Dohady ohledne vzniku
U historickych staveb byva bezne, ze neni presne znama doba jejich vzniku. Jeji urcovani pak byva zdrojem dohadu historiku po radu let. Mezi tyto stavby by slo zaradit i kostel sv. Jiri, ke kteremu existuje hned nekolik verzi vzniku. Ty jeho vznik datuji do 9. – 12. stoleti.
Patrne ta nejznamejsi ukazuje na svatovojtessky puvod kostela. Podle ni za jeho vznikem stoji druhy prazsky biskup Vojtech, ktery kostel (ci spise jeho predchudce) zalozil koncem roku 992, kdy se vracel spolu s benediktinskymi mnichy z Rima. Ty zanechal na miste zvanem "Kostelec", coz mela byt ves nedaleko. Zkraje nasledujiciho roku vsak mnisi odchazi do noveho klastera v Brevnove.
Jedinym pisemnym zaznamem, ktery by podporoval tuto verzi vzniku, je zaznam v Kronice ceske. Pribik Pulkava z Radenina, kronikar Karla IV., zminil, ze biskup Vojtech nechal "v Plzenskem kraji, na miste zvanem Kostelec" postavit prekrasny kostel zasveceny P. Marii. O verohodnosti teto zminky se vsak vedou spory. Teorii tez muze podporovat, ze benediktini byli patroni kostela az do 16. stoleti.
Asi nejvaznejsim argumentem proti teto verzi vzniku kostela je doba, po kterou udajne mnisi na miste pobyvali. Ta je podle nekterych zdroju odhadovana na dva mesice, za kterou se, zvlaste v zimnim obdobi, nedala stavba zhotovit. Rada historiku tez zpochybnuje, zda je pod Kostelcem skutecne myslena tehdy nedaleka ves a zda se spis autor neodkazuje na jine misto ve zdejsim kraji.
Chybi tez duvody, proc by mnisi staveli klasterni provizorium, kdyz jiz byl dojednan vznik klastera v Brevnove, kam se nasledne presunuli. Chybi tez informace o zasveceni kostela a zadne viditelne zdivo tez neodpovida stavbe konce 10. stoleti.
Obecne popularite verze, ze kostel vznikl na prelomu let 992-993, nahral tez historik Vaclav Mencl, ktery v roce 1959 uverejnil, ze bylo na zaklade zdiva zcela jiste prokazano, ze kostel vznikl priblizne v teto dobe. Vzhledem k tomu, ze se jednalo o autoritu, byla jeho slova povazovana za fakt. Dopustil se vsak chyby. Patrne netusil, ze kostel byl v letech 1912 – 1914 (z dnesnich meritek necitlive) zrekonstruovan a zkoumany nekvalitni piskovec pochazi z teto doby.
A dalsi teorie? Ta druha rika, ze kostel je ve skutecnosti prestavena tvrz. Pro tuto verzi by hovoril neobvykly tvar lodi kostela a obranny val. Je vsak nezvykle, ze by o majetku slechty chybely zminky v dobovych listinach. Patronat navic drzeli benediktini az do 16. stoleti. Ma se za to, ze je tato verze temer vyloucena.
Ta treti, ktera je asi nejpravdepodobnejsi, rika, ze kostel vznikl v obdobi rane romanskem. Nemusel byt vsak na tomto miste prvnim. Jiz v 11. stoleti se totiz na tomto miste pohrbivalo, na coz se prislo nalezem hrobu v roce 1905, kratce po zbourani domu hrobnika. Podle teto treti verze byl kostel ve 14. stoleti zvetsen na goticky a stal se farnim. Prvni zminka o kostelu je z roku 1361 a zminuje mistniho farare Franu. Jiz o neco drive, v roce 1352, kostel figuruje v soupisu papezskych desatku.
Kostel v case
Kdyz prichazite ke kostelu, patrne vas zaujme jeho nezvykle odlehla poloha. Nebylo tomu vsak vzdy. Okoli bylo huste osidleno v dobe raneho a pocatku vrcholneho stredoveku. Nedaleko se nalezala ves Kostelec a v sousedstvi vedla jedna z vetvi vyznamne obchodni stezky.
Jak jiz bylo zmineno, kostel byl pod patronatem klasteru v Brevnove. Patrne v dusledku oblehani Plzne husity (1433 – 1434) kostel zpustl a temer se rozpadl. Brevnovsky klaster, ktery mel - jak jiz bylo zmineno - patronatni pravo ke kostelu, jeho opravu dlouho odkladal, neb mel jine priority. Pozdeji se dostalo i na kostel sv. Jiri, jehoz oprava byla zaplacena z odpustku. V ramci opravy byla dostavena vez v jizni casti lodi a pribyl novy oltar. Zajimavosti je zminka, ze kostel mel byt v te dobe krome sv. Jiri zasvecen i sv. Vojtechu. Jak tomu bylo ve skutecnosti, se nevi.
