Památné stromy Ústecka II -
3. Břestovce ve Smetanových sadech
Břestovce západní jsou původem ze Severní Ameriky, z oblasti mezi provinciemi Quebec a Manitoba v Kanadě, na jihu zasahuje po Alabamu, Kansas a Severní Karolínu. Tyto stromy dorůstají výšky do 25 m a vytvářejí rozložitou korunu.
Listy mají dlouze zašpičatělé, dlouhé 5 – 12 cm, vejčitého tvaru, oble vykrojené nebo široce klínovité s hrubě pilovitými okraji. Listová čepel je na svrchní straně lysá, vespod jen na žilkách chlupatá. Květy jsou oboupohlavní, drobné a nenápadné. Mají nejčastěji pět okvětních lístků, na okraji brvitých. V květech jsou dlouhé žlutozelené blizny a tyčinky se žlutými prašníky. Plody jsou peckovice kulovitého tvaru na dlouhých převislých stopkách, dorůstající velikosti asi 1 cm v průměru. Jejich zbarvení je tmavě oranžové až oranžovohnědé, za zralosti temně purpurové nebo modročerné.
Břestovce vyžadují dostatečně propustnou alkalickou pudu. Jinak jsou na stanoviště nenáročné a dobře snáší i znečištěné ovzduší.
Zajímavosti:
Jméno břestovec odvodil Presl od názvu brest. Tak se totiž někde říkalo jilmu. Presl tento název utvořil pravděpodobně proto, že jilm (brest) má nesouměrné listy, stejně jako břestovec - levá a pravá polovina čepele nejsou stejné. Z jeho větví se dělaly násady k bičům (odtud vědecký název - keltis znamená řecky bič), kolářské výrobky, foukací hudební nástroje, vesla, hole i rybářské pruty.
V českých zemích se tyto stromy pěstují od roku 1636. Břestovce ve Smetanových sadech byly vysazeny při zakládání tohoto parku, někdy kolem roku 1886. Park je koncipovaný jako estetický doplněk dnešní budovy muzea, která dříve sloužila jako reprezentativní budova města Ústí nad Labem. Z dobových fotografií lze usuzovat, že na místo byly sázeny stromy již vzrostlé ve věku přibližně 10-15 let. Jejich stáří tedy lze narozdíl od jiných památných stromu spolehlivě určit.
Za zmínku také stojí, že Břestovce západní, pokud mají dostatek prostoru, rostou jako solitérní stromy a mají pro ne zcela nezaměnitelné a typické vzezření. Hlavní větve dorůstají ve vyšším veku až k zemi, po které se různě kroutí a plazí, aby se pak dál od kmene počaly opět zvedat. Vytvářejí tak svými bizarně pokroucenými větvemi stinné a esteticky působivé podloubí. Ústecké Břestovce jsou jediné svého druhu, které jsou v České republice vyhlášeny za památné.
Základní informace:
Druh: Břestovec západní (Celtis occidentalis )
Obvod kmene ve 30 cm: 302 a 227 cm
Výška: 14 a 14 m
Průměrná šířka koruny: 25,5 a 23 m
Vek: 140 let
Údaje jsou uvedeny v pořadí: strom stojící blíže ke křižovatce s Masarykovou ulicí a strom stojící dále od této křižovatky.
Jak se ke stromům dostanete:
Břestovce rostou v centru Ústí nad Labem a najdete je v Brněnské ulici těsně vedle křižovatky S ulicemi Masarykovu a Pařížskou. Tvoří spodní okraj Smetanových sadu. V blízkosti se nachází zastávky městské hromadné dopravy Divadlo a Hraničář.
POZOR! Keš se nachází na místě s velkým pohybem mudlů. Prosíme o nenápadné a opatrné vyzvednutí a vrácení zpět na stejné místo.
Tato cache je součástí série památných stromů, která obsahuje následující stromy:
- Dub u nemocnice na Bukove
- Lípa u radnice v Neštěmicích
- Břestovce ve Smetanových sadech
- Lípy u školy v Neštěmicích
- Lípa u fary v Žežicích
- Lípa ve Žďáru
- Lípa v Chuderovci
- Lípa v Lysé
- Lípa u Lipové
- Lípa na Kočkově
- Bonus
Indicie pro bonusovou keš:
V tomto případě je indicie C číslo napsané na vnitřní straně desek logbooku.
Zdroje:
Památné stromy na Ústecku I., Ústí nad Labem, 2009, Martin Vykouk, Viktor Keller
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=druhy&m=5&r=2008&n=2
http://www.uspza.cz/index.php?id=10354
http://fyzika.ft.utb.cz/podzamka/karta.php?id=19
Informace:
Celá naše série Památných stromů Ústecka II je také zařazena mezi Významné stromy ČR, odkaz níže. Nálezem těchto významných stromů můžete získat zajímavá CWG.
