Nachazite se na byvale stredoveke „dalnici“, která mela dulezite misto v tehdejsi siti obchodnich cest. Rikalo se ji Kralovska cesta, nebo Olomoucka cesta. Tvorila cast obchodni cesty mezi Hornimi Rakousy a Dolnim Slezskem. Zacinala v rakouskem Linci, vedla pres Ceske Budejovice, Jindrichuv Hradec, Jihlavu, Velke Mezirici, Ostrovacice, Brno, Vyskov, Olomouc a dale pokracovala do Slezska. Obchodni cesta se vyuzivala zhruba od 13. stoleti do prvni poloviny 18.stoleti, pak byla postupne nahrazena novou siti cisarskych silnic (stavene v prubehu 18. stoleti) a jeji vyznam dalkove trasy postupne zanikl a zanikly vsechny zajezdni hostince na jeji trase. Presto ji jeste dlouha desetileti rada pocestnych a formanu pouzivala, jako mistni cestu a zkratku. Posledni ranu teto prastare ceste zasadila kolektivizace zemedelstvi v 50. letech 20. stoleti, kdy byly nektere useky rozorany. Dnes uz jeji trasu muzeme v polich sledovat jen podle kaplicek a bozich muk, ktere ji lemovaly a dodnes stoji jako nemi svedkove byvale slavy.
Presny prubeh stare cesty nelze presne rekonstruovat, zvlaste v Brne v mistech s dnesni zastavbou. Z opevneneho Brna vychazela z Zidovske brany (priblizne usti Masarykovy ulice pred hlavnim nadrazim), vedla zhruba misty dnesni Krenove ulice, okolo Zderadova sloupu, kdy byl brod pres reku Svitavu, dale arealem První brnenske strojirny (dnesni Siemens), pak pokracovala okolo dnesniho Zidovskeho hrbitova a priblizene místy kudy dnes vede dalnicni privadec. Po uboci Stranske skaly vystoupala na navrsi nad Slatinou a dale pokracovala na samotu Kandia, kde byval zajezdni hostinec. Po projeti rozbahneneho maleho uvalu nastoupala na nase vychozi souradnice. Dal na vychod cesta protinala jako hlavni ulice Podoli a tehdejsi Kricen (dnes jedna obec Podoli). Tady stavalo nekolik krcem a zajezdnich hospod (dolozenych v kupnich smlouvach), svedcicich o silnem provozu. Na vychod od Podoli pokracuje trasa mirnym stoupanim po polni ceste dnes nazyvane Hrusky. Pokracuje jizne okolo velatickych strani, a sirokym uvozem do udoli, kde byl brod pres ricku Roketnici. Severne minula Tvaroznou a okolo byvale zajezdni hospody mirila smerem na Sivice (po trase dnesni silnice) az k zatacce se smircim krizem, na kraji Sivic. Dale pokracovala na vychod pres Kovalovice, a pres navrsi do Rousinova. A pak dal a dal do Olomouce a do Slezska az k solnym dolum ve Welicce.
Na mape je vyznacen priblizny prubeh casti cesty v blizkem okoli. Po kliknuti se mapa otevre v novem okne.
Na vychozich souradnicich kde jste, stoji mala kaplicka postavena v roce 2010 podle vzoru pozdne baroknich bozich muk. Ve vyklenku hlavice je obraz sv. Jana Nepomuckeho, chranence Podoli. Na vrcholku je umisten cyrilometodejsky dvojity kriz. V driku kaplicky je zazden zakladni kamen pozehnany papezem Benediktem XVI. pri jeho navsteve Brna 27.9. 2009. Kaplicka nahrazuje starou barokni sochu sv. Jana Nepomuckeho z 18. stoleti. Ta byla po restaurovani v roce 1993 umistena pred podolsky obecni urad (viz cache Kamenni svedkove). Kaplicka zachovava nekolikasetletou svatojanskou tradici mista. Mista pro maly odpocinek a rozhled do krasne krajiny.
Jak najit kesku?
Pocet kamennych schodku (lichý pocet) od cesty ke kaplicce oznacte AB . Na obraze ve vyklenku kaplicky spocitejte velke peticipe hvezdy ve svatozari (lichy pocet) a jejich pocet oznacte C .
Souradnice finalky jsou (zavorky mezi sebou nenasobte a dodržte aritmetická pravidla):
N 49° 11,(C-B-A)(2*C-A-B)(C-A)
E 016° 42,(2*C-A-B)(2*C-A)(A)
Zaparkovat auto muzete asi 180m pred kaplickou (kdyz tam bude misto). Dal uz jdete radsi pesky, cesta je uzka, po destich rozbahnena a jezdi tam dost cyklistu.