Rozkvet Bystrice nastal po roce 1817 díky Rukopisu
královedvorskému. V souvislosti s ním ožily opet pouti na
sv.Hostýn. V dusledku toho pribylo i živností souvisejících s
poutemi a nakonec i pocet obyvatel.
V 19. století byla v Bystrici dokonce i továrna na výrobu
perníku. Když natrvalo poklesla jeho obliba, založil roku
1858 pri perníkárství Václav Zboril malou dílnu, ve které se
vyrábely rucne malované kostelní svíce a voskové obetiny pro
poutníky smerující na Hostýn, ale i obycejné svícky do domácnosti.
Delníci pracující v této dílne byli schopni vytvorit až 50
kusu voskového zboží za hodinu. Obetiny byly až 15 cm
velké a daly se rozdelit asi do 3 skupin. Nejpocetnejší
zobrazovaly lidské telo a jednotlivé orgány, jiné predstavovaly
domácí zvírata a poslední byla architektura. Poutníci kladli
predmety za obet pod hlavní obraz chrámu a verili, že jejich
modlitby budou vyslyšeny. Že se uzdraví oni nebo jejich
deti, že se jim deti narodí, že bude jejich domov v
bezpecí a podobne. Nekterí obetovali všechny výrobky
preventivne. Údajne se obetiny za zdraví kladly i k prameni "svaté"
vody. Asi nejvetší slávy zažila továrnicka pred 1.
svetovou válkou, kdy se její výrobky dokonce vyvážely do
zahranicí, do Polska a Rakouska.
Ve Zborilove továrne na výrobu svícek byla po znárodnení výroba
zastavena a budovy byly predány pletárnám. Na dlouhou dobu pak byly
tyto prostory spojovány s obchodní znackou Loana a pozdeji Deona. V
roce 2001 pak vznikla firma Deona medi, která díky speciálním
technologiím a zdravotnické produkci na bázi kompresivní terapie
udržela pletarinu v regionu. Prostory továrny byly v nedávné
historii prodány obchodnímu retezci a výroba byla presunuta do
Valašského Mezirící. V drívejší prvorepublikové
správní budove je dnes v nájmu rada menších firem.
Z místa cache je videt originální správní budova bývalé
továrny.