Na úvod trošku suché teorie…
GEODETICKÉ SÍTE
• Geodetické síte tvorí množina geodetických bodu, které jsou úcelne rozložené na zemském povrchu.
• Geodetický bod je trvale oznacený bod stanovený merickými znackami a signalizacními nebo ochrannými zarízeními.
• Geodetickými údaji je soubor písemných a grafických údaju o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou soucástí dokumentovaných výsledku zememerických cinností nebo báze dat bodového pole.
• Báze dat bodového pole jsou údaje o bodech dokumentované orgány státní správy zememerictví a katastru nemovitostí Ceské republiky.
Geodetické síte se rozdelují na polohové, výškové a tíhové, podle toho jaké geodetické body obsahují. Soubor geodetických bodu vytvárí geodetické bodové pole, které se podle úcelu delí na :
• Polohové bodové pole - základní(ZPBP) a podrobné (PPBP) polohové bodové pole
• Výškové bodové pole - základní (ZVBP) a podrobné (PVBP) výškové bodové pole
• Tíhové bodové pole - základní( ZTBP) a podrobné (ZTBP). tíhové bodové pole
Základní bodová pole pokrývají celé území Ceské republiky ve forme plošných sítí a jsou základem všech na ne navazujících prací. Základní polohové bodové pole tvorí:
• body referencní síte nultého rádu ,
• body Astronomicko-geodetické síte (závazná zkratka „AGS“),
• body Ceské státní trigonometrické síte (závazná zkratka „CSTS“),
• body geodynamické síte.
BUDOVÁNÍ GEODETICKÉ SÍTE
Budování ceské státní trigonometrické síte, dríve Ceskoslovenské Jednotné trigonometrické síte probíhalo v létech 1920-57 ve trech základních etapách:
1. Zamerení „základní trigonometrické síte I. rádu“ (1920-27).
2. Zamerení a zpracování „JTS I. rádu“ (1928-37).
3. Zamerení a zpracování ostatních bodu JTS, tj. bodu II., III., IV. a V. rádu, probíhající v létech 1928-57.
První etapa se vyznacuje snahou co nejrychleji vybudovat spolehlivý základ pro zhuštování, jednotne pro celé území nove vzniklé republiky. Z casových a technických duvodu nebylo možno vybudovat tyto základy podle všech tehdy známých požadavku:
• nebyla provedena nová astronomická merení,
• byla zmerena jedna geodetická základna,
• nebyla spojena se sítemi sousedních státu.
Rovnež z casových duvodu byla na cásti území (prevážne v Cechách) prevzata cást starých merení smeru z Vojenské triangulace (1862-98) a to celkem na 42 bodech v Cechách 22 bodech na Podkarpatské Rusi. Tato sít obsahuje 397 trojúhelníku se 237 body. K této síti k 11 stycným bodum byla v roce 1926 pripojena sít na jz. Slovensku (31 bodu 59 trojúhelníku). Celkem tedy sít obsahovala 268 bodu a 456 trojúhelníku. Vyrovnáním síte I. rádu byl urcen jen její definitivní tvar. Protože, jak bylo uvedeno výše, z casových duvodu byl její rozmer a orientace na Besselove elipsoidu urcen neprímo z rakouské vojenské triangulace, s níž mela sít 107 totožných bodu.
Tato sít se stála základem pro souradnicový systém – Jednotné triangulacní síte katastrální (S-JTSK), kdy sít byla zobrazena do roviny dvojitým komformním kuželovým zobrazením (tzv. Krovákovo zobrazení)
Základní trigonometrická sít - této síti se pozdeji podle mezinárodne zavedeného oznacení ríká astronomicko-geodetická sít (AGS). o roku 1954, kdy byly ukonceny merické práce bylo:
• zamereno úhlove 227 trojúhelníku se 144 vrcholy
• zamereno astronomicky 53 bodu,
• zamereno 6 základen (invarovými dráty) a rozvinovacích sítí,
• zamereno gravimetricky 108 bodu I. rádu a 499 bodu II. rádu,
• provedeno cástecné spojení se sousedními zememi.
V roce 1955 byl tento merický materiál shromážden a dalších letech byla sít (AGS) vyrovnána spolecne s dalšími sítemi zemí Východní Evropy. Vyrovnání bylo realizováno na Krasovského elipsoidu a pro rovinné souradnice (x, y) bylo použito Gaussovo zobrazení.
