Celý výlet doporucuji zvládnout bud pešky, nebo na kole,
v zime budou ideální bežky. Pokud se nekdo chce ochudit o
príjemnou procházku, dá se i autem. Se zpátecní cestou se jedná o
cca 6-7km dlouhý úsek, který povede údolím rícky Šembery
až k rozcestí Na Šembere. Dá se jít po silnici nebo po
soubežné cervené turistické trase. Kus cesty vede i podél
naucné stezky, kde se doctete spoustu zajímavých informací nejen o
zdejších rybnících.
Nejedná se o žádný okruh, ale pouze o cestu z místa A do místa
B, která koncí nedaleko zaniklého hradu Šember. Tam
naleznete finálku a je možné zde odlovit i další
keše: GCV9Y0 - Divoký
hrad, GC2X3FT - Kameny
Prince Joana 3 nebo GC2RCP3
- Divoky lovec. Další schránku mužete odlovit
cestou a jedná se o:GC1E777 -
Tuchorazská tvrz.
Celá trasa se skládá z celkem sedmi zastavení, pricemž sedmé
skrývá finálku. První zastavení je na výchozích souradnicích. Na
každém zastavení hledejte schránku, ve které budou souradnice
toho dalšího a v nekterých císla. K výpoctu finálky budete
potrebovat práve tato císla, dále nekolik indícií, které nasbíráte
cestou mezi zastávkami a nekolik informací,
které musíte zjistit z internetu, nebo pozorne císt tento
listing. V tomto se to trochu liší od klasické
multiny. Obcas bude hodne zlobit signál, tak se nebojte
používat hinty.
Doufám, že tato keš bude pro vás príjemným výletem po
príjemném a klidném kusu prírody a vtáhne vás trochu do historie
zdejšího rybníkárství.
Neco málo z historie
ceskobrodských rybníku
V listinných památkách nelze presne zjistit, kdy se zacínají na
Ceskobrodsku poprvé zakládat rybníky. Tato krajina byla vhodná pro
jejich zakládání svými táhlými údolími, a to zejména v jižní
cásti okresu. Údolí se dala snadno prehradit rovnými hrázemi, a tak
vznikaly rybníky zvané stavy. Samo hloubení pak nevyžadovalo
prílišné práce. V severní cásti okresu naproti tomu rybníky
z cásti odvodnovaly a z cásti zatopovaly bažinatý a mocálovitý
terén. Tím soustredovaly škodlivou vodu. Zároven tak byla
získávána v techto místech další zemedelská puda, potrebná
pro pocetnejší obyvatelstvo.
První rybníky u nás zakládaly kláštery, které poznaly jejich
hospodárský význam. Zásah verejné moci do zakládání rybníku známe z
doby Karla IV. Jeho „Majestas Carolina“ v roce 1365
predložená ke schválení, ukládá stavum i královské komore
pilne staveti rybníky. „ ... aby království naše ceské
melo hojnost ryb a vodních par. . .“. Tento dokument svedcí o
tom, že již tato doba si byla vedoma duležitosti
klimatického významu rybníku. I když „Majestas
Carolina“ nebyla snemem jako zákoník prijata, mela presto
platnost v mnohých smerech. Vrchnosti zacínaly v hojnejší
míre stavet rybníky, nebot videly, jaký užitek plyne z
rybnicního hospodárství. Stavební náklad na rybník strední
velikosti kolem 100-150 kop grošu ceských byl pro rybnicního
podnikatele výhodnou investicí, jež se mu brzy vrátila
mnohonásobne.
Rybníky nezacínaly stavet jen vrchnosti svetské a panovník,
nýbrž i duchovní a mesta, vesnice, cechovní organizace i
poddaní, nebot si soucasne uvedomovali, jaké príjmy z nich plynou.
Husitské revolucní hnutí zarazilo na cas tento stavební ruch. Nekde
došlo i k vypouštení rybníku, ale nakonec hráze stály
a rybnicní hospodarení celkem neutrpelo velké škody.
