Protože existuje odznaková cache i pohlednicová cache, nemela by rozhodne chybet ani
Filatelistická cache
A proto zakládám jednu takovou monotematickou cachi pro všechny , co sbírají, ci alespon v detství sbírali poštovní známky. Ale samozrejme si cachi mužou ulovit i ti, kterým známky nikdy nic neríkaly (jestli takoví lidé u nás existují).
Dopis s první známkou (foto: autor cache na výstave Praga 2008)
Historie poštovní známky
Poštovní známka, tak jak ji známe dnes, byla vytvorena ve Velké Británii. První návrhy na známky, které by se lepily na dopis, podal sice už roku 1835 Slovinec Lovrenc Košír (v rámci rakouské monarchie), nebyly však úrady prijaty. Roku 1837 prišel s podobným návrhem James Chalmers ve Velké Británii, ani on však nemel úspech. Komplexní poštovní reformu však zacal prosazovat ve stejné dobe i Rowland Hill. Své návrhy publikoval v clánku PostalReform: its Importance and Practibility v roce 1837. Prišel s tím, že bude vhodnejší, aby za dorucení zásilky platil odesílatel a ne príjemce, jak tomu bylo dosud, kdy se také casto stávalo, že adresát odmítl prevzít zásilku, protože za ni nechtel platit. Také prišel s návrhem jednotné ceny za dopis. Argumentoval tím, že se tak sníží náklady státní správy. Poštovné již nebude úctováno jako dosud podle vzdálenosti, což vyžadovalo, že každá zásilka mela individuální záznam v úctech Královské pošty. Hillovy návrhy byly nakonec v srpnu roku 1839 schváleny parlamentem a Hlavní poštovní úrad spustil službu (Penny Post) v roce 1840. To vedlo témer okamžite i k radikálnímu snížení poštovného a jeho masovému využívání verejností. Hill byl pozdeji jmenován generálním poštmistrem.
Pocátkem roku 1840 zacala Královská pošta nabízet 2 druhy predplatných obálek, jedna v hodnote 1 penny a druhá v hodnote 2 pencí, které navrhl William Mulready. Tyto obálky se však príliš neujaly. Tri mesíce poté, co se objevily predplatní obálky, byla 1. kvetna 1840 dána do prodeje první opravdová poštovní známka v hodnote 1 penny (1d) cerné barvy, známá jako Penny Black. Na známce je podobizna královny Viktorie z profilu. Její první použití bylo zaznamenáno již následující den – 2. kvetna, ackoliv úrední zahájení jejich platnosti melo nastat až 6. kvetna. Bezprostredne poté následovalo vydání modré známky v hodnote 2 pence (2d).
Poštovní známky casem presáhly své puvodní poštovní urcení. Velký význam u nich zacala získávat krome státne propagacního úcelu také jejich estetická hodnota. Staly se též prostredkem k pripomínce a uctení významných osobností a událostí a zároven významným sberatelským artiklem v oboru filatelie, pricemž nekteré exempláre vzácných známek mohou mít skutecne astronomickou cenu.
(zdroj: wikipedie)
Vynález poštovní známky krásne zapracoval i Terry Pratchett ve své knížce Zasrlaná pošta. Kdo má rád humor, tomu tuto knížku vrele doporucuji.
První ceskoslovenské známky na dopise(foto: autor cache na výstave Praga 2008)
Ceskoslovenské a ceské poštovní známky
První ceskoslovenská poštovní známka je nazvaná podle jejího motivu "Hradcany". Známka byla vydaná 18.12.1918. Autorem kresby byl jeden z nejuznávanejších malíru té doby Alfons Mucha. První poštovní známky Hradcan byly svetle zelené barvy v hodnote 5 haléru a cervené barvy v hodnote10 haléru. Perlickou je, že tato známka má zobrazovat východ slunce nad Hradcany (jako symbol vzniku Ceskoslovenské republiky), pritom jsou však Hradcany zobrazeny tak, že se vlastne jedná o západ slunce.
Naše výroba poštovních známek patrí k jednem z nejlepších ve svete. A to predevším díky špickovým autorum návrhu, a díky práci rytcu. A hlavne jedním z dalších duvodu je i tradicní na první pohled zastaralý, ale velice kvalitní zpusob tisku (prestože ve svete, ale bohužel i u nás, se už ujímá levný ofsetový tisk známek). To je duvod, proc ceskoslovenské známky získávaly radu mezinárodních ocenení.