STABILIZACE, OCHRANA, PRESNOST A DOKUMENTACE BODU
Body polohového bodového pole se v terénu fyzicky stabilizují. Body CSTS se stabilizují vždy pred zahájením merení. Nejdukladneji jsou stabilizovány body základní trigonometrických sítí. V soucasné dobe se velká pozornost venuje i stabilizaci bodu presných lokálních sítí. Zpusob stabilizace je rozmanitý a závisí na únosnosti pudy, hloubky promrznutí a stabilizacním materiálu. Zásady stabilizace upravuje Príloha k Vyhlášce CÚZK c. 31/1995 Sb.
Poloha bodu základního polohového bodového pole - trigonometrického bodu - je volena tak, aby
• nebyl ohrožen,
• jeho signalizace byla jednoduchá,
• byl využitelný pro pripojení bodu podrobného polohového bodového pole
Stabilizace trigonometrických bodu
Trigonometrický bod je stabilizován znackami jedním z následujících zpusobu:
a) povrchovou a dvema podzemními znackami. Povrchovou znackou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným krížkem ve smeru úhloprícek na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní znackou je kamenná deska a spodní znackou je sklenená nebo kamenná deska, které mají krížky jako povrchová znacka. Stredy krížku všech znacek, ke kterým se vztahují souradnice musí Být umísteny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm
b) povrchovou znackou podle písmena a) a podzemní znackou, kterou je kamenná deska s krížkem jako u povrchové znacky, zabetonovanou ve skále,
c) povrchovou znackou podle písmene a) nebo cepovou nivelacní znackou s krížkem poprípade otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou prípadech je znacka trigonometrického bodu zajištena ctyrmi zabetonovanými nivelacními znackami (obr. 2.5) s krížkem nebo dvema zajištovacími body, kovovým cepem s krížkem osazeným na ploché streše stavby (strešní stabilizace, obr. 2.6), pricemž tato znacka je zajištena dvema zajištovacími body umístenými mimo stavbu,
e) dvema konzolovými znackami zapuštenými do svislé plochy staveb (bocní stabilizace. Souradnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují dve konzolové znacky. Nadmorská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly pri pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajišten dvema zajištovacími body.
Stabilizace povrchová s dvema podzemními znackami
Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice veže kostela apod.) je vždy zajišten dvema zajištovacími body. Mezi temito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.
První zajištovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod tremi znackami podle písmene a).
Druhý zajištovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podpovrchovou znackou podle písmene b), pricemž povrchová znacka má rozmer 160x160x750 mm. V zastavených územích se zajištovací body stabilizují zpravidla konzolovými znackami podle písmene e).
Prípadný další zajištovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajištovací bod. Vzdálenost zajištovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.
Z trigonometrického bodu musí být z výšky merického prístroje zajištena orientace (viditelný smer) na jiný trigonometrický bod nebo zhuštovací bod nebo trvalý a jednoznacne identifikovatelný bod (orientacní smer) nebo zrízený orientacní bod. Orientacní bod se zrizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajištovací bod nebo nivelacní znackou podle písmena c).
Ochranná a signalizacní zarízení trigonometrického, zajištovacího a orientacního bodu jsou zrízena podle potreby a tvorí je jedno nebo více z techto zarízení:
a) cervenobílá nebo cernobílá ochranná tyc nebo tyce zpravidla umístené 0,75 m od centra bodu
b) výstražná tabulka s nápisem „STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ“
c) betonová skruž nebo sloupek
d) ochranný (vyhledávací) kopec
e) tríboká pyramida
Na trigonometrickém bodu muže být zrízeno signalizacní zarízení (zvýšené merické postavení, signál nebo merická vež).
Presnost souradnic a nadmorských výšek bodu
Základní strední souradnicová chyba (relativní presnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí prekrocit 2,5 násobek této hodnoty. Strední chyba v trigonometrickém urcení nadmorské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m. U podrobných bodových polí se presnost rídí úcelem pro který jsou body zrizovány.
Údaje o trigonometrickém bodu obsahují:
a) císlo a název trigonometrického bodu,
b) lokalizacní údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), oznacení listu Státní mapy 1:5000 – odvozené, oznacení Základní mapy CR 1:50000, oznacení triangulacního listu, císlo parcely nebo popisné stavby na níž je bod umísten,
c) souradnice trigonometrického bodu, jeho nadmorskou výšku s uvedením místa, ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,
d) místopisný nácrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
e) údaje o stabilizaci a signalizaci trigonometrického bodu,
f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umísten,
g) údaje o zrízení bodu.
