Fotografie úspešných kaceru a okolí keše jsou vítány 
Omluvte absenci hácku a cárek u nekterých slov vlivem špatného kódování ceských znaku..
Oskoruša odborne zvaná jeráb oskeruše (Sorbus domestica) je náš puvodní ovocný strom, který odedávna rostl ve svetlých lesích a hlavne zdobil vinohrady na celém Slovácku a jižní Morave. Ovšem ješte pred nedávnem hrozilo u nás i v Evrope vyhynutí. Dnes zažívá renesanci a lidé jej opet sadí k vinohradum, polním cestám do krajiny i do lesu . Zaslouží si to, oskoruše je puvodní ovoce s tradicí známá již z dob starého Ríma proto i prídomek “domestica”. Oskoruša je snad nejvetší a nejplodnejší ovocná drevina v celé Evrope ! I tristaletý strom plodí pres tunu ovoce. Oskorušové plody mají lécivé úcinky na trávení a jsou vhodné pro stabilizaci kompotu, moštu i vín což vedeli naši predkové a prenášeli semenácky z lesu a vysazovali je do sadu i vinohradu. Plody se dnes zpracovávají na ovocný caj, marmelády, mošty, vyrábí se z nich pálenka oskerušovice a nebo muže posloužit i lécivá tinktura z pupenu na krecové žíly. Ovšem nejjednodušší a také nejzdravejší zpusob užívání je jíst zralé mekké, krémovité plody za cerstva.
OSKORUŠA – výroba pálenky
Príprava plodu na kvas
Sice k vyrobení tohoto lihu neboli lihoviny k chutnému požitku predchází mnoho práce. Pocínaje sberem, trídením, rucním mackáním, sypáním do predem pripravené nádoby, ošetrením a až po konecné nasypání do kotle. Již naši predchudci, od kterých jsme tyto znalosti zdedili, pravili: ,,Kolik práce do toho dáš, tolik toho dostaneš.“ V príprave kvasu z oskoruší je tato veta velkou pravdou. Nic se nedá ošidit. Drtice na ovoce v tomto prípade nelze použít. Jen ruce poznají, která oskoruše muže být dána do kvasu a která ne. Kdybychom sesbírané oskoruše neroztrídené prímo sešrotovali a nebo celé jako švestky nasypali do nádob na kvas, velmi málo alkoholu pri destilaci z takového kvasu získáme. Proto nezbývá nic jiného než po posbírání tyto plody oskoruší
rozsypat do zeleninových vzdušných prepravek nebo rozsypat na plata na ovoce, aby lépe dozrály. Pak postupne vybírat uzrálé, to znamená ty zahnedlé tak zvané hnilicky,které mackáme do predem pripravené nádoby na kvas. Ty co lehkým zmacknutím ne- prasknou, vrátíme zpet na plato k uzrání. Podle toho jak rychle nám plody zrají, tuto práci mackání opakujeme.
K zhotovení kvasu používáme plody samovolne padané. Násilne neotrípáme! Takové plody nemají potrebný cukr, vadnou a zasychají.
Velikost úrody, kvalita plodu
Velikost úrody, kvalita plodu je odvislá od místa, velikosti stromu a pocasí.
Pocasí ovlivnuje úrodu takto: Zda je stávající rok casté ranní opary se silným dopoledním sluncem, bývají plody jako od rudy a jsou drobné. Když je léto dosti deštivé s menší svitem slunka, jsou plody dosti velké, ale mají menší obsah cukru. Pri sušším pocasí bývají plody menší, za to vyšší obsah cukru. Tehdy je dosahováno i z pouhých šesti litru kvasu jeden litr padesátiprocentní lihoviny !!! Jinak prumerne bývá z osmi litru kvasu jeden litr padesátiprocentní lihoviny.
Ne každý rok je úroda. Velké dešte v dobe kvetu dokáží své. Prší-li pozvolna do kvetu nekolikráte za den v dobe kvetenství, to je doba šest až osm dnu, nemá kvet možnost oschnout, tudíž ani vcely nelítají, je úroda oskoruší velmi malá a nebo žádná.
Lécivé úcinky oskorušovice
Cistá pálenka z oskeruší, bez prídavku cukru, chemie a z dobre udržovaného i zpracovaného kvasu, má velmi silné, zdraví prospešné až lécivé úcinky. Již za c.k. Rakouska-Uherska a pozdeji za „první republiky“ byla shánena a vykupována vehlasnými lékari a konzumována temito, coby elixír pro vnitrnosti a zažívání Oskorušovica napomáhá predcházet i odstranovat trávící problémy, reguluje a cistí mízní a krevní systém, upravuje nízký tlak atd. I lékari 40-tých až 80-tých let 20. století tak cinili. I v soucasnosti je stále využívána, predevším k prevenci nekterých civilizacních chorob.
Navstivte take kese:
Na Strazi
Lysa