Hodnota známek
Cím se obycejná poštovní známka muže stát vzácnou? Je nekolik možností. Je velmi stará, byla vytištena na pustém ostrove, zachovalo se pouze nekolik jejích exempláru a nebo je vzácná treba už tím, že je krásná. Nekteré se zase mohou pochlubit svou historií opredenou nescetnými legendami, pocínaje náhodným nálezem kdesi mezi starým harampádím a konce urozenými tituly jejich vlastníku. V neposlední rade jsou však i takové známky, kterým k jejich mimorádnosti a vzácnosti dopomohlo pouhé lajdáctví ci nepozornost tiskare. Paradoxem je, že práve takové exempláre patrí k nejvetším filatelistickým pokladum, jsou ukládány do pancérovaných sejfu a když se objeví na nekteré ze svetových aukcí, jejich cena dosahuje závratných výšek. (zdroj Jirí Hladík – stránky Heidelberg)
Nejdražší známka sveta (foto: archiv Právo)
Nejdražší známkou sveta není známý Modrý Mauritius (jeden z jeho exempláru byl podle wikipedie v poslední dobe vydražen "jen" za 1,6 miliónu švýcarských franku), ale švédská tríšilinková žlutooranžová známka z roku 1857. Ta byla v roce 1996 vydražena za 2 875 000 švýcarských franku. V roce 2010 sice zmenila majitele, ale ten tají, kolik za ní zaplatil. Odhaduje se však, že to bylo trikrát více než pri dražbe v roce 1996. (zdroj: novinky.cz)
Filatelistu casto poteší i takové kuriozity, jako vidíte výše na obrázcích. Zde nastal problém kvuli menové reforme v CSSR v roce 1953. A tak letecky prepravovaná objemná zásilka byla nedostatecne ofrankována. Dorucovací pošta jej proto zatížila neobvykle vysokým doplatným v hodnote 500,- Kcs. Tri archy doplatních známek tak byly k zadní strane zásilky pricvaknuty sešívackou (foto: autor cache na výstave Praga 2008).
K vlastní cachi
Jak již psáno v úvodu, cache je monotematická (založená byla hlavne za úcelem výmeny známek, a tak bylo zvoleno odlehlé místo, kde se mužete vklidu probrat obsahem a navíc místo dostatecne suché, aby známky nebyly poškozeny – bohužel se mi však nepodarilo zjistit, ceho jsou to pozustatky, v nichž je cache uložená). Proto prosím vkládejte jen poštovní známky, prípadne veci spojené s filatelií (kupríkladu lupu). Vítány jsou samozrejme i GC, TB i CWG. Protože jsou známky citlivé na vlhkost, prosím za dešte cachi nelovte – nebo jen s velikým deštníkem a suchýma rukama! Stejne tak pri jakékoliv stope vlhkosti v cachi mi prosím dejte vedet. Budu rovnež vdecný, když pri vložení známky do logu napíšete, jakou známku jste presne vložili. Zároven prosím o informaci, kdyby vnejší krabicka od cara zacala vlhnout. Také krabicku vracejte presne na místo, kde je – je tam proto, aby neležela ve vlhnoucí hlíne. Zvlášte budte opatrní zpocátku, než seženu lepší vysoušedlo do cache, než tam je.
Pri hledání cache použijte radej hint, abyste nerozebírali celou zed. A dejte pozor na klíštata, je jich v tom lese opravdu hodne.
A ješte tu mám nepovinný úkol – do týdne po ulovení cache pošlete nekomu dopis ci pohled, na který nalepte známku (nejlépe to pošlete cacherovi, kterému vzkažte, aby tuto známku pak vložil do této cache ;-) ).
Musím také podekovat Flickovi na pujcení GPSky pro zamerení cache.
Vstupní vklad tvorí více než stovka známek prevážne ceskoslovenských. Najde se tam ale i Ceská republika, Protektorát i cizina (Slovenslo USA, Nemecko, Jugoslávie, Rakousko, Polsko aj.). Pro FTF a STF jsou navíc v logbooku vloženy dva balícky známek z Rakouska-Uherska. Známky jsem nasáckoval, jak mi prišly pod ruku, obsahy sácku mužete libovolne menit – sácky jsou hlavne jako ochrana proti vlhkosti. Puvodne jsem chtel sepsat presný seznam katalogových císel (alespon pro známky CSR, CSSR a CR), ale nakonec jsem nemel sílu, což mi snad odpustíte.