Mestecko - Naves / Mestecko - Village square Traditional Geocache
SG-1-TEAM: Archivace z duvodu založení nové cache.
Mestecko - Naves / Mestecko - Village square
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jednoduchá drive-in keška, která vas zavede do malebné vesnicky, situované asi 2 kilometry od hradu Krivoklát. / Easy drive-in cache which take you to the nice village, which is 2 kilometres far from castle Krivoklat.
Pocátky osídlení oblasti dnešního Mestecka spadají až do 10. století. Vznik samotné obce byl úzce spjat s výstavbou blízkého hradu Krivoklát. V 11. století mohla být na míste dnešní obce osada, která plnila funkci podhradí. V polovine 13. století, kdy probehla rozsáhlá prestavba a výstavba Krivoklátu, na hrade nastal nedostatek místa pro rodiny všech úredníku, služebníku a remeslníku, proto pro ne byla v podhradí založena ves, které bylo ihned udeleno i týdenní trhové právo. To pritom dosud príslušelo pouze mestum. Puvodní název obce byl Mestec, tak se tehdy ríkalo trhovým vsím. Jméno Mestecko se poprvé objevuje až roku 1558. O vzniku názvu obce však existuje také lidová povest, která ríká, že jméno vzniklo na prání královny, která nekde v místech u soutoku Rakovnického potoka s Ryzavou ráda odpocívala, bylo to její oblíbené "místecko". Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Mestecku pochází z roku 1352. Již od nejstarších dob byla ves sídlem faráre a jeho úradu (fary).
Husitské války byly pro ves velikou ranou. Mestecko pri nich bylo vypáleno, po válkách pak muselo být znovu obnoveno. Obyvatelé mezitím žili v boudách postavených pod hradem v údolí Rakovnického potoka.
17. století Evrope prineslo tricetiletou válku. Tato válka se do historie celého Krivoklátska zapsala cerným písmem. V dusledku válecných útrap nezustal v Mestecku roku 1634 z 19 osedlých vubec nikdo, 18 stavení bylo pustých a jedno spálené. Po skoncení války v roce 1648 tu však nastala rychlá rekonstrukce a tak zde již roku 1651 žilo na 74 obyvatel, z toho 12 nekatolíku. Pocet obyvatel pak v obci nadále pozvolna rostl, a to až do konce první republiky. Zdejší fara, která behem války zanikla, však hned obnovena nebyla. Teprve v roce 1786 byla v Mestecku zrízena lokálie, která byla roku 1853 povýšena na faru. Do farnosti patrily i Kalubice, Nový Dum, Pustovety, Velká Buková a samoty Amalie, Emilov, Míce a Požáry. Podle soupisu podaných z roku 1653 žili v Mestecku 3 sedláci a 15 chalupníku. Roku 1733 byl místní kostel, zasvecený sv. Jakubovi Vetšímu, prestaven z puvodní gotické do barokní podoby.
Obyvatelstvo melo povinnost vykonávat robotu, v roce 1777 meli mestectí predepsáno celkem 2134 dní roboty. V 70. letech 18. století však pro lid nastaly významné zmeny. V roce 1775 byl vyhlášen robotní patent, o dva roky pozdeji byla rozdelena puda mezi poddané a nakonec bylo roku 1781 Josefem II. zrušeno nevolnictví. V revolucní roce 1848 došlo k zániku feudalismu. V Mestecku tak vznikl obecní úrad a rychtár se stal obecním starostou. K roku 1869 cítalo Mestecko na 890 obyvatel, kterí žili v 96 domech. V roce 1876 byla otevrena železnicní trat Rakovník-Beroun. Tato událost byla pro Mestecko velice významnou, protože se jí obec zprístupnila svetu.
