Svatý Florián - ochránce v nebezpečí ohně, vody a války, patron hasičů, kominíku a zedníku. Postava ve zbroji římského vojína s mečem a korouhví, vylévající vodu z vedra na hořící dum v připomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu. Pocházel z vojenské rodiny a sám byl na konci 3. stol. n. l. vojenským úředníkem na území dnešních Horních Rakous.
V té dobře, za vlády císaře Diokleciána, kdy byla římská říše zmítána bídou a četnými válečnými konflikty, hledal prostý lid v křesťanském učení útočiště před existenční nejistotou. Císar, ve snaze obnovit upadající říši a s ní i tradiční římské pohanství, zbavoval křesťany úřednických míst, propouštěl je z vojska, pronásledoval kazatele. Jeho dvouleté protikřesťanské tažení stálo věřící radu mučedníku. Jedním z nich byl i později kanonizovaný Florián. Za to, že se nechtěl vzdát své víry a snažil se osvobozovat zajaté křesťany, byl 4. května r. 304 svržen s mlýnským kamenem na krku do reky Enže poblíž římské osady Laureascum (dnes město Lorch v Rakousku).
Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys St. Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6.stol. vystaven augustiniánský klášter. Mučedníkovi ostatky pak přenesli dva jáhnové do Říma a v roce 1183 je získal od papeže polský král Kazimír, aby je uložil v nové vystaveném chrámu sv. Floriána na Krakovském předměstí Kleparz. Hornorakouský národní světec se tak stal i polským zemským patronem a kromě chrámu, jenž mu byl zasvěcen, po něm byla pojmenována i jedna z bran krakovských městských hradeb.
Část světcových ostatku získal z Polska také Karel IV. pro svatovítský chrám v Praze. V samotné církvi nebyl nikdy předmětem rozsáhlého kultu, jeho uctívání melo spíš profánní charakter a bylo rozšířeno zejména mezi venkovským lidem. Stal se typickou postavou štítových výklenku vesnických chalup, lidových maleb na sklech, svatých obrázku a rustikálních, hlavně pozdně barokních plastik, jako jsou např. světcovy sochy.
Zdroj informací o sv. Florianovi: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Flori%C3%A1n
INFO K SAMOTNÉ CACHE
Sochu sv. Floriana najdeme na finálním, tj. druhém stanovišti našeho krátkého putování. Úvodní souřadnice Vás zavedou k bývalé kovárně na ulici, náměstíčku známému jako Dražka. Abyste se dozvěděli přesné znění finálních souřadnic, budete se muset na Dražkách trochu zdržet a a zjistit několik informací.
Finální souřadnice: N 49° 06.(ABC)-3 E 016° 02.(DEF)+92
AB - Zastav se u kovárny a rozhlédni se kolem dokola. Uvidíš nízký dům se zelenou studnou v zahradě. Je označený číslem popisným skládajícím se ze dvou číslic ve tvaru AB?
C – Mezi kolika lípami stojí socha sv. Vendelína?
D - Nedaleko sýpky (nejvyšší budova celých Dražek) vidíš skupinku smrku. Kolik jich je ?
E - Běž na hřiště k dvojité houpačce a spočítej kolik nohou ji drží?
F - Z levé strany sýpky spočítej kolik má oken na štítové stěně?
Po získání všech 6-ti čísel dostanete souřadnice, které vás budou vést mimo město. Po několika desítkách metrů se dostanete na polní cestu lemovanou mladými stromky. Na konci vás čeká nejen cache, ale také možnost příjemného posezení s výhledem do kraje.