Kostel svatého Jakuba je pozdne gotický trojlodní kostel nacházející se na Jakubském námestí v brnenské ctvrti Brno stred, jehož historie sahá až do pocátku 13. století. V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.V kostele se nachází hrobka slavného obránce Brna Louise Raduita de Souchese. Na strope kostela se nachází rada cechovních znaku, erby šlechtických rodu i nekolik monogramu.

Historie

V dobe svého založení byl kostel urcen hlavne pro nemecké obyvatelstvo, které se usadilo kolem dnešní Behounské ulice. Založení kostela se predpokládá v období, které je vymezeno vládou Vladislava Jindricha, tedy mezi roky 1201 - 1222. Roku 1340 byla ve sklepe vedlejšího domu, jenž kostelu pred smrtí odkázal místní vikár, zrízena kostnice. V této dobe je kolem kostela doložen hrbitov, který byl v následujících deseti letech letech postupne rozšíren. V letech 1368 - 1405 vzniklo kolem kostela nekolik kaplí (Božího tela, Sv. Morice - viz. fotka vpravo a Sv. Voršily), což vytvorilo zvláštní urbanistický komplex.

Stavba

Stavba kostela, v podobe, v jaké jej s urcitými zmenami známe až dodnes, zacala již pred husitskými válkami, pricemž ale stavba pokrocila pouze k postavení chórové cásti, pilíru a obvodových zdí. Od roku 1502 zacal na stavbe kostela pracovat stavitel Anton Pilgram, který založil severní lod s portálem. Zastrešení bylo provedeno patrne ješte pred rokem 1530. Stavba kostelní veže zapocala ve 20. letech 16. století, v roce 1592 byla A. Gabrim zvýšena o cást s hodinami a dokoncení provedl Šimon Tauch, který na vež nasadil renesancní helmici. Chrám svatého Jakuba v Brne je stavba 54 m dlouhá, 22 m široká a vež má impozantní výšku 94 m. Behem tricetileté války nebyl kostel nijak poškozen a nevznikla tedy nutnost kostel prestavovat - díky cemuž zustala zachována jeho, prevážne pozdne gotická, podoba.

Hrbitov, který se kolem kostela nacházel, byl kolem roku 1784 zrušen a spolu s ním postupne zanikl i komplex výše zmínených kaplí. Do kostela bylo následne premísteno nekolik náhrobních kamenu, pricemž v soucasnosti je jich zde šest. Velká cást hrobu však byla ponechána na svém míste a v roce 2001 pri archeologickém pruzkumu objevena. Kostel nebyl dotcen ani barokizací. V roce 1878 prošel kostel necitlive provedenou regotizací. V letech 1900 - 1901 vznikla u kostela novogotická fara navržená Aloisem Prastorfem a Germanem Wanderleym.

Fotky z archeologického výzkumu u severní zdi kostela v roce 2001:

Kostnice pod kostelem

V roce 2001 byla objevena v podzemí kostela druhá nejvetší kostnice v Evrope. Nachází se pod Jakubským námestím, z vetší cásti prímo pod kostelem svatého Jakuba.

V minulosti se na tomto míste nacházel hrbitov, z kapacitních duvodu však vznikla kostnice. Když byl hrbitov koncem 18. století zrušen, kostnice byla uzavrena a na dlouho zapomenuta. Znovu objevena byla až v roce 2001 pri archeologickém pruzkumu námestí. Podle Aleše Svobody, „objevitele“ kostnice, se v ní nachází až 50 tisíc kosterních pozustatku, což z ní ciní druhou nejvetší kostnici v Evrope (první místo zaujímají parížské katakomby).

Roku 2008 mesto Brno uzavrelo se svatojakubskou farností smlouvu, podle které bude kostnice do roku 2026 v pronájmu Brna za korunu rocne, pricemž se zprístupnením kostnice verejnosti se pocítá na rok 2012. Vchod do kostnice by mel být prímo z námestí, v soucasné dobe jako vchod slouží provizorní poklop z chodníku námestí s následným sestupem po žebríku.

Kostnice od 22. června 2012 otevřena pro veřejnost!

Otvírací doba:
pondělí zavřeno
úterý - neděle 9.30 - 18.00

Prohlídky se konají každých 30 minut ve skupině po 20 osobách. Poslední prohlídka se koná vždy 30 minut před koncem otvírací doby.

Vstupné:
Plné vstupné: 140,- Kč
Studenti, senioři, ZTP, ZTP/P: 70,- Kč
Děti do 15 let: 70,- Kč
Rodinné vstupné 2 + 2: 320,- Kč (každé další dítě do 15 let 50,- Kč )
Senior pasy: 10% sleva ze základního vstupného
Rodinné pasy: 5% sleva ze základního vstupného
Kamera: 50,- Kč
Focení: zdarma

Aktuální info vždy na www.ticbrno.cz

Povest o neslušném mužíckovi

Když se na jižní strane kostela sv. Jakuba dobre díváte nahoru nad konec gotického oblouku, mužete uvidet jednu zvláštnost - neslušného mužícka. Vypráví se, že se vrchnosti nahore na Petrove a dole u Jakuba nikdy nemely moc rády. Proto jak se zacaly soucasne stavet dva kostely, všichni cekali, co bude dál. Na Petrove meli více penez, u Jakuba zase lepšího mistra stavitele. Dríve pracoval v cizine, dokonce na chrámu ve Štrasburgu. Svému remeslu dobre rozumel a práce mu šla rychle od ruky. Byl prý také velký šprýmar, kterého si oblíbili nejen jeho pomocníci, ale také brnenští meštané. Stavba na Petrove se opoždovala. Dole ve meste si tropili žerty, že jakubský kostel bude dávno hotov, než na Petrove vubec neco postaví. To Petrovské velmi nahnevalo. A protože meli vetší moc, postarali se o to, že kameník od Jakuba musel zanechat práce a mesto opustit. Jen s težkým srdcem mu to dole ve meste oznamovali. Náš mistr slíbil, že odejde, ale požádal o splnení jednoho prání: "Dovolte mne, abych smel dokoncit to jediné okno, na kterém zrovna pracuji." Když okno dokoncil a odkryl je, všichni byli prekvapeni. Zjistili, že se mistr kameník tem na Petrove dokonale pomstil. Nad oknem, kde se sbíhají oblouky, dodnes mužete uvidet malého mužícka, jak svuj holý zadek vystrkuje na ty nahore, kterí ho z mesta vyhnali.

Málokdo ale ví, že v okne není jen jeden mužícek, ale jsou v nem dve postavy. Neslušný mužícek je totiž vytesán v družném obetí s "neslušnou ženuškou" (viditelné je to hlavne z vetší výšky). Další zajímavostí je, že se neslušnému mužíckovi prý celá staletí ríkalo "Engel der Begierde", andel chtíc.