-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato keš se zabývá historií železnicní trati Kurim - Veverská Bítýška. Ukáže Vám zbytky drážního telesa a mostu v puvodní výškové úrovni v místech vjezdu do železnicní stanice Kurim.
Pred mnoha lety jsem zaslechl informaci o tom, že mezi Kurimí a Veverskou Bítýškou jezdíval vlak. A trat, že zrušil Bata. Dost me to prekvapilo a obcas jsem nekde zapátral. Dnes jsem se rozhodl udelat sérií keší na téma Zrušené železnice Kurimska. Jedná se o trochu vetší mikro, proc není vetší pochopíš na míste. Do série patrí nebo budou postupne patrit tyto cache: • Trat Kurim – Bítýška • Stará Tišnova smer Cebín • Stará Tišnova smer Brno • Vlecka TOS • a bolusová cache: Tajná železnice Nezapomente si tedy opisovat bonusová císla. A pamatujte, že k odlovení keše nemusíte vstupovat do stávajícího kolejište, to je o kus jinde a pár metru výš. Trat Kurim – Veverská Bítýška Historie Byla zrušena jako první a to již v roce 1936. Nekteré její cásti však vydržely v provozu ješte v pozdejších letech. Nicméne pred zrušením ji bylo treba postavit a provozovat. Pro výstavbu této dráhy svedcil rozvoj Veverské Bítýšky. V okolí bylo rozvinuté zemedelství i prumysl a byly zde rozsáhlé lesy. Z obce by byla odvážena k dalšímu zpracování zejména repa a obilí a drevo. Dováženo melo být hlavne uhlí pro papírnu a pro nový závod na težbu kaolínu. Navíc sloužila Bítýška jako oblíbené výletní místo Brnáku. Pri výpoctech ekonomiky se tak vycházelo z poctu obyvatel v oblasti, predpokládaného poctu turistu a nákladní dopravy. Všeobecné poznámky ku stanovení výnosu projektované dráhy Obyvatelstvo: • Mor. Kynice - 761 obyvatel, 3 velkostatky • Chudcice - 596 obyvatel, 2 velkostatky • Vev. Bítýška - 1477 obyvatel, 3 velkostatky • Braníškov - 230 obyvatel, 1 velkostatek • Maršov - 625 obyvatel, 1 velkostatek • Lažánky - 866 obyvatel, 1 velkostatek • Javurky - 516 obyvatel, 1 velkostatek • Nemecké Kynice - 862 obyvatel, 10 velkostatku • Hvozdov - 319 obyvatel, 1 velkostatek • Domašov - 721 obyvatel, 1 velkostatek • celkem - 6973 obyvatel, 24 velkostatku a) Osobní doprava Pocítáme-li, že 80% tohoto obyvatelstva použije trikrát rocne dráhy v obou smerech, plyne velikost osobní dopravy: (6973 x 80 x 8,4 x 3 x 2) / 100 = 281 150 osob km. Pocítáme-li pak výletníky z Brna a hosty na letních bytech ve Vev. Bítýšce asi 500 v nedeli a ve svátek a 100 všedního dne po dobu 4 mesícu v roce, obdržíme asi 20 000 osob a dostaneme pocet osob km. 20 000 x 8,4 x 2 = 336 000 osob km tudíž celkem 617 150 osob km. b) Doprava nákladu Dle udání ciní jednak dovoz uhlí, rízku, slámy, atd. pak vývoz reby, dríví a jiných produktu: • Vev. Bítýška - 1100 wagonu • Spolecnost na težbu kaolinu> - 3000 wagonu • Chudcice - 400 wagonu • Mor. Kynice - 700 wagonu • celkem: 5200 wagonu Prevedeno na peníze, projekt ponese zisk a tudíž bylo rozhodnuto o výstavbe. Výstavba trati Samotná stavba zacala dne 15.7.1910.Z kroniky se dozvídáme, že k 31.12.1910 pracovalo na stavbe 91 delníku nazývaných "bratránci". Byli to lidé ruzných národností, prevážne Ceši, Slováci, Poláci, Nemci a delníci z Bosny. Povetšinou se jednalo o ztracené existence, nekdy i se stredoškolským nebo univerzitním vzdeláním. Práce bratránku byla velmi obtížná, namáhavá a málo placená. Prespávali po bytech v osade a stodolách.Stravovali se v restauraci u Antonína Machatky v Chudcicích, nebo v kantýne, drevené budove patrící Václavu Kelblovi. Tato budova sloužila taky jako kancelár