Na pocátku 19. století jste v Bystrici pod Hostýnem mohli nalézt
31 hospod a 5 náleven. Nejznámejší z nich Hospoda U
Pošty pana Františka Vaverky byla proslulá po celém
Rakousko-uherském mocnárství. Rozvoj hospod byl urcite dusledkem
prumyslového rozvoje mesta. Když by jste náhodou po roce 1901
vyrazili do okolních hor, mohli jste potkat nenápadného muže s
barvou a sešitem v ruce. Byl to pan Janoch, který jako
technický zamestnanec tehdy vzniklého závodu na impregnaci dreva
chodil a vybíral v lesích ideálne rovné a vysoké stromy pro sloupy
telegrafního a elektrického vedení.
Zakladatelé firmy bratri Hrdlickovi velice rychle dokázali
využít potenciál zdejších lesu podobne jak pred pár
lety bratri Thonetové. Vedle zminovaných sloupu byly vyrábeny
ješte železnicní pražce. Delníci pricházeli vesmes
z Rusavy. Podnik pracoval jen na jare, v léte a na podzim. V zime
impregnacní roztok zamrzal a proto chodili delníci na práci do
lesu. Ve 30. letech se Impregna dostala do ekonomických problému a
byla prodána. V novém (dnes bychom rekli) managementu se pak
objevili jména Bazika, Šopek, Janoch nebo Bubenícek a
jednalo se o jakousi spolecnickou firmu. Domy nekterých bývalých
spolecníku mužete nalézt dnes v místní cásti Lázne,
dnešní „Harmonie“ bývala Šopkova vila a
„Sola gracia“ bývala Bazikova vila.
Od roku 1936 byla výroba rozšírena o parkety a za války
pak ze zbytkového dreva byly vyrábeny drevené hracky. Na pude
Impregny bujel i nenápadný protifašistický odboj, kdy byl
firmou vytvoren tajný fond na podporu žen a detí od lidí
odvlecených do koncentracních táboru, nebo emigrantu. Tato cinnost
pro nekteré aktéry skoncila až útekem do hor. Pan Janoch mel
pri hledání vhodných stromu pro výrobu vytipovánu radu úkrytu v
Hostýnských horách a pan Bubenícek nekolik z nich na sklonku války
využil. (viz cache …)
V roce 1948 byla fabrika jako jedna z prvních v Bystrici
znárodnena a predána Drevarským závodum – pozdeji
Jihomoravské drevarské závody. Produkce pražcu se stala pro
socialistický podnik majoritní záležitostí a vytlacila jej
až produkce betonových pražcu. Paralelne bežela
produkce parket. Po roce 1989 fabrika skomírala a ranou pro ni byl
poslední velký požár ve meste v roce 1999 kdy 22. zárí lehla
popelem její Pilnice a hranolkárna. Bylo štestím, že
pri škode 59.171.600,- Kc byly zraneny jen dve osoby.
Kolem roku 2010 byly ruzné díly fabriky prodány a v roce 2011
zde bude spuštena jedna z nejvetších fotovoltaických
elektráren v regionu. Vzhledem k zamorení lokality impregnacními
prostredky z drívejších výrob se zdá toto využití místa
jako nejlogictejší, ale z duše sním nesouhlasím, to
je však vše co s tím mohu delat.
