ZPJM #1 - zámek Branišovice Traditional Geocache

Každá cache série obsahuje písmeno a dále úkol, při jehož splnění na místě získáte číslo, které nalezenému písmenu přiřadíte. Tato data pak pomohou získat souřadnice umístění bonusových cache. Série obsahuje 16 základních cache, ke každé čtveřici je jedna bonusová, a nakonec je vše završeno superbonusovou, kterou si může odlovit ten, který najde všech 20 cache. Pokud některá památka bude zachráněna nebo naopak zmizí, bude nahrazena jinou, bonusové číslo zůstane stejné.

Every cache of the series contains a letter and a task which has a number as a result. This number you will assign to the letter. These data will help you to find out the coordinates of the bonus caches latter. The series consists of 16 basic caches. Every four caches help to find one bonus cache and all 20 caches are necessary for finding the superbonus cache at the end. If any building will be saved or will disappear, it will be replaced by another one with the same bonus number.

Branišovice

Puvodne stála v Branišovicích tvrz, kterou pravdepodobne již pocátkem 13. století vybudoval místní vladycký rod, v jehož držení tvrz byla až do roku 1329, kdy ji clenové rodu prodali Elišce Rejcce – zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brne. O rok pozdeji Rejcka sama klášteru tvrz odkázala. Následnou prestavbou na reprezentacní sídlo vznikl soubor objektu tvorících rozlehlý areál. Do cela byla zakomponována volne stojící jednopatrová budova zámku s prízemními arkádami. Objekt byl urcen rádovému komisari, který z Branišovic vyjíždel na vizitace jiných klášteru v zemi. Po zrušení rádu v roce 1782 se zámek dostal do Náboženského fondu a od nej do majetku Lichtenštejnu. Na knížecím zámku se 12. ríjna 1848 pri své ceste z Vídne do Olomouce zastavil na obed i sám císar a král Ferdinand Dobrotivý s chotí a cetným doprovodem. Poslední šlechtou na branišovickém zámku byli Kinští, jimž byl zámek po 2. svetové válce zkonfiskován a preveden na místní Šlechtitelský a plemenárský podnik. Socialistický vlastník v roce 1960 zadaptoval první patro na tri bytové jednotky pro své zamestnance. K bydlení slouží zámek stále, ale areál byl na prelomu tretího tisíciletí rozprodán mezi nekolik majitelu, což se podepsalo na jeho soucasném stavu. Nekdejší šlechtické sídlo je dnes architektonicky nevýraznou, nevelkou a hodne sešlou obdélníkovou stavbou. Areál je zarostlý, neudržovaný a pusobí velmi neuspokojivým vzhledem. Po príchodu na nádvorí sice upoutají zámecké historické prízemní arkády se zbytky puvodních kleneb po pravé strane, ale hned naproti také vysoká lebeda a smetište. Zámek Branišovice slouží výhradne bytovým úcelum, není verejne prístupný.

Zdroj: www.hrady.cz
Daniel Rubeš - Hrady, tvrze, zámky a zríceniny okresu Znojmo, 1.2. 2010

Soucasný stav
Císlo rejstríku ÚSKP: 25935/7-6234
Vlastník: Ing. Václav Pavlovec a Ing. arch. Barbara Pavlovcová Ormston - LV 260
V současnosti je celý areál po prodeji převedený na nové majitele, jimiž jsou brněnští podnikatelé, manželé Ing. Václav Pavlovec a Ing. arch. Barbara Pavlovcová Ormston. Budova zámku již není využívána k bydlení a začínají se objevovat známky počínajících rekonstrukcí. Byla např. zbořena malá přístavba na jižním průčelí zámku nebo stržena zřícená střecha na hospodářské budově tvořící jižní roh areálu u místa, kde je umístěna cache. Byl opraven vstup na dvůr, místo dřevěných vrat a branky je zde nová kovaná brána a branka. Na dvoře je vidět hospodářské zvířectvo, kromě pár koní, kteří mají výběh i před zámkem, jsou zde kozy a slepice.

There had been originally a stronghold in Branišovice which was probably built in the begining of 13th century by a local ruling clan which owned it till 1329, when they sold it to Eliška Rejcka who was a founder of Cistercian cloister Aula Regia at the Old Brno. One year later Rejcka entailed the stronghold to the cloister. Then it was rebuilt into a prestige residency with a complex of objects forming vast area. There is a freestanding two-floored house with arcades in the lower floor in the forefront of the area. This building was ment for a inspector of the friary who was setting out from Branišovice to make visits of another cloisters in the country. After cancelling the order in 1782 the chateau was owned by the Religious fund and later by Lichtenstein family. The emperor and king Ferdinand I. with his wife and a company made a stop for a lunch here on the way from Viena to Olomouc on October 12, 1848. The family Kinský was the last nobility in Branišovice. The chateau was confiscated after the WW2 and given to a local farming firm. The socialist owner rebuild the second floor into 3 flats for its employees in 1960. They are still inhabited but the buildings were sold out to several owners which had bad influence to their state. Former nobility residency is nowadays featurless and ruinous building. The area is shaggy and unkept. There are rests of historical arcades at a courtyard but a dumping ground right opposite to them. The chateau Branišovice is used as private flats only, so that it is not possible to visit it.

Source: www.hrady.cz
Daniel Rubeš - Hrady, tvrze, zámky a zríceniny okresu Znojmo, 1.2. 2010