a sklad, kde pan Kelbl vedl evidenci o delnících, prideloval práci, vydával zálohy, mzdy a pracovní náradí. Celá výstavby trati trvala 7 mesícu a skoncila 16.2.1911. Trat merila asi 8 km. Pred první jízdou probehla takzvaná technologickopolicejní pochuzka provedená zástupcem c.k.generální inspekce, inspektorem V.Lorencem, který povolil provoz. Provozování vozby vedl koncesionár prostrednictvím správy provozu se sídlem v Brne-Cernovicích. První jízda se konala 16.2.1911 ve 12 hodin 45 minut za úcasti oficiálních hostu, zástupcu obcí a školní mládeže. Pred samotnou jízdou vysvetil místní farár ovencenou lokomotivu. Vlastníkem dráhy byla spolecnost místní dráhy Kurim-Veverská Bítýška, jejichž akcie z vetší cásti náležely ceské prumyslové bance v Praze, zemi Morave a drobným akcionárum. Zpocátku jezdily na trati 4 páry smíšených vlaku denne, pozdeji jen 3. Trat mela tyto parametry: Délka trati: 8,4 km Prevýšení trati: 55m Maximální stoupání: 18% na 732m Nejmenší polomer: 200m Tehdejší personál dráhy Prednostové Kurímské stanice podle zdejší kroniky: • do roku 1914 Adolf Rumler • od roku 1914 do roku 1940 Jan Hanuš První personál trati Vev. Bytýška dle tehdejší kroniky: • Ladislav Sedlácek - správce provozu • Jan Pospíchal - prednosta stanice • Antonín Kepák - tech. úredník • František Dvorák - strojvedoucí • Tomáš Krk - topic • Antonín Peroutka - vedoucí vlaku • Jan Pantucek - úredník • Josef Mlcoch - výmenkár • Josef Kochmanovic - stanicní delník • Richard Klouda – pochuzkár Zrušení trati Železnicní trat se používala ke svému provozu až do roku 1936,kdy hlavní akcionár,Ceská prumyslová banka,odeprela trati svoji financní podporu.Po tomto kroku byl 9.5.1936 zastaven provoz a 16.5 téhož roku se usnesla správní rada místní dráhy o likvidaci,snesení a odprodeji kolejí,budov,pozemku... Toto usnesení bylo také 3.7.1936 schváleno vládou CSR,a tak pres snahu starostu okolních obcí o udržení trati,probehla o osm mesícu pozdeji poslední jízda vlaku na kolejích mezi Veverskou Bítýškou a Kurimi,jelikož toho dne si továrník Bata odvezl lokomotivy a vagóny do Zlína. Pan Bata tuto dráhu odkoupil za 500 000 Kc. Poslední jízda probehla 9.kvetena 1936. Cástecné obnovení provozu a definitivní zrušení V roce 1940 byl obnoven úsek Kurim – Moravské Knínice pro dopravu stavebního materiálu na tzv. “Hitlerovu dálnici” Víden – Vratislav. Po zastavení stavby v roce 1943 byla tato vlecka zkrácena na délku cca 700 m a sloužila pro potreby výrobní haly “G”, která byla postavena v rozšíreném zárezu v nejvyšším míste bývalé dráhy. Tato hala byla soucástí nemecké podzemní továrny na výrobu stíhacích letadel DIANA. Ješte za druhé svetové války byla tato kolej využívána i pro odstavování delnických vlaku pro zamestnance kurimské zbrojovky a pozdeji podniku TOS Kurim. Zrušena byla pri stavbe nové trati Brno – Havlíckuv Brod a kompletní prestavbe kurimského nádraží v 50. letech 20. století. Cástecne cerpáno z: http://chudcice.com/historie/index.php?page=zeleznice Pokud se z kesí neco stane, napríklad upadne krytí, prosím informujte me v logu, opravím to. Pokud to uvedete v logbooku jako nejmenovaní kaceri v predeslém prípadě (Sorry rozbili jsme to.), tak se o tom rychle nedozvím a rada kaceru bude ochuzena o zazitek. Predem diky. Poznámka: casem snad zlepším formátování a dodám obrázky.
Additional Hints
(Decrypt)
chibqaí aácbirqn: ... cebp wfgr fr zv ebmflcnyv an prfgr?
abiá aácbirqn ppn 1z bq bowrxgh - šcnyíprx.
Arifghchw qb xbyrwvšgr. Gnz gb araí.