni spolecenstva bezkolencových a pchacovych luk stridane mokradnimi vrbinami a olsinami. Vodni prostredi je vhodnym mistem pro hnizdeni ptactva a na podzim a na jare se zde zastavují tazni ptaci. Samotné rybniky jsou vyznamnym rozmnozistem colka velkého (Triturus cristatus).
Krome toho tudy vedly i stare cesty, nebo pripojky k tem zemskym. Ostrov s ni byl spojen nekolika prípojkami. Jedna z nich vedla z Ostrova pres Horní bránu kolem klástera a mezi rybníky do Hájku.
Další spojení vycházelo od kostela sv. Jakuba jizním smerem, který pretíná zeleznicní trat. Cesta byla podle porostu nazývána trnitou. Misty je až dva metry zahloubena do svahu. Po celá staletí ji vymílala voda a spolecne s formanskymi vozy prohlubovala. Dnes je na zacátku široká, brzo se ale zužuje. Stoupá prímo do kopce, na jeho západní strane se ztrácí a pokracuje již jen jako pešinka. Puvodne vedla pres starou karlovarskou silnici a pokracovala úpatím pahorku u Nejdy až k železnicní stanici Hájek. Odtud vedla smerem na Bor a hned za nadjezdem pres dálnici odbocila dosud používanou polní cestou doprava a vyústila u kostela v Boru. Pozdeji byla nazývána karlovarskou, protože ji používali lázenští hosté k procházkám.
Spojení na Zemskou cestu do Lokte vycházelo z Ostrova Horní branou, kolem kláštera ke starému koupališti (Ottuv rybnik). Asi 100 metru pred železnicním nadjezdem se odbocilo vpravo do hlubokého úvozu. Stará cesta je zde bohate zarostlá stromy i keri. Brzo se obrací doleva a stoupá úpatím na protáhlý hrbet. V terénu je rozeznatelná podle krovinatého porostu a kamenu, které nejsou nijak opracovány a pocházení z nejbližšího okolí. Tuto cestu lze oznacit za Zemskou. Tak ji nazyvalo mistni obyvatelstvo, protože do konce 16. století procházela Ostrovem.
