Skip to content

Pluziny na Plesi / Fluren am Plöss Traditional Geocache

Hidden : 3/12/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

cz flag Cache je ukryta u byvalych policek nalezicich k obci Ples.
Der Cache ist bei der Felder aus der ehemaligen Dorf Plöss versteckt.

cz flag Pokud se podivate na soucasne letecke snimky, v naproste vetsine pripadu uvidite obrovske plochy jednotvarnych poli, ktere obcas pretina silnice nebo narovnany potucek. Nemusite jit ani tak zpet do historie, aby jste zjistili, ze tato zmena je pomerne novodoba. Pri pohledu na Ladovy obrazky nebo i na fotografie stare treba jen 50 let, se Vam naskytne zcela jiny pohled. Uvidite pestrou mozaiku policek, remizku, rybniku a luk, propletenou polnimi cestami nebo klikaticimi se potucky. S timto starym vzhledem krajiny se v soucasne dobe nekonecnych lanu setkate jen vyjimecne. Tam, kde se tato krajina dochovala, lze jeji puvod vysledovat az na prelom 13. a 14. stoleti.

Die Flur ist in ihrer alten Bedeutung ein Synonym für die Landschaft bzw. das Gelände. Die Bezeichnung wurde übertragen auf die landwirtschaftliche Nutzfläche eines Siedlungs- und Wirtschaftsverbandes. Dort bezeichnen Flure die parzellierte landwirtschaftliche Nutzfläche. Nächste Info am Wikipedia.

Pluziny

Jedna se pozemky nalezici k vesnici, at jiz pole a louky, vyuzivane k zemedelskym aktivitam nebo i cesty, lesy a neobdelane pozemky. Prvni nalezy tohoto druhu stredovekeho zemedelstvi pochazeji z Anglie, pozdeji byly objeveny v dalsich oblastech. I kdyz lze pluziny rozdelit do nekolika kategorii, jednu vec maji spolecnou. Jedna se o plochy pudy ohranicene kamenim, nebo nizkymi valy. Nasi preci pri praci na poli vybirali kazdy rok stovky kamenu, ktere vyhazovaly na okraje svych pozemku nebo je vrsili na jejich koncich. Pluziny jsou rozdelovany do nasledujicich skupin:


  • Blokove pluziny - nejstarsi pluziny, pochazeji snad az z doby bronzove. Jedna se o nestejne velke, nepravidelne bloky pudy, ktere jsou rozdeleny na parcely. Zemedelec muze vlastnit parcely na vice mistech katastru. Tvarova nepravidelnost je podminena nerovnym terenem. Vyskytuje se u mensich hromadnych vsi.
  • Delkove pluziny - skladaji se z pravidelnych, rovnobeznych sirokych pasu napojenych na usedlost, ktere konci zpravidla az na hranici katastru, a z pasu probihajicich mimo osadu. Pozemkova drzba je v podstate castecne scelena. Jednotlive pozemky jsou pristupne z polnich cest a castecne z usedlosti. Vyskytuje se na prechodu rovin do vyssich poloh.
  • Tratove pluziny - skladaji se z nekolika velikych obdelnikovitych, kosodelnikovych nebo jinych pravidelnych casti, zvanych trate, ktere jsou rozdeleny na uzke, dlouhe, rovnobezne a jednosmerne probihajici parcely. Zemedelcova drzba je prevazne rozptylena do jednotlivych trati nebo castecne scelena. Pozemky jsou pristupne z polnich cest a nekdy i z usedlosti. Setkavame se s ni na rovinach u vetsich osad.
  • Zahumenicova pluzina - vsechna puda jednoho majitele je soustredena v jednom pruhu. Sirka pruhu je vymezena sirkou jedne usedlosti a tahne se za humny dvorce az na okraj katastru obce. Pasy jsou nekdy az 100m siroke a 2,5 - 3km dlouhe. Pristup na pozemky kazdeho pozemkoveho pridelu je primo z usedlosti a zaroven i z polnich cest. Vyskytuje se v terenech rovinatych a zvlnenych kde jednotlive pole maji tvar odpovidajici terenu.

Lokatori

Na prelomu 13. a 14. jiz neusporadana pole (blokove pluziny) nestacila uzivit rostouci populaci. Tvar poli nebyl vhodny pro pouzivani pluhu a na neobdelavanych plochach mezi nimi se mnozil plevel. V souvislosti s tehdejsim spolecenskym a nabozenskym vyvojem se do usporadani a rozdeleni zemedelske pudy vlozila slechta. Panovnici, spravujici vsi na svem panstvi, urcili osoby, ktere navrhnou a vhodne rozmisti budovy i pluziny. Tito lide, kteri organizovali zalozeni novych vsi, byli nazyvani Lokatori.

Lokatorum se povedlo skloubit hospodarskou krajinu s krajinnou kulturni. Toho spravneho vyvazeni dosahli dlouhodobou metodou pokus-omyl. Nemeli vsak techniku, silu ani ego na tak velke omyly, jako my dnes. Pokud jim tedy velka voda splachla urodu, pochopili, ze na tomto mistne nemaji hospodarit. Pluziny, ktere takto vznikly, dokonale odpovidaji mistnim podminkam, vychazeji z reliefu krajiny i z vodnich toku a diky sve barevnosti a rozmanitosti skvele dotvari raz krajiny.

