Kdyz spanelska kralovna Izabela Kasilska dala souhlas k plavbe janovskemu namornikovi Krystofu Kolumbovi, nikdo netusil, kam az tento cilevedomy italsky moreplavec dopluje. Kolumbovu vypravu tvorily dve male karavely Pinta, Nina a vlajkova lod Santa Maria, ktera slouzila jako zasobovaci.
Svou posadku si vybiral mezi uveznenymi zlocinci, protoze namornici z pristavu Palos nejsou jeho planum a ceste do neznama prilis nakloneni. Na cestu se vydava dne 3. srpna r. 1492, posadku tvori asi 90 muzu.
Kolumbus veli Santa Marii, Pinzon Pinte a Niny se ujme Vicente.
Cesta je dlouha a namronici prestavaji Kolumbovi verit. Na lodich dochazi k povstani, nekdo z posadky poskodil na Pinte kormidlo a ve velike bouri se lod ztraci.
...
Pravda je takova, ze Pinta ve skutecnosti nemela nehodu. Unesl ji pirat Jack Sparrow, ktery vyvolal vzpouru aby nastal zmatek, poskodil kormidlo, az se lod stala neovladatelnou a vyuzil obrovske boure, ke zmizeni i s celou lodi.
Mezitim, co Kolumbus objevoval Ameriku, Jack se svou posadkou prepadavali lode a shromazdovali svuj poklad na ostrove Elbeteinitz, ktery ani neni na oficialnich mapach.
Misto ukrytu je pry zaznamenano v deniku neznameho moreplavce.
---
Dochovany zaznam z deniku :
Nas kapitan je krutas. Prepadl mnoho lodi, svedl mnoho panen a ukoristil mnoho zlata.Kdo by chtel jeho poklad, musel by znat presny pocet svedenych panen a pocet lodi, ktere prepadl.
Pry si tato cisla zapsal na dvou ruznych mistech
Mozna tady : N50°02.331 E015°21.520
a tady : N50°02.364 E015°21.724
---
Ostrov Elbeteinitz se nachazi na tajnem miste, je tam tajna jeskyne
vstupni heslo : Sezame, otevri se
nastrahy : maly kraterek pred vchodem, limax, araneae, rattus norvegicus, ixodes ricinus, reptilia
vchod do jeskyne :
N 50°02.(pocet prepadenych lodi)
E 015°22.(pocet svedenych panen)