Nevím o tom, že by se tato skála nejak jmenovala,
takže jsme jí vždy rikali jednodušše
"skalka." Jako název keše to tedy byla jasná volba.
Nepreji si, aby keška byla odlovena v noci! Nevychutnáte
si naplno výhled a z vyhlídek byste pri neopatrném pohybu mohli
spadnout.
Cyklostezka Po stopách ceských králu
Budovaná cyklostezka Po stopách ceských králu by v
budoucnu mela spojit všechny hrady a zámky na Berounsku s
Berounem a Prahou. Povede ze Žebráku a Tocníku do Zdic a odtud
podél Litavky pres Kárluv Dvur do Berouna. Dále podél Berounky pres
Srbsko a Karlštejn do Trebane. Dalšími trasou je
odbocka z Berouna na Nižbor. Vy se aktuálne nacházíte na cásti
vedoucí z Berouna do Srbska, kdy první úsek do Alkazaru byl
vystaven v roce 2006. Koncem roku 2010 byl prodloužen až
do osady V Kozle a od této osady se ve forme šterkové cesty
vine až do Srbska. V osade V Kozle je možné odbocit
doleva a pokracovat lesem proti proudu Kacáku až do
Hostima.
Mesto Beroun
Královské mesto nacházející se ve Stredoceském kraji. Má
výhodnou polohu, jelikož se nachází na soutoku reky Berounky a
Litavky. Zároven je Beroun se svým strategickým umístením na
spojnici Prahy a Plzne již od stredoveku významnou
križovatkou, místem obchodu i výroby. První zmínka o
královském meste Beroun je z roku 1265, i když místo bylo
osídleno již drív. Aktuálne zde žije približne 19
000 obyvatel, podle scítání z roku 2007. Z duvodu blízkosti Prahy a
prijatelnému sociálnímu zázemí zažívá masivní výstavbu nových
domu, at už prímo ve meste, nebo v okolí. Beroun získal titul
Historické mesto roku 2009.
Berounské nádraží
V dobe vzniku se nádraží nacházelo asi 10 minut chuze z
námestí, na jižní strane mesta. Významná berounská ulice,
Nádražní, vedla prímo z mesta k železnici. Ustoupit jí
musely i hradby, které byly na nekolika místech poboreny, aby bylo
možné do mesta vcházet i jinak, než pouze dvema
bránami.
Nádraží bylo pro rozvoj prumyslu stežejním bodem (více
o rozvoji prumyslu pozdeji), což zminuje i následující text:
„Z Berouna vyváží se mnoho železa do republiky i do
ciziny, surový cukr so Švýcar, hospodárské stroje do celého
Ceskoslovenska, cement do Saska a do Bavor, vápno do Rakous,
pražená ruda do Kladna atd. Do Berouna se priváží obilí z
Madarska a z Rakouska, železná ruda z Jugoslávie, uhlí z
Horního Slezska, bavlna z Brém.“ Puvodní budova berounského
nádraží se nedochovala, ale podobný architektonický styl
mužeme pozorovat v nádraží Karlštejn. Aktuální
budova nádraží je z roku 1972.