Druhá polovina 19. a pocátek 20. století byly obecne dobou velkého rozvoje kulturního a spolecenského života. Také v Mestecku bylo toto období ve znamení zakládání nejruznejších spolku a sdružení. Jako první tu v roce 1879 vznikl sbor dobrovolných hasicu. Po nem byl v obci roku 1897 založen dobový ctenársko-ochotnický spolek. Roku 1911 byl pro Mestecko, Kalubice a okolí založen Sporitelní a záložní spolek, spolek však brzy zanikl. V roce 1913 tu byl ustanoven Spolek malozemedelcu a domkáru. V následujícím roce v Mestecku vznikla Telocvicná jednota Sokol. Ta zde v dobe první republiky porádala množství zábav, akademií, divadelních predstavení, prednášek a dalších podniku, kterými znacne prispívala k bohatému kulturnímu životu obce.
Rozvoj spolkového a kulturního života v obci násilne prerušila první svetová válka, která se rozhorela v roce 1914. V roce 1920 byl padlým první svetové války v Mestecku postaven pomník.
Po válce se život v obci pomalu uklidnil a Mestecko se z prožitých útrap postupne vzpamatovávalo. Velkou událostí byla elektrifikace obce, která probehla v letech 1926-1927. K roku 1927 bylo v Mestecku 123 domu, žilo zde na 719 obyvatel. V obci byla trojtrídní obecná škola, z prumyslových podniku tu byl válcový mlýn, parní pila a cementárna.
Do života obce vstoupila další svetová válka. Behem ní všude vládl strach z nacistického teroru. Za války se nedaleko Mestecka odehrála událost, kterou pripomíná pomnícek na kraji lesa v Jedlickách u osady Požáry. V breznu roku 1942 seskocilo na Požárech sedm ceskoslovenských parašutistu. Ukryli tu svuj materiál a odešli do Prahy, kde se spojili s dalšími parašutisty. Jejich anglickou vysílacku však mezitím našli zemedelští delníci z Požáru, kterí nález ohlásili cetnictvu a kladenské gestapo následne nechalo místo strežit. Když se pak pro materiál parašutista rtm. Arnošt Mikš se svým ubytovatelem z Belce u Litne vrátil, narazil na hlídkující cetníky. Pri prestrelce zahynul jeden cetník, zranený rtm. Mikš se zastrelil, aby ho neprítel nezajal.
Po válce se život v Mestecku postupne vrátil do starých kolejí. V 60. a 70. letech dvacátého století pak obec cekalo období velkého rozvoje. V roce 1965 získali zdejší fotbalisté konecne hrište vyhovující pravidlum. V této dobe byl fotbal v Mestecku velice populární, svou jedenáctku tu tehdy mely dokonce i ženy. V polovine 60. let byla svépomocí vybudována hasicská zbrojnice. Na konci 60. let v obci propukla výstavba chat, kterých zde behem dvaceti let vyrostlo na 70. I bez nich bylo v obci k roku 1980 celkem 184 domu, žilo tu 444 obyvatel.
V letech 1967-1968 byly vyasfaltovány místní komunikace, ve stejné dobe probehla generální oprava kostela. V roce 1970 na ní navázala generální oprava školy. Dále byl opraven hrbitov, v roce 1968 bylo zrekonstruováno verejné osvetlení a v roce 1970 i místní rozhlas. V 70. letech pak byla dokoncena prestavba obecního úradu, v cípu mezi železným mostem a domkem c.p. 145 byla rodici postavena chaticka, která sloužila jako detská klubovna, deti si ji pojmenovaly Jitrenka. V c.p. 19 byl roku 1974 vybudován spolecenský dum, v roce 1977 bylo slavnostne otevreno umelé koupalište. To bylo v roce 1997 renovováno a znovuotevreno.
Dnes v Mestecku žije približne 400 trvale žijících obyvatel, v letní sezóne se obec díky krásnému prostredí, prírodnímu bohatství a okolním hlubokým lesum stává útocištem mnoha chataru, chalupáru a rekreantu. V obci je stanice dráhy Rakovník-Beroun, dva obchody s potravinami, dve restaurace a koupalište.
Viz. oficiální stránky mesta (visit link)
Additional Hints
(Decrypt)
Mn zeížxbh / Oruvaq envy