Frýdecký zámek (hrad)
puvodní slezská pohranicní pevnost byla vystavena snad na místech starsí tvrze v polovine 14. století na popud tesínských knízat Piastovcu.Na sklonku 16. století byl hrad po pozáru roku 1592 prestaven Bruntálskými z Vrbna v renesancní zámek. Od roku 1637 nálezel zámek Oppersdorfum. Za nich byly zcela prestaveny interiéry. Roku 1688 zámek vyhorel. Dalsí úpravy trvaly po celé 18.století, kdy na zámku vládli Prazmové z Bílkova. V roce 1797 zámek i s panstvím odkoupili Habsburkové, kterí Frýdek vlastnili az do roku 1918, kdy byl celý jejich majetek zkonfiskován nove vzniklým Ceskoslovenským státem. Zámek se stal sídlem vlastivedného muzea a v soucasnosti je sídlem Muzea Beskyd ve Frýdku - Místku, které zde provozuje mnohé expozice, výstavy a spolecenské akce.
Snad nejznamejsi povest:
V dávných dobách pevný knízecí frýdecký hrad a mesto pritahovaly celou radu nájezdníku a dobyvatelu. Jednou vpadly z Uher do pobeskydské roviny neprátelské hordy a zakrátko oblehly i frýdecký hrad. Zivá duse do neho i z neho nemohla ven. Kdyz selhaly vsechny útoky proti nedobytnému hradu, neprátelé zkusili frýdecké dlouhodobým obléháním vyhladovet. O vodu nemela hradní posádka nouzi, ale potraviny zakrátko docházely. Kdyz nemeli co jíst, uchýlili se ke lsti. Na jeden den uzavreli s obléhateli prímerí, protoze jeden z obráncu bude mít v hradní kapli svatbu. Celý den se z hradu ozývaly hudba a zpev, "svatebcané" hladem skoro padali a v podvecer shodili s hradeb dolu uloveného srnce, cerstve zabitého posledního kozla, stazeného z kuze a posypaného srncími chlupy. Útocníci uverili, ze na hrad vedou tajné chodby, kterými jsou prináseny cerstvé zásoby na hrad a odtáhli z kraje pryc. Na pamet shazovali ze zámecké veze kazdorocne kozla, naposledy jeste v roce 1845.