Již odpradávna mely skály jižne odsud moc
špatnou povest. V noci se tam prý proháneli certi a
nejednoho zpozdilého pocestného vydesili k smrti. Také trávu na
zdejších loukách prý kazili - krávy chradly a dojily krvavé
mléko. Byl težký život v takovém sousedství.
Stežovali si místní mnohokráte pánum na Scharfensteinu - jak
Michalovicum, tak pánum z Dubé. Naposled kolem roku 1440 pánu z
Vartemberka. Ale marnost nad marnost.
Až jednou, pri lovu ve zdejších koncinách, pán zbloudil
a zastihla ho ve skalách noc. To, co zažil, prý nikdy nikomu
nerekl a v kronikách se take dochovalo jen velmi málo
informací.
Jisté je, že když se na druhý den vrátil na
Scharfenstein, mel úplne bílé vlasy. Je také doloženo, že
krátce potom podlehla posádka Scharfensteinu obléhání
lužického vojska a hrad byl roku 1445 vypálen. Snad poslední,
co zde pán z Vartemberka ješte stihl, bylo zaplatit vysekání
výklenku do zdejších skal a vsazení posveceného obrázku Sv.
Prokopa.
Desková malba v tomto výklenku je po generace obnovována a ve velmi
verné kopii se zachovala až do dnešních dnu.
Místo, kde je petcache uložena, mi ucarovalo svým klidem,
pokojným plynutím casu. Jeho návštevu lze doporucit jako
hezkou procházku spojenou s odpocinkem, usporádáním pikniku,
..
Je zde také nádherný výhled na Lužické hory.