Na skok v Chodove Multi-cache

Chodov patří k lokalitám Sokolovska s nejstaršími historicky doloženými počátky. Na konci 12. století byl součástí pozemkového majetku kláštera ve Waldsassenu, zasahujícího až do Cech. Tento klášter se významně podílel na organizaci německé kolonizace, která v průběhu 12. a 13. století položila základy po dlouhá staletí stabilizované etnické skladby zdejšího osídlení.
V polovině 14. století přešel Chodov do držení šlechty. V procesu drobení feudálního vlastnictví došlo k rozdělení kdysi jednotné správy chodovského statku na dva díly a vytvoření samostatných lokalit Dolního a Horního Chodova. Ty se se svými vlastníky i obyvateli staly částmi složité lenní soustavy loketského hradu, jež trvala až do doby třicetileté války.

Tehdy se podařilo rozdělený Chodov v majetku rodu Plankenheimu přechodně sjednotit. Z jejich období je zachována převážná většina stavebně historických památek, mezi kterými vyniká barokní kostel sv. Vavřince, vybudovaný v letech 1725-1733.

Původní zemědělský charakter Chodova se výrazně proměnil v procesu industrializace, využívajícího bohatá nerostná ložiska, zejména uhlí a keramických hlín, v okolí Chodova. Od konce 18. století se zde rozvíjela těžba hnědého uhlí a roku 1810 byla zahájena výroba porcelánu, která přetrvala dodnes. K dalšímu rozvoji města přispělo také strojírenství, stavební výroba a sklářství.

Ekonomický rozvoj celé oblasti byl impulsem přeměny Chodova v průmyslové město. Předcházelo jí v dubnu 1869 správní spojení obcí Dolní a Horní Chodov v jeden celek a prohlášení nové obce za městys. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 30. září 1894 byl Chodov povýšen na město. Brzy nato byl císařem Františkem Josefem I. městu udělen jako symbol městský znak.

Do počátku 19. století vyrostl Chodov v ekonomické středisko průmyslové oblasti mezi Sokolovem a Karlovými Vary s bohatým společenským a kulturním životem.

Důsledky druhé světové války přinesly změny ve složení obyvatelstva Chodova. Na místo vystěhovalé většiny německých obyvatel sem přišli lidé české, slovenské i dalších národností, aby se podíleli na rozvoji základu moderního města. Tvář města značně změnila panelová výstavba, která byla v 50. a 60. letech rychlým řešením potřeby bytu pro příliv pracovních sil do nově vzniklého strojírenského závodu Chodos a do Palivového kombinátu Vřesová.

Uplynulá desetiletí poznamenala vývoj Chodova sice pokračujícím růstem a svým způsobem i rozvojem města, ale jeho překotný až kořistnický charakter nahromadil radu problémů. Ty se daří postupně řešit demokratickému vedení města, které svou práci zahájilo po svobodných komunálních volbách na podzim roku 1990. Za posledních více než deset let jsou již patrné některé výsledky, mezi nimiž nelze opomenout výstavbu nové budovy radnice (1997), malometrážních bytu na Železném dvore (2001), rekonstrukci Staroměstské ulice (2002) a bytového domu v Nerudově ulici (2003). Rekonstrukcemi či generálními opravami procházejí postupně také budovy škol, předškolních a školských zařízení, město investuje i do sociálních, zdravotních a sportovních zařízení. Dnes patnáctitisícové město má i přes radu problému všechny předpoklady pro navázání na své historické úspěchy a tradice.

Takže teď vás provedou po centru města s několika zastávkami a úkoly nutnými k nalezení keše. (nalezená čísla pište celá, tak jak je zjistíte, bez ciferace, např. rok bude ve formě 4. čísel)

1. Knihovna: sídlí v domě na Staroměstské ulici, čp. 55, který byl postaven v roce 1911 jako lékárna. Původní účel budovy symbolizuje zachovaný znak Aeskulapa na střeše a nápis nad vchodem do knihovny. V roce 2002 byl tento dum rekonstrukcí rozšířen o přístavbu, ve které vznikla Síň historie města a čítárna. Z bývalého průchodu do dvora pak byly vybudovány prostory, dnes využívané knihkupectvím, které je rovněž součástí knihovny.
A = počet písmen v názvu umístěném nad vchodem do knihovny pod znakem Aeskulapa.

