Kladenská kina v průběhu času
Prvopočátkem kin byly nejprve kočující biografy
První kinematografické představení v Kladně se s největší pravděpodobností uskutečnilo v neděli 1. října 1899 v místnostech hotelu „U bílého beránka“ díky KOSMOGRAFu, divu mechaniky a optiky. Z filmu, které se promítaly, můžeme jmenovat Příjezd a odjezd pařížského vlaku, Výstřední malíř a Modelka v ateliéru a jiné.
Další v dobovém tisku zjištěné představení proběhlo v první polovině září roku 1902 díky OESEROVU DIVADLU.
Následující rok zavítal do Kladna sám Viktor Ponrepo (1858–1926), který je dnes asi nejznámějším průkopníkem kinematografie u nás. Od 7. do 12. února 1903 se v sále hotelu „U města Kladna“ konala nádherná podívaná díky americkému biografu - divadlu se živými fotografiemi. Určitě největší úspěch zaznamenaly záběry z druhé burské války (1899–1900).
Viktor Ponrepo navštívil Kladno také v březnu roku 1905, kdy v sále hotelu „U bílého beránka“ pořádal představení pod názvem Ponrepovo divadlo živých fotografií. Populární byly snímky z rusko-japonské války. Celkem měl na repertoáru přes sto snímků.
Dalším známým průkopníkem, který navštívil Kladno, byl mladoboleslavský František Ponec (1869–1946). Po tomto muži nese např. jméno dnešní pražské divadlo Ponec. Úchvatná podívaná se konala od 19. do 24. srpna 1905 v sále „U města Kladna“. Šlo o divadlo živých fotografií v životní velikosti The Royal Bioskop podnikatelů „Ponec a Korber“.
Podnik pod názvem The Royal Bio navštívil Kladno také v březnu 1911. Představení byla promítána v sále hostince „U Rohanů“.
Z dalších představení kočujících společností:
Rok 1908
- Elektro-biografické divadlo na rejdišti v Kladně
Rok 1909
- The Union Biograf – elektrické divadlo, majitel František Blažek, promítáno na zahradě hotelu „U bílého beránka“
- Skálův biograph, promítáno ve vlastním stanu na rejdišti
- Kladenský biograf, majitel František Růžička starší, promítáno v sále hotelu „U města Kladna“ a také na jeho zahradě
Rok 1910
- Finkův Grand American Biograf, vlastní stan na rejdišti
V případě Kladenského biografu Františka Růžičky staršího nelze vyloučit, že šlo o pokus zřídit stálé kino v městě Kladně. To je otázka, protože jinou zmínku o tomto podniku, než z července 1909, se nepodařilo nalézt.
V této době ovsem již končila doba kočovných biografů a podnikatelé se začali usazovat ve stálých kinech. Poslední zmínka o kočovném biografu v Kladně je z listopadu 1915, kdy v Kladně hostoval J. Skalův Grand-kinematograf v hotelu „U bílého beránka“.
První stálý biograf na Kladně
je spojen se jménem Václava Šípka. Kladensky adresář z roku 1911 uvádí jeho bydliště na adrese Huťská (dnešní Hajnova) čp. 210 a povolání majitel kinematografu. První stálé kino v Kladně tedy začalo působit od roku 1911 s tím, že nemělo ještě stálou budovu. To se stalo až o rok později. Jeho produkce se uskutečňovala většinou buď v hotelu „U bílého beránka“, nebo v hostinci „U Rohanů“.
Příklady filmů: Závody v běhu u Marathonu (přírodní), Přísný otec a dobrý dědeček (kolor.), Pomatená (drama), Ševcovo štěstí (komické), Oklamaný ženich (komické).
Ve dnech 2. července až 28. září 1911 se v Kladně konala Jubilejní dělnická výstava. Slovo jubilejní odkazovalo na dvacáté výročí od prvního vydání Svobody, listu sociálně demokratické strany. Jednou z atrakcí výstavy byl také Výstavní biograf, který měl vystavenu koncesi jen na dobu pořádání výstavy. ředitelem biografu byl A. Kec. Na programu pro 15. červenec jste mohli najít: Lichvář (sociální drama), Živý buben (komické), a další.
