Splav a mlyn v Nezamyslicich
Ze v Nezamyslicich staval mlyn, to vedi dnes uz pouze pametnici.
A nebyl to mlyn tak uplne bezvyznamny, jak svedci dobove
zaznamy:
Na rece Hane, jen par set metru proti jejimu proudu od
mista, kde na navrsi nad rekou byl vybudovan zemsky dvorec ci mala
tvrz, byl postaven i mlyn. Vzdyt je to zarizeni nezbytne pro zivot
panstva i jeho poddanych. Vypestovane a sklizene obili je treba
semlit na mouku potrebnou pro peceni zakladni potravy, chleb, ale i
svatecnich kolacu. Take srotovani krmiva pro domaci zvirectvo je
nutne.
Kdyz Busek a Heres prodavali Nezamyslice v r. 1353, prodali
s nimi i mlyn. Nevime sice, kolika mlynskymi kameny byl vybaven,
ale ve smlouve je uvedeno – i s kameny.“ To jasne
dokazuje, ze to nebyl zadny maly „krcalek“.
Misto, kde mlyn vzdy staval, nebylo vybrano nahodne. Naopak.
Velmi uvazlive, o cemz svedci i skutecnost, ze se jeho poloha behem
sedmi set let ani jednou nezmenila. Byl postaven v mistech, kde
puvodni koryto reky vytvarelo dva „okloky“, tedy
meandry. Mezi nimi byl nejvetsi spad a tim i proud s nejvetsi silou
pusobici na lopatky mlynskeho kola. Jestlize se mnohem pozdeji
vybudoval nad mlynem dreveny splav, stacilo jen par lidi a nekolik
dnu prace k prokopani uzkeho koryta mlynskeho nahonu.
Majitelu mlyna bylo za tech 700 let pochopitelne hodne, za
zminku stoji Karel Vitasek, ktery mlyn vyzenil v roce 1738. Karel
byl asi velmi zkuseny, premyslivy a pracovity mlynar. Nespokojil se
se stavem stareho mlyna vybavenym jen kameny, na nichz se nedala
umlit jemna mouka, kterou panimamy pozadovaly. Prebudoval jej proto
na valcovy. Tento zasah vsak vyzadoval i jine mlynske kolo,
vykonnejsi vodni proud se „strednim nahonem“ a
pravidelnym tokem. Musel se tedy postavit i vetsi splav nad mlynem
a rozsirit nahon.
Jako optimalni bylo vybrano misto dosavadniho dreveneho splavu a
tak byl v roce 1836 na jeho miste vybudovan pevny, velky, kamenny
splav a novy nahonu k mlynu. Rok vystavby udajne prozrazuje jeden z
kamenu na bocni stene splavu (mne se ho ale nepodarilo najit).
Koryto mlynskeho nahonu na mlyn, bylo zajimave tim, ze bylo nad
urovni okolni krajiny. Slouzilo svemu ucelu az do r. 1968, kdy bylo
postupne zasypano.
Dalsim vyznamnym mlynarem byl pan Josef Gottwald ml., ktery byl
v obci velmi cten a vazen a pod jeho vedenim mlyn vzkvetal. Prace
bylo tolik, ze stary mlyn jiz nestacil. A tak jej kolem r. 1870
prebudoval na prvni parni mlyn na Morave. Ten uz nebyl zavisly na
mnozstvi zadrzene vody nad splavem, protoze velke mlynske kolo bylo
pohaneno parnim strojem umistenym v pristavenem pristenku k
vysokemu, osmihrannemu, z cihel postavenemu kominu.
Po velkem pozaru mlyna, 24. unora 1934 se mlyn se sice po roce
dal opet do provozu, ale dluh na nem byl prilis velky a tak to s
nim slo postupne od desiti k peti. Na mlyne se velice rychle menili
majitele, moc mlynu neprospelo ani znarodneni v roce 1956, kdy v
nem byla zrizena micharna krmiv. Poslednimi majiteli byla od roku
1970 rodina Gazdova.
Chatrajici budovy, stale nebezpeci pro zvidave kluky, se staly
nocni murou pro predstavitele obce. A tak v r. 1986 padlo
rozhodnuti: Zbourat! A tak beze stopy a navzdy zmizel po sedmi
stech letech nezamyslicky mlyn.
Posledni stopou tak zustava prave stary kamenny splav, ke
kteremu se dostanete pri hledani teto cache. Navic mate jednu z
poslednich moznosti videt splav v teto podobe, protoze podle
poslednich informaci bylo povodim Moravy rozhodnuto, ze cely splav
bude prebudovan a rekonstruovan. Pokud budou finance, tak by se s
rekonstrukci melo zapocit jiz na konci tohoto roku.
Pridano 27.3.2011: zapocalo kaceni nekterych stromu pred
planovanou prestavbou. Dbejte prosim zvysene opatrnosti. Snad jeste
nejakou dobu potrva nez se pusti do rozebirani splavu, ale radeji
odlov moc dlouho neodkladejte :-).
K samotnemu hledani:
Na uvodnich souradnicich kes nehledejte, na nich (u mostu) si
muzete zaparkovat sva geovozidla. V podstate se muzete se svym
geopriblizovadlem dostat az skoro ke splavu, ale je to po polni
ceste, ktera po desti muze byt hure sjizdna a take byste se
pripravili o prijemnou prochazku (cca 500 m) podel reky Hane.
Posledni usek pristupove cesty ke splavu byva pres leto plny
kopriv, takze doporucuji s tim pocitat, po desti budou kameny
splavu kluzke, takze dbejte zvysene opatrnosti a hlavne deti by se
nemeli v blizkosti splavu pohybovat bez dozoru.
Finalni souradnice zjistite velice jednoduchym vypoctem z
udaju uvedenych v listingu:
A = rok, kdy Busek a Heres prodali Nezamyslice
B = pocet pismen ve jmene a prijmeni mlynare, ktery mlyn prestavel
na parni
C = rok postaveni kamenneho splavu
D = den, kdy mlyn vyhorel
X = (A – B)/2 + 2 * B + 100
Y = C/3 – D – 10
N 49° 19.X”
E 017° 09.Y”
Preji prijemny zazitek pri hledani na tomto, alespon pro mne,
krasnem a romantickem miste.
Pridano dne 18.10.2011: Vypada to, ze zapocala planovana
rekonstrukce splavu. Do konce tydne se na miste stavim a posoudim
co dal. Proto s odlovem nevahejte :-)
V listingu byly pouzity informace z
publikace
Nezamyslice a mistni cast Tesice 1276-2006, Bohumil Outrata,
2006