2. Památník k uctění památky obětí válek: Není zařazen mezi kulturní památky, patří však k historii města. Poprvé byl odhalen v roce 1898 jako památník k uctění obětí válek a k 50. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. Po nalezení dochovaných částí byl pomník podle dobových fotografií zrestaurován a znovu odhalen v roce BBBB. Nachází se v městském parku.
B = Rok, v němž byl zrekonstruovaný památník znovu odhalen.

3. Evangelický kostel: Bohužel se mě o tomhle malém kostelíku nepodařilo nic zjistit, takže kdyby někdo něco mel, rád doplním.
C = Počet malých obloukovitých okýnek ve vrchní části střechy věžičky.

4. Staroměstská ulice: V roce 2002 proběhla kompletní rekonstrukce této ulice, která je jako jedna z mála přečkala řadění v dobách minulých. Na daných souřadnicích je v dlažbě vyobrazena růžice se světovými stranami a souřadnicemi a údajně nadmořskou výškou. (Ta se však liší od toho, co mě ukazovala moje GPS). V případě sněhové pokrývky nebudou asi čísla čitelná, proto si dovolím malou nápovedu. Vaše potřebné číslo je složeno ze tří stejných čísel jako je první číslo znacící stovky metrů na Vaší GPS -:)
D = Číslo uvnitř kruhu značící údajnou nadmořskou výšku kruhu v dlažbě.

5. Základní škola (dnes Gymnázium a střední odborná škola): Ve starých novinách z roku 1908, kdy české země byly součástí Rakouska-Uherska s v jednom článku z rubriky " Český venkov" uvádí: "V každé vesnici se poznají budovy, na které jsou správná obec a její představenstvo opravdu hrdi - radnice či sídlo obecního úřadu, kostel a škola." K této moudré větě lze dodat dnes, že jen kvalitní výuka na základní škole je skutečným odrazovým můstkem ke vzdělanosti národa a z ní pak pramení úroveň celé země a jejího lidu. Proto osvícení představitelé obcí a měst dbají na úroveň vzdělání ve svých školských zařízeních. A do této školy, před kterou stojíte jsem měl tu čest chodit.
E = Číslo popisné budovy školy.

6. Mariánský sloup: Barokní plastika z roku FFFF, tvořena hranolovým podstavcem s masivní patkou, na němž spočívá korintský sloup nesoucí plastiku P. Marie. Nachází se na začátku pěší zóny ve Staroměstské ulici.
F = Letopočet, který je ve spodní části sloupu.

7. Kostel sv. Vavřince: Je nejvýznamnější památkou je zasvěcený svatému Vavřinci. Kostel byl vystaven v 1. polovině 18. století stavitelem Brauenbockem podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Hlavní oltář je ozdoben obrazem od Petra Brandla. Zvony snesené z věže kostela byly v roce 2003 prohlášeny kulturní památkou.
G = Počet ciferníků vězních hodin.

8. Socha sv. Šebestiána: Pozdně barokní plastika bez dobového určení je tvořena žulovou sochou světce, přivázaného ke stromu a proťatého H šípy z pozlaceného bronzu. Nachází se poblíž kostela sv. Vavřince u vchodu na hřbitov.
H = Počet šípu, kterými je světec proťat.

Tyto hodnoty pak dosadíte do jednoduchého vzorečku:

Cílové souřadnice kde hledat jsou pak: N 50° X E 012° Y

Doufám, že se Vám keš bude líbit, je jednoduchá a neměla by zabrat moc času, je určena hlavně rodinám s dětmi. Všechny zastávky jsou lehce dostupné. Přeji příjemný lov.