Informacni cedule u kostela zminuje, ze si v roce 1509 patronat svevolne privlastnili majitele sousedni tvrze Tynec. Od nich pak mesto Plzen v roce 1540 patronat odkoupilo, a pozdeji se vyrovnalo s naroky klastera v Brevnove. Jina literatura uvadi, ze se mesto Plzen snazilo dlouhodobe farnost odkoupit, ale narazelo na neochotu klastera v Brevnove. Ten nebyl ochoten pristoupit ani na pronajem na 30 let. Plzen pak pry nakonec ziskala farnost za 32 a pul kopy grosu v roce 1565. Spolu s ni i rozahle kostelni jmeni a zadusni hospodarstvi. Jeho soucasti byla tez rada pozemku a zdrojem prijmu byly tez desatky farniku. Majetek kostela byl tez v minulosti rozsirovan cetnymi dary mestanstva.
Kostel patrne bez vetsi ujmy prezil tricetiletou valku. V roce 1662 byl pro kostel ulit novy maly zvon, umiracek, ktery dnes v kostelni vezi visi. Kostelu se ze strany plzenske obce dostava vetsiho zajmu koncem 17. stoleti. Byl napriklad porizen novy barokni oltar a okolo roku 1700 probehla rekonstrukce kostela. Byla zvysena jeho vez a zastresena barokni cibuli. Byla tez pristavena sakristie.
Zrejme v ramci velkych uprav kostela v 30. letech 18. stoleti byla postavena marnice, jejiz autorem je patrne Matej Kondel. Naleznete ji po prave strane po vstupu na hrbitov a neni v prilis dobrem stavu. Na Plzensku vsak byla prislulou velkym mnozstvim kosti, ktere se v ni nachazely. Vzhledem k nedostatecne rozloze hrbitova byly totiz nektere hroby otevirany i po mene nez 5 letech a vykopane kosti ukladany prave sem. Pri poslednim rozsirovani hrbitova v roce 1905 byly vsechny kosti umisteny do spolecneho hrobu.
Kostel si od 18. stoleti prosel obdobim zajmu a byl postupne upravovan. Posledni vyznamnou upravou prosel v letech 1912 – 1914. S postupnym rozvojem Plzne a prilehlych vsi prestal zdejsi kostel a hrbitov dostacovat. Hrbitov byl proto v letech 1863, 1897 a 1905 rozsiren. Na dalsi planovane rozsireni v roce 1919 jiz nedoslo. Planovala se tez prestavba kostela, ktera by mela zvysit jeho kapacitu. Projektu na prestavbu vzniklo v letech 1897 – 1907 nejmene osm a az na vyjimky pocitaly s prodlouzenim kostela. Nekolik navrhu vypracoval napr. architekt Jan Kotera.
Vzhledem k tomu, ze na Doubravce byly mezitim postaveny dve nove kaple, bylo od rozsireni kostela upusteno a byla pouze provedena jeho prestavba. Ta byla z dnesniho pohledu vedena necitlive. Doslo napriklad k osekani nektereho puvodniho zdiva, ktere bylo pote prizdeno z novych pravidelnych kvadriku. Diky temto upravam dochazelo pozdeji k omylum v urcovani stari kostela. Rekonstrukce byla tez financne narocna. Z puvodnich 18 000 rakouskych korun se castka vysplhala na dvojnasobek, coz se nesetkalo u tehdejsiho tisku s priznivou odezvou.
Autor textu se neciti jako historik. Text muze obsahovat chyby, na ktere ho muzete bez obav upozornit.
Kostel dnes
Kostel je v dnesni dobe otevren pouze v dobe bohosluzeb, ktere jsou kazdou nedeli od 9 hodin. V dobe zaplav se z kostela stava ostrov, ke kteremu se dostanete suchou nohou pouze na lodce. Pobliz vchodu je cedule znazornujici, kam az dosahla voda pri zaplavach v roce 2002. U kostela se tez kona kazdorocne na jare svatojirska pout.
Ke kesi
Kes je umistena na louce za kostelem, ktera byva po vyliti reky ci dlouhotrvajicich destich bahnita. Prizpusobte tomu svou obuv.
Pouzite zdroje
- Jan Hajsman: Pansky dvur a kostel sv. Jiri v Plzni - Doubravce, ISBN 978-80-86596-94-5
- Informacni tabule u kostela, autor Ing. Arch. Jan Soukup
- Fotografii kostela se zaplavenou loukou poskytl Martin Milichovsky