Sociálně demokratická strana se snažila, aby koncese byla prodloužena i po skončení výstavy, ale pro nesouhlas a protesty některých podnikatelů (jmenováni byli obchodnici z Nového Kladna, majitel prvního kinematografu pan Šípek, hostinští obecně) koncese prodloužena nebyla a poslední představení se konalo 9. října 1911.
Sociální demokraté se ale nevzdali a nadále vyvíjeli úsilí o opětné vystavení koncese na kinematografická představení. Jejich snaha byla nakonec korunována úspěchem a po necelém roce bylo v sobotu 3. srpna 1912 uvedeno první představení. Výstavní biograf se tak po biografu Václava Šípka stal druhým stálým kladenským kinem. Promítalo se ve speciálně upraveném sále „Dělnického domu“ v Kladně.
Začátkem roku 1914 byl promítán film Tři mušketýři.
Zajímavou možnost měli diváci od 12. června 1914, kdy byl v biografu předváděn tzv. kinetofon, což bylo spojeni kinestoskopu s fonografem. Užaslí diváci slyšeli poprvé lidskou řeč v synchronizaci s promítaným obrazem. Přístroj byl uváděn jako nejposlednější vynález slavného badatele Tomase Alvy Edisona.
Po smrti majitele prvního místního biografu Václava Šípka se sociální demokracii podařilo získat koncesi na promítání v jeho kině, které bylo umístěno výhodněji více ve středu města. V roce 1919 tak mohla proběhnout přestavba biografu v Dělnickém domě.
Ten byl po opravách postoupen Spolku místního odboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze, který získal koncesi na promítání. V souvislosti s tím dostal biograf nový název Masarykova liga. Je třeba říci, že všechen zisk biografu, po pokrytí provozních nákladů, byl věnován na zdravotně sociální úkoly Masarykovy ligy (např. na léčení, prázdninové osady, stravování chudých atd.).
Na vánoční svátky roku 1930 se v tomto kině začaly promítat zvukové filmy, Masarykova liga tak byla po kinu Sokol druhým zvukovým kinem ve městě. Čtvrtstoletí své existence oslavilo kino v roce 1936 promítáním filmu Maryša. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byl stávající název nepřijatelný a biograf se vrátil ke svému původnímu názvu, ve zkrácené podobě, tj. Výstavní bio.
Po roce 1945 byl biograf znárodněn, vedoucím se stal Alois Hrdina a promítal pod názvem Výstavní kino. Po únoru 1948 byl jeho provoz zastaven.
Závěrem kladenská kina ve zkratce:
Kino Elektra (Stalingrad, Sevastopol, 70 mm kino, Sevastopol)
Duben 1912 je datem, kdy začal působit Šípkův biograf ve stálé budově, a sice v hostinci U Jágrů, který byl na adrese Královská třída (dnešní T. G. Masaryka) čp. 708. Na tomto místě zůstal biograf až do roku 1925 s názvem Elektra. Na jaře 1925 se podnik stěhuje do nově postaveného Lidového domu pod názvem Bio Elektra. Do hlediště se vešlo celkem 1 050 diváků. S nástupem zvukového filmu se postupně všechna kladenská kina stala zvukovými. Kino Elektra bylo začátkem roku 1931 čtvrtým v pořadí, po kinech Sokol, Masarykova liga a Korso. Po znárodnění 28. srpna 1945 se stal vedoucím kina Stanislav Smolík. Ve výroční den osvobozeni republiky – 9. května 1946 – bylo kino přejmenováno na Stalingrad. V roce 1962 došlo k dalšímu přejmenování na Sevastopol. Po technické kontrole dne 18. ledna 1963 bylo kompletně rekonstruováno na širokoúhlé kino. Zájem o nové kino byl obrovský. Po okupaci spojeneckými vojsky v srpnu 1968 byl na protest odstraněn název Sevastopol a kino promítalo pod názvem 70 mm kino. K názvu Sevastopol se kino vrátilo v roce 1970. Pod tímto názvem pak promítalo po celou dobu normalizace, a jako mnoho dalších nepřežilo období po roce 1989.