Trigonometrické body jsou ocíslovány v evidencních jednotkách, kterými jsou triangulacní listy s rozmerem zobrazeného území 10x10 km, vzniklé rozdelením základních triangulacních listu 50x50 km. Poloha trigonometrických bodu je zobrazena v dokumentacních mapách. Stejným zpusobem jsou vedeny i zhuštovací body.
Císlování základních triangulacních listu a rozdelení ZTL na triangulacní listy
Trigonometrický list s ZPBP a zhuštovacími body
SOURADNICOVÉ VÝPOCTY
Už víš co jsou geodetické síte, body, jak se oznacují a podobne. Nezáživné teorie by se našlo ješte mnohem, mnohem více, ale tu k nalezení keše nebudeš potrebovat, i když v mnohém muže napovedet …
Co však potrebovat budeš je alespon základní znalost a orientace v souradnicových výpoctech. Na úvod je rozdelení a který použiješ záleží na Tobe…
• Délka
• Smerník
• Polární metoda
• Protínání vpred z úhlu
• Protínání vpred z délek
• Polygonové porady
- - - Jednostranne /oboustranne pripojený /nepripojený
- - - Orientovaný /neorientovaný
- - - Vetknutý (oboustranne pripojený, neorientovaný)
- - - Uzavrený (zacíná a koncí na stejném bode)
- - - Volný (jednostranne pripojený a orientovaný)
• Protínání zpet (volné stanovisko)
Ty použiješ pravdepodobne (fantazii se, ale meze nekladou) tyto …
• pro ST 1 - Protínání zpet 1
Protínání zpet pomocí Colinsova bodu
• pro ST 1 - nebo Protínání zpet 2
Protínání zpet Cassiniho rešením
• pro FINAL urcite výpocet tento - 2. souradnicová úloha (2. geodetická úloha… názvu je nekolik ? )
Základní souradnicové úlohy
LITERATURA A ZDROJE:
Vyhláška CÚZK c. 31/1992 Sb.
http://www.cuzk.cz/
VYKUTIL J. Vyšší geodézie. Kartografie, Praha 1982
ABELOVIC J. aj. Meranie v geodetických sietach. Alfa Bratislava 1990, ISBN 80-05-005482
KOSTELECKÝ J., KOSTELECKÝ J. Realizace polohového systému – dosavadní zkušenosti. In Sborník Soucasný stav a vývoj bodových polí , VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav geodézie, ECON publishing, s.r.o. Brno 2004, ISBN 80-86433-29-3
Vysoká škola bánská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko – geologická fakulta Institut geodézie a dulního merictví, Prof. Ing. Jan Schenk, CSc., Ucební text - Geodetické síte, Bodová pole
Zadání :
Rešení je možné matematické i grafické
pri grafickém se pravdepodobne nevlezeš do overení souradnic
je nastaveno do 5ti metru …
Záverem preji:
• žádné chyby pri výpoctech…
• presnou tužku (pokud na to pujdeš graficky)…
• hodne štestí a odvahy pri hledání…
Nekolik malých rad - dej si pozor na:
• pojmy – úhel není to samé jako azimut a azimut není to samé jako smerník…
• urcení kvadrantu…
• urcení os X a Y a jejich orientaci…
• prevody mezi úhlovými mírami - dílce, stupne (60-00 dc = 360°) , …
• 60-00 dc je to samé jako 6000 dc tedy šest tisíc…
• prevody stupnu (minuty, sekundy na desetinné císlo apod.)…
• zaokrouhlování - používej co nejméne …
• souradnicové systémy - Souradnicový systém jednotné trigonometrické síte katastrální (S-JTSK) není to samé jako Souradnicový systém S-42 a celosvetový WGS 84 (využívají je GPS)…
!!! PROSÍM !!!
CHOVEJ SE OHLEDUPLNE K PRÍRODE V MÍSTE ULOŽENÍ FINÁLKY
… A NEJEN TAM …
… V KONECNÉ FÁZI SVÉHO SNAŽENÍ ODLOŽ SVÉ VOZIDLO A TROCHU PROTÁHNI SVÉ KOSTI …
… POCÍTEJ, ŽE S VELKOU PRAVDEPODOBNOSTÍ SUCHOU NOHOU (dle pocasí) KE KEŠI NEDOJDEŠ …
Snad se Ti tato piksla alespon malinko líbila a pokud ne, tak máš jen další bod…
Dekuji pánum Sigma 1 za ochotu a miroslav.turek, Pozorjed a GELDA za ochotu a BETATEST, címž se pripravili o možnost FTF a otevreli cestu Vám ostatním ...