První overenou písemnou zprávu o Kasejovicích máme z 12.5.1264 , kdy je doložen pobyt Zdeslava z Kasejovic na dvore krále Premysla Otakara II. v Písku. Zdeslav a jeho nástupci vlastnili krome Kasejovic a vsí v jejich okolí též Lnáre, vesnice na Horaždovicku, polovinu mesta Sušice, Nemcíce na Klatovsku a Blížejov na Domažlicku. Pozdeji došlo k rozdelení tohoto majetku. Behem 14.stol. se setkáváme v Kasejovicích s vladyky jménem Protiva, kterí sídlili na zdejší tvrzi poblíž kostela. K rozvoji Kasejovic prispela výhodná poloha na ceste z Nepomuka do Písku. Kolem r. 1350 byla obec Kasejovice povýšena na mestecko. Není vylouceno, že v míste a v okolí se již v této dobe rýžovalo a dolovalo zlato, o cemž by mohl svedcit zdejší kostel z konce 13. stol., zasvecený patronu horníku - sv. Jakubovi. V r. 1356 se v Kasejovicích pripomíná plebánie.
V první pol. 15. stol. a až do roku 1464 se stává držitelkou Kasejovic Anna z Frymburka, která se provdala za Petra Zmrzlíka ze Svojšína. Oba byli stoupenci ucení mistra Jana Husa. Anna Zmrzlíkova byla velmi vzdelaná a radila casto i samotnému králi Václavu IV. Její zásluhou byla v r. 1417 založena první kase-jovická pametní kniha.
Po smrti Anny Zmrzlíkové pripadly Kasejovice zrejme v roce 1465 ke Lnárum, kde zustaly až do zrušení vrchnostenského zrízení. Tím pozbyla kasejovická tvrz svého významu a postupem doby zcela zanikla. Její zbytky se dochovaly pri cp. 199 a 200. Zmrzlíkové udelili mestecku právo varení piva, masné krámy, laznu (lázen) a dosáhli na Ferdinandu I. v r. 1530 práva dvou výrocních trhu. V r. 1576 potvrdil Kasejovickým privilegia Adam starší ze Šternberka, v r. 1661 Aleš Ferdinand z Mitrovic a v r. 1752 Marie Josefa Kúniglová, která zavedla na panství ceštinu. V letech 1677 a 1698 potvrdil kasejovickým císar Leopold I. dva výrocní trhy. Velký význam pro mesto mely též týdenní trhy na kone a dobytek.
Stará radnice stála již r. 1564 na míste dnešního cp. 29. Vyhorela v letech 1656 a 1688. Nová zdená radnice byla vystavena v r. 1694 a v r. 1701 k ní byla pristavena vež s hodinami. Pri požárech v letech 1791 a 1868 i tato radnice vyhorela, a proto byla prestavena do dnešní podoby. Mestský znak používaly Kasejovice asi do poloviny 16. stol.
Kasejovice mely též právo hrdelní. Popravy se konaly nejdríve na „Kacerovce" , pozdeji v „Kamejce" („Na spravedlnosti").
Vedle castých požáru trpelo mesto zhoubnými nemocemi. V r. 1680 zemrelo na mor 300 osob. Protože dosavadní hrbitov nestacil, bylo nutno zrídit nový -
morový - v „Hlinovkách" pri chloumecké silnici. Další morová epidemie postihla Kasejovicko vletech 1771 a 1772 acholera v r. 1832. Velkým bremenem pro Kasejovice byly též pruchody a pobyty bavorských a francouzských vojsk v letech 1741 a 1742.
Pred polovinou 18. stol. byl zbarokizován kostel sv. Jakuba. Ve 40. letech 18. stol. pobýval v Kasejovicích jezuitský páter Antonín Koniáš. V r. 1897 byla zdejší fara povýšena na dekanství. Podle první úrední evidence stavení a obyvatel cítaly Kasejovice v r. 1770 156 krestanských a 25 židovských domu, v nichž žilo 1118 obyvatel. V r. 1850 žilo v Kasejovicích 2116 obyvatel. Od tohoto roku pripadly Kasejovice pod soudní okres Blatná. V r. 1878 byly povýšeny na mesto.
Cerpal jsem ze stránek Kasejovic ZDE
Co zjistit maš ZDE