Výstavní biograf (Masarykova liga, Výstavní bio, Výstavní kino)
Popsáno výše.
Kino Sokol (Svět, Sokol)
Třetí stálý biograf na Kladně byl slavnostně otevřen 30. října 1919. Držitelem koncese byla Telovýchovná jednota Sokol a stejné jméno dostal také biograf. Promítání bylo provizorně umístěno do malého sálu kladenské sokolovny. Prvním filmem uváděným v novém kině se stal český film Macocha. Prostory biografu byly upraveny v roce 1923, a rekonstruované kino bylo otevřeno 31. března americkým filmem My boy v hlavni roli se šestiletým Jackie Cooganem. V roce 1928 byla zahájena stavba úplně nové budovy kina na rohu tehdejších ulic Masarykovy a Dobrovského. Stavba byla realizována na pozemku bývalé zahrady sokolovny. “Parket ma 570 míst, lože jsou pro čtyři osoby a na balkon možno umístiti na 300 osob.“ Kino bylo slavnostně otevřeno 29. srpna 1929. Po slavnostním zahájení byl uveden film Bibi v hlavni roli s Anny Ondrákovou. Kino Sokol se stalo prvním zvukovým kinem v Kladně. V roce 1945 bylo také znárodněno. Po únoru 1948 došlo ke změně názvu na kino Svět. Pod tímto názvem pak biograf působil 41 let. Po listopadu 1989 došlo k navrácení kina sokolské organizaci a ke změně názvu na původní Sokol. Kino promítalo až do roku 2008, dnes je uzavřeno a údajně se plánuje jeho rekonstrukce.
Kino Korso (Oko, Bio Illusion, Oko)
Zahájilo pravidelná zvuková představení v sobotu 10. ledna 1931 v 8. hod. večer za laskavé účasti paní Ph. dr. Alice Masarykové, předsedkyně Československého Červeného kříže zvukovým velkofilmem Rio-Rita. Kino bylo umístěno do nově postaveného domu čp. 100 na Masarykově třídě. Pod Červeným křížem fungovalo kino až do roku 1945, kdy bylo také znárodněno. Po únoru 1948 byl název biografu změněn na kino Oko. Pod tímto názvem funguje nepřetržitě až do roku 1969. Dne 28. března 1969 bylo slavnostně otevřeno „Bio Illusion“ jako jediný lidový podnik tohoto druhu v celém kraji. V sedmdesátých letech se kino vrátilo k názvu Oko a promítalo až do začátku 90. let. Jako mnoho jiných kin nepřežilo bouřlivý nastup podnikatelských aktivit po roce 1989.
Kino Hutník
Kino Hutník je nejmladším kladenským kinem a také jediným, které je v současnosti provozováno. Vzniklo při výstavbě nového městského centra na Sítné spolu s Domem kultury v roce 1973. Od 1. března 1993 změnilo kino Hutník v Domě kultury provozovatele, stala se jím soukromá filmová společnost National Film. Od 1. ledna 1996 se stal novým provozovatelem kina Hutník AB Barrandov. Provozovatele se tenkrát vyjádřili, že se budou snažit zaměřit především na diváky. Nabízeli bezvadný servis, dobrou kvalitu zvuku a profesionální obsluhu, protože toto kino si to zaslouží, neboť svou technickou úrovní se řadí k evropským špičkám. V dubnu 2001 vyměnili vlastníci kina Hutník sedadla a zlepšili ozvučení sálu. Jaký bude jeho další osud, lze jen těžko odhadovat.
Kino Epocha (Kveten)
Biograf „Epocha“ v Kročehlavech zahájil svou činnost dne 16. dubna 1920 v nově zřízených místnostech „U Fenclů“. Ve středu a v sobotu bylo dáváno dětské představení. Později byla pro biograf postavena moderní budova na adrese Nadražní (dnešní Dlouhá) čp.886. V této budově pak kino působilo až do svého zastavení po roce 1989. V roce 1945 bylo znárodněno. Po únoru 1948 bylo kino přejmenováno na Květen. V roce 2003 byla zdevastovaná budova bývalého kina prodána kladenským magistrátem do soukromých rukou.
