GeoWest Park je
vytvořen zdejší partou kačerů. V parku
najdete tradiční úkryty na zajímavých místech i několik
jedinečných lahůdek. Čeká vás nelehké zdolávání
našich výtvorů v krásné přírodě. Přejeme
vám spoustu zábavy, trpělivosti a mnoho
zážitků.
Lovu zdar.
Der GeoWest
Park wurde durch eine hiesige Truppe geschaffen. Sie werden hier
die traditionellen Schutzhütten aber auch die einzigartigen
Feinkost gefunden. Es erwartet Euch ein unleichtes Überwinden von
Gebilden in herrlicher Natur. Wir wünschen Euch viel Spaß, Geduld
und Erfahrungen.
Weidmannsheil!
GeoWest Park is
made by a local group of geocachers. Here you will find traditional
hideouts in interesting places and also a few really special ones.
The uneasy discovering of our creations is waiting for you in the
beautiful nature. We wish you a lot of fun, patience and
enjoyment.
Good hunting.
Tužkožrout (Vorax Stylus)
Musím se s vámi podělit o poznání, ke kterému jsem
došel při zakládání této keše. Nevím, zda to
byla náhoda, či notná dávka kačerského
štěstí, ale přišel jsem na kloub jedné
záhadě, která často trápí hlavně nás -
kačery.
Zajisté se vám již nesčetněkrát stalo, že v
keši chyběla tužka, či jste nemohli najít
svoji tužku, která na 100% byla v kapse, nebo v batohu.
Mě se to stává skoro pravidlem. A hle, dnes už vím, "CO"
to způsobuje. Ale nebudu předbíhat. Řeknu vám krátký
příběh mého poznání.
Jednoho krásného dne, bylo to asi 2011 let po ukřižování
jednoho sympaťáka, jsem se jako vícero lidí z tohoto kraje
propadlých vášní hledat krabičky, vydal na toto místo,
s úmyslem uložit nějakou tu krabičku pro
potěšení ostatních spolupostiženců. Najít
šikovné a pěkné místo v této neznámé krajině
chvilku trvalo. A nakonec se i zadařilo. Jenže, čím
zaujmout, co nového vnést do oblasti, kde již zručnost,
nápaditost a šikovnost ownerů nezná mezí?
Nevěděl jsem. A tak jsem si sedl na kámen a kochal se
krajinou. Vytáhnul jsem si tužku, poznámkový blok a čekal
na nápad. Čas ubíhal a nápady nepřicházeli. Odskočil
jsem si do křovíčka a po návratu ke kameni jsem zjistil,
že je tužka pryč. Prohledal jsem okolí šutru,
skulinky, trávu prostě vše kam by se mohla tužka
zakutálet, ale nic jsem nenašel. Po chvilce hledání jsem se
vzdal naděje na nález tužky a dřepnul jsem si
zpět na kámen. Bradu jsem si opřel o ruku a civěl na
klidné okolí a nádhernou přírodu. Ale z klidu mě vytrhnul
nepříjemný zvuk. Jako když se něco plazí trávou.
Něco jako had. Díky mé panické hrůze ze zmijí a jiné
jedovaté havěti, mám na tyto zvuky uši více citlivé. A
tak šup na kámen a rozhlížím se kolem, kde TO a CO se
plazí. Dlouho jsem neviděl nic. Byl jsem nervózní. Už jen
ta představa, že budu muset sestoupit z kamene a
odejít....brrrrrrrrr... ne musím zjistit, kde to je a vyhnou se
tomu. A tak znovu napínám veškeré své smysly, nevidím nic,
skoro neslyším nic a najednou, najednou zůstávám celý
zkoprnělý překvapením. To co vidím není zmije. Dokonce si
nejsem zcela jist, jestli mě nešálí zrak. To co vidím
je dlouhé, štíhlé jako had, ale je to průhledné. Jen na
začátku a na konci je to černé. A co mě nejvíce
překvapilo, že to ve své přední části (tedy
podle mého skromného mínění bych to nazval "Hlava"),
drželo mou ztracenou tužku. Opatrně jsem slezl z
kamene, abych mohl tvora prozkoumat, ale pravděpodobně
jsem ho vyplašil, a on zmizel neuvěřitelnou
rychlostí v trávě ke kamenům. Stál jsem tam a
nevěděl jsem, jestli se mi to zdálo, nebo ne. Chvíli jsem
váhal, ale nakonec jsem se rozhodnul okolí pořádně
prohledat a najít ho. Teď s pozdějším nadhledem,
bych to asi neudělal, vždyť jsem si nebyl jist, zda
byl nebezpečný či ne. Každopádně, po
několika hodinách, shodou náhod a notné dávky
štěstí, jsem ho konečně nalezl. Byl zalezlý
ve svém hnízdě a já ho tahal za ocas ven. Naštěstí
jsem měl přibaleny silné pracovní rukavice, a tak jsem se
případného uštknutí tolik nebál. Zvědavost byla
silnější, než strach. K mému překvapení se
ani nebránil, ba ani se nehýbal. Vytáhl jsem ho ven jako tyč a
až tam jsem zjistil proč je tak klidný a strnulý. V jeho
průhledném a v takřka neviditelném těle, byla má
tužka. Tvor se nehýbal, byl klidný, nijak nereagoval na to, co
jsem s ním dělal. Podle mě, trávil. Trávil moji
tužku. Pokusil jsem se ho vrátit zpět na své místo a
vydal jsem se na cestu domů.
Doma jsem začal hledat na internetu podobného
živočicha tomu, kterého jsem měl čest
spatřit. Bohužel jsem nenašel žádný odkaz a
žádný popis shodující se s tím, co jsem objevil.
Na uvedených souřadnicích, se vám ho možná podaří
spatřit. Budu rád, když mi i o tom do logu
napíšete, ale prosím vás, neubližujte mu, nechte ho
žít. Třeba je to náš unikát! Možná. Ale já si
myslím, že díky své schopnosti splynout s okolím a jeho
obrovskou rychlostí, se prostě tento druh ještě
nenechal objevit. Jediným nepřímým důkazem jeho
existence, jsou nevysvětlitelné ztráty tužek z
keší, z kapes, z batohů.
Ale nepropadejte panice, tužek máme dost a tak krmit tyto
prazvláštní potvůrky nebude problém.