Quercus robur - dub letni
(dub kremelák)
Celed: Fagaceae - bukovité
Rod: Quercus zahrnuje 300 až 600 druhu, které rostou nejvíce v Severní Americe a ve východní Asii, méne v Evrope a dalších cástech Asie.
Popis: Opadavý, velmi pomalu rostoucí, až 40 m vysoký strom. Kura nejprve cervenohnedá, pozdeji šedozelená až tmavošedá, borka podélne brázditá, šedohnedá.
Listy nahlouceny na koncích vetví, krátce rapíkaté, nepravidelne lalocnaté, na vrcholu zaokrouhlené, na bázi srdcite ouškaté. Kvety jednodomé, samcí v ochablých,
vysutých, žlutozelených, asi 5 cm dlouhých jehnedách, samicí drobné, s cervenými bliznami, v rídkých a chudokvetých klasech. Plodem je nažka (žalud) ponorený v horní
cásti melce v cíšce vyrustající na dlouhé stopce. Kvete v IV až V. Duby se údajne mohou dožít veku až 1500 let.
Stanovište: Smíšené a listnaté lesy, preferuje pudy minerální, humózní, težší, vlhké až mokré, roste však i na pudách odlišných (lehkých, píscitých, suchých), stanovište svetlé a teplé, je citlivý k podzimním mrazum.
Rozšírení: V CR roste zejména v teplejších oblastech, v oblastech chladných bývá obvykle jen vysazován. Celkove roste v témer celé Evrope vyjma jejích nejjižnejších cástí (jih Pyrenejského poloostrova, Sicílie,
Recko, Turecko), na severu až po 63° severní šírky, na východe po Ural a Kavkaz.
Lécitelství: Sbírá se zejména kura, jen zcela výjimecne i zralé žaludy nebo list. Kura se sloupává výhradne mladá a hladká (tj. z vetví o prumeru max. asi 15 cm), nejlépe na jare ješte pred vyrašením listu. Suší se pri teplotách do 50 °C. Žaludy se sbírají zralé a list od jara do konce léta, tj. v dobe, než zacne na podzim menit svou barvu.
V kure jsou obsaženy zejména katechinové trísloviny (6 až 20 %) a dále kyselina galová a elagová, horciny, flavonoidy, pryskyrice a další látky, v listech jsou prítomny i flavonové glykosidy, v žaludech je vedle katechinových tríslovin i velké množství škrobu a dále cukry, bílkoviny a olej.
Kura pusobí svírave a protizánetlive, užívá se zejména pri prujmech a pri zánetech trávicího ústrojí (brání pruniku nákazy z trávicího ústrojí do mocových cest a pohlavních orgánu). Zevne lze dubové kury použít pri hemeroidech, otocích, kožních zánetech, na slabší popáleniny nebo naopak omrzliny nebo jako prostredek zmírnující pocení nohou.
Kloktání dobové kury pomáhá pri zánetech ústní dutiny nebo hrtanu. Droga se podává ve forme odvaru (1 cajová lžicka drcené kury na šálek vody, pijí se 2 až 3 šálky denne) nebo ve forme prášku (5x denne na špicku nože) nebo ve forme tinktury. Pro zevní použití se pripravuje odvar silnejší nežli pro použití vnitrní.
Užití: Tvrdé a trvanlivé dubové drevo nachází uplatnení v mnoha oblastech, užívá se ve stavebnictví (zejména na vodní stavby, nebot pro vysoký obsah tríslovin nehnije ve vode), v nábytkárství, k výrobe dreveného uhlí, na výrobu pražcu, sudu, parket apod. Dubová kura se v minulosti používala v barvírství a k vydelávání kuží. Žaludy jsou duležitou soucástí zimní stravy lesní zvere.
Pestování: Dub letní je významnou parkovou a sadovou drevinou, pestuje se v nekolika kultivarech lišících se tvarem koruny nebo tvarem ci barvou listu.
Dub v Ceském herbári z roku 1899: Dub Quercus, známý strom vubec. Rozeznává se nekolik druhu. Strom dosáhne výšky 100—200 stop a vysokého stárí. Dríví z neho potrebuje se rozlicným zpusobem. Kura má moc stahující; listí dubové, vložené na zánet, vytáhne horkost. Odvar z dríví jest dobrý proti chrkání krve, krvotoku a bolení hlavy. Káva ze žaludu hodí se dobre pri silné cmýre;
žaludy na prášek utlucené pusobí na moc a kámen, též pri prujemu. Tlucené listí na rány vložené stahuje tyto. Proti kolice pije se odvar listí dubového v pive; proti prujemu, úplavici a jiným tokum užívá se škrábaný žalud s vejcem.
Zvláštní druh dubu, jenž roste v krajinách teplejších jako ker nebo malý strom, poskytuje známé kalesky, kulicky, jež vzniknou následkem bodnutí jistého hmyzu do malých vetví a jež potrebují se k barvení neb delání inkoustu. Cerné kalesky, zvlášte aleppské, jsou nejlepší. Nemají vune, ale chut velmi trpkou, svraskavou. Ve zverolécitelství užívá se tannin, prášek z kalesek upravený, proti úplavici a prujemu, proti otrávení. Dává se koním a skotu 2—4, ovcím, kozám, prasatum 0,6—2 gr. ve vode neb jiné tekutine, aneb jako lektvar aneb pilule. Také zevne se prášek ten nasypává, nebo rozpušten v tekutine nejaké. Také dubové kury užívá se pri lécení zvírat v prípadech, kde potrebí léku svraskovacích; koním a skotu dává se 15—45, ovcím, kozám a prasatum 4—12 gr. jakožto odvar s nejakým jiným lékem (opium, kyselina, terpentýn, kafr a j.). Žaludy hodí se také za lék v rozlicných nemocích, jako: špatné zažívání, prujem, vodnatost; pro prasata neb ovce utlukou se žaludy bud surové nebo sušené a dá se 1—2 hrsti s troškem soli (jako prídavek do žrádla).
Popis stromu: Obvod kmene je 503cm a výška je 20m. Dle úradu (obor životního prostredí) se jedná o solitérní strom s nízkou a širokou korunou, nízkým kmenem, který je v rozvetvení prasklý a rozdeluje se na tri hlavní vetve. Koruna je stažena popruhy. Stárí se odhaduje v rozmezí 300-350let a tak tento strom je opravdový pametník. