Dalnicni obchvat Male Hradisko
Už dávno mi vrtalo hlavou, proc na mých pravidelných cestách do Malého Hradiska projíždím za Stínavou po bezmála 15 m široké betonové highway, aby se po zhruba 400 metrech zúžila do úzké silnicky koncící v lesních serpentinách. Také pri pohledu na mapu v okolí Protivanova ( podivne dlouhé a prímé remízky ) jsem udivene kroutil hlavou ... kliknul jsem tedy párkrát myší a server dalnice.com mi prozradil toto:
Krome dálnic byla od 30. let 20. stol. plánována, vyprojektována a na nekterých místech dokonce i rozestavena a dána do provozu - dálková silnice z Plzne do Moravské Ostravy. Ceskomoravskou protektorátní dálnici mela tato silnice krížit u Lokte (poblíž vodní nádrže na Želivce). Melo se jednat o klasickou dvouproudovou silnici avšak již velice podobnou soucasným silnicím první trídy, kde nemely chybet obchvaty obcí a dlouhé estakády pres údolí. Oproti bežným silnicím tehdejší doby mela být tato dálková i pomerne široká.
Trasa dálkové silnice mela zacínat v Plzni, odkud by nejprve smerovala do Príbrami. Z Príbrami pak mela vést pres Sedlcany a Votice. Vlastne se melo jednat o náhradu silnice c. 18, která vedla z Príbrami pres Prostejov do slovenské Žiliny a pak až do Michalovcu. Od konce 90. let 20. století je silnice první trídy c. 18 z velké cásti nahrazena silnicí druhé trídy c. 150 nebo silnicí I/19. Z Votic pak silnice mela vést do Lokte, kde byla budována križovatka s dálnici z Prahy do Brna. Od križovatky s dálnicí trasa silnice pokracovala stejne jako osmnáctka (nyní II/150) do Havlíckova Brodu, Ždáru nad Sázavou a Boskovic (nyní I/19). Z Boskovic pak trasa stejne jako dnešní silnice II/150 mela vést do Prostejova, Prerova a Valašského Mezirící.
Po válce byly nekteré rozestavené úseky dostaveny avšak s výstavbou celého dálkového tahu silnice se již nepocítalo. Komunistická vláda nemela zájem dostavet ani témer dokoncené celistvé úseky, které mohly perfektne posloužit coby preložka silnice první trídy a obchvaty obcí. A tak, co se dalo bez vetších nákladu využít dnes slouží bud jako silnice první nebo druhé trídy bežnému provozu. Rada úseku však využita doposud nebyla anebo slouží jako zpevnená úcelová komunikace a polní cesta.
Mne ale nejvíce zajímal úsek Boskovice - Prostejov .....
Stopy mezi Boskovicemi a 'Ždárnou jsou zatím diskutabilní, ale pri pohledu do mapy a v terénu logické a výrazné. Zajímavý a zvláštní je totiž oproti soucasné trase silnice II/150 témer prímý prusek s lesní cestou (na kvalitním podklade v parametrech silnice I. trídy s vyšterkováním zjevne staršího data) v úseku Boskovice - Valchov - Ždárná. Ve Valchove byla silnice zrejme rešena jen jako prutah.
Na Jihovýchode obce Ždárná je ve smeru do Protivanova vybudováno teleso s navezeným šterkem. Úsek zacíná jižne od obce, kde vzhledem k hlubokému údolí musel být urcite navržen most. V tomto míste však nejsou stopy žádné. Rozestavená cást obchvatu úspešne zarustá a je místními využívána jako hojne využívané smetište.
Rozestavená trasa se pak projevuje pásem zelene i mezi obcemi Protivanov a Malé Hradisko, s predpokladem dalšího budování jižního obchvatu Protivanova, zde však žádné stopy již nejsou. V lese nekde mezi Protivanovem a Stínavou se nacházejí rozestavené mostky a propustky pro potoky. Rozestavené teleso bylo v 80. letech plne využito i pro obchvat obce Stínava, který je v provozu. Využit zde mel být i puvodní propustek.
Stopy komunikace jsou i na nedobudovaném severním obchvatu Vícova. Pri pohledu ze soucasné silnice II/150 je zde v délce celého obchvatu patrný pás bujné vegetace, která ukrývá rozestavené teleso dálkové silnice. Krome položení vozovky bylo teleso zcela dokonceno. V perfektním stavu jsou dochovány i príkopy podél tohoto telesa a to jak v zárezech, tak i podél náspu. V úseku soucasné silnice mezi Stínavou a Vícovem je v míste pripojení rozestaveného telesa ze severního obchvatu Vícova (v míste styku silnice s pásem "bujné" vegetace) rozšírená plocha se skládkou posypové drte SÚS. Skládka byla zrejme vybudována také s využitím telesa této silnice.
Z místa, kde se kríží silnice Plumlov - Ohrozim a kde silnice II/150 odbocuje do Prostejova, je západním smerem dobre viditelná cást nedokoncené silnice. Ta vede asi v délce 1 km v prímém smeru. Hotovo bylo zemní teleso (navezen šterk potažený asfaltovým postrikem) pripravené k položení vozovky. Nyní po nem vede pouze polní cesta. Pak stopy koncí v poli mezi Vícovem a Ohrozimí.
Východne od této križovatky silnic, byl úsek silnice mezi obcemi Ohrozim a Domamyslice zcela dokoncen. Tento úsek má asi 1 km od Ohrozimí povrch živicný (je možné, že tento 1 km úseku byl dokoncen pozdeji), ale zbytek silnice až do Domamyslic má vozovku betonovou. V míste križovatky u Domamyslic prechází betonový povrch v povrch dláždený, a to v míste napojení k silnici II/366. Což je typický prvek i u starých nemeckých silnic. Proc byl dokoncen predcasne práve tento cca 2 km dlouhý betonový úsek prednostne je zrejmý. V úrovni obce Mostkovice je široká úrovnová križovatka (celá z betonu), ze které pokracuje severním smerem silnice o stejných parametrech (taktéž z betonovou vozovkou) do areálu bývalého vojenského prostoru, kde byl donedávna vojenský opravárenský podnik. Do tohoto areálu vede i žel. vlecka ze žst. Kostelec na Hané. Areál fungoval už za války, bylo zde i vojenské letište. Místní lidé silnici jinak nereknou než "Hitlerova dálnica".
Keš samotná je umístena v lokalite, která má s tímto tématem prímou souvislost. Vasim ukolem bude najit v terenu dva BODY, protože keš se nachází někde na jejich spojnici, jednoduché. Místo je také zvláštní tím, že zde mužete potkat ctyrnohé steaky tzv. face to face, se vším, co k tomu patrí. Tohle nepodcenujte a volte vhodnou prístupovou cestu. Parking úmyslne neuvádím, je jen na vás, jak k odlovu pristoupíte. Respektujte pri tom soukromé vlastnictví, elektrické ohradníky, krávy, komáry, koprivy atd. Také prosím omluvte sníženou kvalitu signálu.
Preji dobrý lov.
V textu je použit text a dobové skicy ze serveru dalnice.com