Rucník je skutecne kolosálne užitecná soucást výbavy hvezdného stopare. Predevším má znacnou praktickou cenu - mužete se napríklad do nej zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napríc chladnými mesíci planety Jaglan Beta. Mužete na nem ležet na zárivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho morí. Mužete na nem spát pod hvezdami, jež tak rude zárí na planete pouští, Kakrafúnu. Mužete ho použít jako plachtu, až poplujete na malickém voru po proudu drsné reky Moth, mužete ho namocit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlacky z Traalu a nestretli se s jejím pohledem (je to nepredstavitelne tupé zvíre, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás - blbá jak tágo, ale znacne žravá). Když jste v úzkých, mužete jím signalizovat o pomoc. No, a samozrejme se jím také mužete utrít, pokud vám po tom všem ješte pripadá dost cistý.

Co je však ješte duležitejší, je obrovský psychologický význam rucníku. Tak napríklad když nejaký padour (padour = ten, kdo není stopar) zjistí, že stopar má rucník, automaticky predpokládá, že vlastní rovnež kartácek na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, cutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencum, výbavu do dešte, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopari pujcí kterýkoli ze jmenovaných predmetu nebo cokoliv jiného, co stopar neštastnou náhodou ‘ztratil’. Onen padour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napríc a našír celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupu, porvat se s osudem a preprat ho, a kdo presto vždycky ví, kde má rucník, je zrejme clovek, s nímž je nutno pocítat.

Tento obrat ostatne pronikl i do stoparského slangu. Lze napríklad ríct: ‘Hele, sasuješ toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má rucník.’ (sasovat = znát, brát na vedomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu desný frajer, frúd = opravdu desne správný frajer).