Nudíte se? Kupte si medvídka mývala... Nebo si zkuste
vyluštit nejaký rébus :-)
Pokud jste hraví a nebojíte se obcas použít mozek, jste tady
správne. Vítá vás
|
|
Dnešní
mestský obvod Ostrava-Poruba, ležící na slezském brehu reky
Odry, má dlouholetou historii. Nejzazší zmínky pochází z
doby vlády Václava IV. v roce 1393, její dejiny však sahají
ješte hloubeji. Dukazem možného stárí je nápis vtesaný
do kamene puvodne gotického kostela sv. Mikuláše, který je
nejstarší budovou Poruby. Nápis v latine hlásá: "Zde
odpocívají kosti hrabete Adama z Kornic, jenž z Ruska
pocházel, chrám tento ze zbožnosti vystavel a odebral se na
vecnost L. P. 1300."
Stará Poruba sousedí na jihu s Václavovicemi (Klimkovice), na
západe s Vresinou, na severu s Krásným Polem, Pustkovcem, Novou
Porubou a na východe se Svinovem. Kousek od Poruby leží
hranice trí okresu a blízko je i hranice mezi Moravou a
Slezskem.
A prestože Stará Poruba úredne neexistuje, nikdo jí jinak
nenazve.
|
O puvodu jména Poruba praví
nejstarší kronika takto:
Na úsvitu
ceských dejin táhl se naším krajem mohutný prales. Pocínal
témer u reky Moravy, vedl podél úpatí Beskyd a Jeseníku, pak údolím
Odry dál na východ, až koncil kdesi pred Tešínem. Byla
to prirozená hráz mezi naší vlastí a národy jinými, hlavne
Poláky. Jen málo cest, vedoucích tímto neprostupným lesem, národy
spojovalo. U nás nejduležitejší vedla od Hranic pres
Místek do Tešína a byla po ní dopravována hlavne sul.
Když se za Premysla Otakara II. ve 13. stol. poznalo, že
dostatecnou oporou zeme jsou rytíri, bylo prikroceno ke kácení a
zalidnování pohranicních hvozdu...
První zacal s kolonizací olomoucký biskup Bruno, který založil
roku 1265 Svinov. Kolonizovali i jiní páni jako Vok z Kravar a
mnichové kláštera Velehradskeho. Když do techto míst
prišla ceta Moravcu se svým lokalizátorem, (tj. tím, kdo
pudu rozdeloval,) porubali les po obou stranách potoka, kterému
dali jméno Porubka, a nove založenou ves nazvali Poruba.
|
Rozmach
Poruby za Ondreje Bzence.
V roce 1553 porubskou tvrz, ves i dvur zdedil vladyka Ondrej Bzenec
z Markvartovic, který postupne rozšíril panství o Trebovice,
cást Svinova i Klimkovice. A maje nekteré lenní statky biskupské,
stal se vlivným cinitelem a vudcem rytírské opozice proti stavu
panskému. Mel býti i císarem potvrzen na zemského sudí, ale
intrikami byl o tuto hodnost pripraven. Ondrej Bzenec jako katolík
dosáhl jmenování hejtmanem Opavského knížectví. Tím melo být
podlomeno rozširování protestantství na Opavsku. Byl znám
jako osvedcený válecník z tureckých válek a mel dobré jméno i u
dvora. V dubnu roku 1595 byl však cestou z Opavy na své
panství úkladne zavražden. V podezrení byl tehdy Perchold
Tvorkovský na Raduni. Na Ondreje Bzence se do dnešních dní
dochovala památka v podobe porubského zámecku z roku 1573, který se
stal (spolu s klimkovickým zámkem) jeho sídlem.
|
Povest o stavbe
kostela.
Puvodne nemel
být kostel postaven v Porube, ale ve Vresine. To bylo za dávných
casu, kdy byla obec Vresina mnohem vetší než Poruba.
Farnost vresinská se mela skládat z obcí Vresiny, Poruby, Svinova,
Krásného Pole a Cavisova. Stavba byla slavnostne zahájena a zacalo
se s výkopem základu, pak se zacalo zdít a hned první den se
udelalo kus práce. Ale príštího dne byly základy rozházeny a
kamení zpátky na hromade. Houževnatí obcané se znovu dali do
práce, ale následujícího dne bylo opet zdivo roztrháno a odneseno
na hromadu, což se opakovalo i tretí den. Proto postavili
obcané ke staveništi v noci hlídku, avšak ta utekla,
když se "Nad výhonem" ukázala záre a blížila se k nim. A
príštího dne byly základy zase rozebrány. Když ani
svecená voda a zaríkávání nepomohly, rozhodli se obcané, že
zapráhnou do fury s kamením dva volky a kde se ti zastaví, tam se
kostel postaví. Další den našli volky v Porube na
kopci, nebot volci zde zavadili o starý parez a zastavili se. Na
tom míste pak kostel vystaveli a stojí tam podnes.
|
A ted k samotné keši:
K získání souradnic musíte vyrešit dva algebrogramy nahore.
Nahradte všechna písmena císlicemi 0 až 9 tak, aby
soucet vycházel správne. Hlavním pravidlem je, že za ruzná
písmena musíte dosadit ruzné císlice a za stejná písmena stejné
císlice.
POZOR! Jedná se o dva
samostatné príklady, takže napr. "R" v OSTRAVE se muže
lišit od "R" v PORUBE.
K rešení algebrogramu
mužete pristoupit na základe metody pokus-omyl. U
složitejších zadání je to však metoda dosti
zdlouhavá a úmorná. Proto je záhodno venovat na zacátku
rešení alespon chvíli na vysledování logických závislostí
naznacené pocetní operace. Každý algebrogram má pak svoji
"slabinu" ci spíše vhodnou pozici pro zahájení rešení
problému.
|