Konec 15. a celé 16. století znamená nejvetší rozmach a
slávu ceského rybnikárství, které se rozrustá do nebývalých rozmeru
a stává se jednou z nejduležitejších složek
tehdejšího národního hospodárství. Tricetiletá válka
prinesla zkázu a prakticky znamenala zánik mnohého z toho, co bylo
budováno pomalu 200 let. Již nikdy nedošlo k obnovení
drívejšího rozsahu slávy ceského rybnikárství, i když
se o to pokoušela vládnoucí trída a panovník hlavne v 18.
století.
Také Ceskobrodsko melo pred husitskou revolucí radu rybníku, jak
nám dokládají zbytky hrází a místní názvy. Listinne je však
spolehlive doložit nemužeme. Rozmach staveb rybníku byl
na Ceskobrodsku až koncem 15. a v 16. století. Tehdy
došlo ke stavbe celé rybnicní soustavy, i když ne v
takovém rozsahu, jak je známe z jižních Cech, Pardubicka anebo
Podebradska.
Od poloviny 18. Století však dochází k rychlému vzrustu
populace. Rychle stoupající pocet obyvatelstva a rostoucí tím
spotreba potravin vedly k rozširování osevní plochy a to
predevším na úkor rybníku, zejména v tech oblastech, kde
pestování obilnin, pšenice a ovsa, pozdeji jecmene a
cukrovky bylo výnosnejší (na stejné ploše pudy)
než chov ryb. Tak došlo k zániku velkolepé východoceské
rybnicní soustavy a cetných rybníku po celé zemi ‚s výjimkou
jižních Cech. Tam se udržely rybníky za zvláštních
podmínek pudních, hospodárských a sociálních. Rostoucí potreba
textilních surovin a pocátky hromadné manufakturní výroby a domácké
textilní výroby vedly ke zvyšování chovu ovcí, ke
zvetšování plochy luk a pastvin na úkor rybníku a k
rozširování osevní plochy lnu a konopí, tehdejší
duležité prumyslové suroviny. Soucasne ubývalo lesní plochy
kácením do té doby prevážne smíšených lesních porostu,
které se v této dobe nahrazovaly rychle rostoucími monokulturami
jehlicnatými (predevším nové hromadné vysazování smrku).
Nové jehlicnaté porosty nezadržovaly však dost vláhy a
humusu. Tak zmizely prirozené zásoby vody a klesaly vodní rezervy.
Kriticky ubývalo vody tekoucí, vysýchaly prameny a nekde tak
rybníky pricházely o své vodní zdroje.
Kdy a za jakých okolností zanikla soustava rybníku na toku rícky
Šembery, se mi zjistit nepodarilo. Budu ale vdecný za
jakékoliv doplnující informace a listing budu prubežne
doplnovat.
Jelikož celá soustava rybníku prímo souvisí s ríckou
Šemberou, zminuji i pár informací o ní a místech, kudy
protéká. Šemberu z velké cásti napájí Štíhlické
prameny. V soucasné dobe je v mapách zakreslen jeho samotný pramen
nad rybníckem, který je mezi Vyžlovským hrbitovem a
drubežárnou, ale dríve se uvádel zacátek Šembery na
soutoku potoka Lázný a Kozojedský.
Pred názvem Šembera se kdysi používalo Všembera,
ale ješte dríve Nestavatka.
Rícka protéká romantickými lesními partiemi Starých Zámku a
Dolánek. Jsou tu malebné skupiny skal Pustý zámek, Poustevníkova
sluj a Certova lenoška. Ta tvorila kdysi ostroh
nekdejšího hradu Šemberu, který si lidé prejmenovali
na Staré Zámky. Jméno hradu Šemberu vzniklo snad z nemeckého
Schonberg ci Sternberg. O této nekdejší tvrzi kolují cetné
povesti. Na Velký pátek se tu prý objevuje mužík s
mešcem penez. Obcas tu prý prejede tajemný cerný povoz s 2
knežnami. V chodbe vedoucí odtud prý až do Kostelce je
ukryt poklad, jejž tu už r. 1689 marne hledal farár od
sv. Jindricha z Prahy. Na Certove lenošce prý zas sedával
Satanáš, když tu vyhrával na dudy k tanci zlým
duchum.