Na území dnešního města Kladna byly provozovány ještě další biografy, ale o nich je relativně málo informací:
- Kino Rozvoj v Dubí (od 21. ledna 1922, kino Lípa od roku 1948, později už jen jako kino Dubí)
- Kino Svépomoc (od roku 1948 kino Jas) v Rozdělově existovalo již ve 30. letech a bylo provozováno místní skupinou československých válečných poškozenců do znárodnění v roce 1945. Kino existovalo až do konce 80. let na adrese Václava Milera čp. 76.
- Kino Sokol (Švermov) v budově Sokolovny ve Švermově, se promítalo již za protektorátu. V roce 1945 bylo znárodněno. Po roce 1948 se jmenovalo jednoduše kino Švermov. V roce 1961 ho rada ONV jmenovala „Okresním vzorovým kinem“. Předpokládá se, že také toto kino promítalo do konce 80. let.
Tolik k historii biografu na území dnešního Kladna. Čerpáno z časopisu Kladno Záporno č.7/2009 a webu Kladno minulé vč. fotografií.
Cache
Chceme vám ukázat pár míst, o kterých je psáno v listingu a na finále vás dostat pěšky do přírody.
Výchozí souřadnice jsou u zdi bývalého kina Svépomoc. Vaším úkolem je spočítat kolik je na zdi držáků na prapory. Jejich počet je A.
Druhou zastávkou N50 8.669' E014 5.583' naleznete na zdi bývalého kina Elektra tmavohnědou desku s nápisem velikosti cca 30 x 40 cm. Spočítejte všechna písmena „O“, čímž získáte B.
Dále přejděte náměstí na třetí zastávku N50 8.649' E014 5.716', kde se před bývalým Výstavním biografem dostanete k podobné desce jako na minule stage. Zde pro změnu získáte CD spočítáním všech písmen „D“ na teto desce (ANO, číslo je dvouciferné – pokud ne buď špatně počítáte, nebo počítáte jinou desku).
Před kino Sokol vás zavede čtvrtá zastávka N50 8.722' E014 5.748'. Na elektrorozvaděči je umístěn černostříbrný štítek s různými údaji. Nás zajímá úplně dolní řádek skládající se ze tří písmen a šesti cifer EFGHEH.
Pátá zastávka N50 8.740' E014 6.022' je před bývalým kinem Korso. Na pravé straně budovy je malá modrá tabulka s třemi řadami údajů. Spodní je číslo IJ.
Předposlední (šestá) zastávka N50 8.424' E014 6.987' vás dovede k bývalému kinu Epocha (Květen). Zde spočítejte počet celých dlaždiček v horní řadě obložení mezi oběma garážovými vraty. Výsledné číslo je KL (půlky nebereme - pro jistotu - číslo znáte z karetní hry).
Poslední (sedmá) zastávka N50 8.116' E014 6.212' ukazuje k rohu budovy, ve které se nachází jediné funkční kino v Kladně. Zde je vaším úkolem najít správné telefonní číslo. M = druhá cifra, N= první cifra plus pátá cifra bez třetí cifry, O= šestá cifra.
A teď již k finále (Lock&Lock 0,2l), které vás vyvede do přírody daleko od všech kin. Naleznete jej na souřadnicích (od 24.9.2016 - pokud máte vypočítáno z dřívějška, tak od N odečtěte 7 tisícin a od E 23 tisícin minuty):
N 50°HG.JKL
E 014°(AB*CD-K*O*EF+F*LMNO+L)/1000
Přejeme příjemné putování po Kladně a úspěšný odlov.
Keš je i pro děti, takže nevadí ani Kinder-šrot, ale prosíme alespoň jej pytlíkujte...
Na kešce je také bonusové číslo A naší Minigibbonní bonusovky, tak si jej opište.
Závěrem děkujeme moc FeFeKladno za provedeni kompletního Beta-testu.