U nas jsou pluziny dodnes zemedelsky vyuzivany po celem uzemi republiky. Dalo by se tedy rici, ze tyto dochovane pluziny jsou osvedcenym zpusobem hospodarstvi. Pluziny jsou taktez cennym studijnim materialem pro pamatkare, historiky, archeology i krajinne architekty.

Ekologicke vyhody pluziny

Historická ortofotomapa © CENIA 2010
Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚr Dobruška,
© MO CR 2009

Jak jiz bylo popsano, zahumenicove pluziny od sebe oddeluji aleje, nebo uzke pruhy keru. Tyto stromoradi poskytuji lesni zveri pohodlny presun pres pole z jednoho lesa do druheho. Populace tak neni navzajem izolovana a nedochazi k degeneraci. Stromy zaroven slouzi jako utociste pro nektere drobne zivocichy, vetsinu ptaku nebo pro hmyz. Do poli se timto zpusobem ma sanci dostat vice ptaku, kteri pomahaji v boji proti zemedelskym skudcum.

Stromoradi zaroven pozitivne ovlivnuje celkove klima v krajine. Velkym prinosem je i vyrovnavani teplotnich extremu. V zime, stromy brani vysokym tepelnym ztratam a jsou ochranou proti pomrznuti urody. V lete naopak vegetace ochlazuje sve okoli. Pod stromy lze ve dne namerit az o 3º C nizsi teplotu nez v okoli, v noci naopak teplotu o tri stupne vyssi. Navic kazda vzrostla zelen pomaha udrzovat v krajine vlhkost a slouzi jako prevence zaplav a sucha. Zaroven aleje slouzi jako vetrolamy a pokud jsou vysazeny vhodne, podel vrstevnic, zabranuji splachu pudy z poli. Ve svete byla jiz nekolika studiemi potvrzena souvislost mezi ubytkem zivych plotu a zvysenou erozi pudy, poskozeni pudy a budov vetrem nebo rozsirenim nekterych skudcu.

Pluziny jako inspirace

Letni inspirace

Nejedna pluzina slouzila mnoha umelcum jako inspirace ci predloha. Z tech znamejsich krajinaru to byli napriklad Karel Vik, Adolf Kaspar nebo Franta Kavan.

Fratisek Kavan za svuj zivot namaloval vice nez 4 tisice oleju a patri tak mezi nejplodnejsi ceske autory. Jeste za studii se proslavil svym obrazem „Podmrak“ a po cely svuj zivot patril mezi predni, uznavane ceske krajinare. Vetsinu svych obrazu rozdal pratelum, i kdyz dobre vedel, ze se jeho obrazy v Praze prodavaji za tisicove castky. Castokrat ani nepozadoval honorar za obrazy namalovane na zakazku. K vyroci jeho 75. narozenin byla usporadana retrospektivni vystava 120 nejlepsich Kavanovych obrazu.

Pluziny v obci Ples

ples - letecky snimek

Na uzemi byvale obce Ples, mate vzacnou prilezitost, prohlednout si toto stredoveke usporadani krajiny v nezmenenem stavu. Diky vyhlaseni hranicniho a zakazaneho pasma v teto prihranicni oblasti a naslednemu vyhlaseni chranene krajinne oblasti Cesky les se zdejsi Pluziny za poslednich padesat let vubec nezmenily. Obec Ples (Ploss, Plozs, Pless), postavena nemeckymi lokatory, byvala typickym prikladem zahumenicove pluziny. Pocatky teto obce sahaji na pocatek 17. stoleti a jsou spojovany se skelnou huti. V teto dobe byly po obou dvou stranach cesty vystavena staveni, cimz vznikla naves velikosti zhruba 400 x 60 metru. Tento pravidelny pudorys obce se dochoval az do roku 1838, kdy bylo v severni casti obce, ve svahu pod hrbitovem, vystaveno temer 50 chalup. V roce 1945 zde stalo 125 domu, ve kterych zilo pres 850 prevazne nemeckych obyvatel.

Dnes na jednotlivych polickach sice nenaleznete ruznobarevne zemedelske plodiny, ale presto jsou velmi dobre rozeznatelne. Dalo by se i rici ze ze soucasnych leteckych snimku jsou rozeznatelne mnohem lepe, nez drive. Stromy oddelujici policka za ta leta povyrostly a cele rozdeleni krajiny velmi dobre vynikne. K zachovani puvodni podoby mistnich pluzin prispiva setrne vyuzivani mistnich pozemku. V soucasne dobe je zdejsi oblast vyuzivana k chovu skotu, ktery velmi casto vyuziva stinu z dnes jiz vzrostlych stromu, ke svemu odpocinku.

Nezbyva nez jen doufat, ze zde bude i nadale snaha zachovat nebo i obnovit tyto stredoveke krajinne struktury, ktere v sobe nesou nejen historickou, ale take estetickou hodnotu.

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] mn fzexrz, cbq pvuybh cbebfgybh zrpurz [DE] uvagre qre Svpugr, hagre rvarz Fgrva

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)