Cestou do Ceského Brodu napájela Šembera (a její
menší prítoky v Dolánkách) v minulosti celkem 9 rybníku. Nad
Starými Zámky neboli hradem Šember, to byly Balík,
Žabinec a Dívcí. Pod nimi pak Šember, Stodola,
Rešeto, který propouštel vodu, Mrzák, kde se
plavívaly ovce pred striží, Tuchorazský s mlýnem a Podvinicní,
lidove zvaný Podvinák, nebo dríve také Pod Ptákem. Poslední dva
existují dodnes. Tuchorazský mlýnský rybník je však již
rozdelen na dva, Horní a Dolní.
1. Stage – Hráz
Podvinicního rybníka
Výchozí souradnice jsou i prvním zastavením. Privedou vás na hráz
posledního rybníku z této soustavy – Podvinicního, neboli
Podvnináku.
U této zastávky nasbíráte dve informace. První je letopocet
(ABCD), který musíte najít na internetu. Potrebujete znát
rok, kdy byla na tomto rybníku zastrelena poslední vydra. Druhou
(E) naleznete ve schránce .
2. Stage - Dolní rybník
mlýnský Tuchorazský
Na další zastávce si vyzvednete opet císlo (F) a
souradnice další skrýše ze schránky a vydáte se zpet
k silnici.
Pokracujte po silnici dál podél rybníka. Než dorazíte k malé
železné lávce, potrebujete spocítat zeravy (G),
rostoucí vlevo mezi silnicí a Šemberou.
3. Stage – Horní rybník
mlýnský Tuchorazský
U této zastávky je treba vyhledat a spocítat trochu
komplikovanejší informaci. V soupise z r. 1789 je uvedena
rozloha Tuchorazského mlýnského rybníku v podobe, kdy ješte
nebyl rozdelen hrází na Dolní a Horní. Vy potrebujete znát rozlohu
v tehdejší plošné jednotce – jitrech (po
zavedení systému dolnorakouských mer). Nezapomente na rok, ze
kterého je tento soupis. Výsledkem je sudé dvojciferné císlo
(HI).
Odlovení údaje ve schránce (J) snad tak složité
tentokrát nebude. Jen dávejte pozor, pokud je rybník
napuštený.
Na další souradnice mužete pokracovat bud návratem na
silnici, nebo následovat naucnou stezku. Jakmile se spojí s
cervenou turistickou, smer jih, jihozápad, vydejte se po
cervené.
4. Stage – Rybník
Mrzák
Informace, kterou vám zde prozradí internet je následující.
Než byl rybník Mrzák vypušten a zrušen,
plavívala se v nem hospodárská zvírata. Která?
kone K=1
ovce K=5
skot K=3
Císlo ze skrýše (L) bude trochu obtížneji
dosažitelné zejména v léte, kdy je tu vegetace opravdu bujná.
Dlouhé kalhoty se budou hodit :)
Po získání obou dalších indícií a dalších souradnic
se mužete bud vrátit na cervenou turistickou trasu, nebo to
vzít po silnici. Ošidíte se ale o príjemný kus cesty lesem
bez aut.
5. Stage – Rybník
Rešeto
Další císlo (M), které potrebujete znát je, odpoved
na následující otázku. Do v poradí kolikátého toku spadá tato celá
rada rybníku? Míníme toky vod, obsažené v urbári z r.
1677.
Po odlovení schránky a zjištení císla z ní (N), se
nezapomente podívat na plot vodárenské stanice, co stojí nedaleko.
Plot je bud zelený (O=2), nebo modrý (O=9).
6. Stage – Rybník
Stodola
U predposledního rybníka pod Starými Zámky vás už tolik
zjištování indícií neceká. Stací pouze na zjištených
souradnicích najít žulový patník. Na nem jsou císla, která
když sectete P tak zjistíte poslední údaj k výpoctu
finálky. Za dobrého pocasí je pak možné pokracovat dál smerem
od silnice k další trhline v hrázi. Potom už prímo za
šipkou k finálce. Pokud pocasí nepreje, bežte zpet na
silnici a rovnež se držte šipky. Cesta bude ale
nepatrne delší.
Finálku u hráze rybníka Šemberu najdete na souradnicích,
které vypocítáte pomocí této rovnice níže. Ciferace
všech získaných údaju je 8.
EA°.(B-F)(C+D)(H+I+D)
NL°(P*K)+G+J+M+O+F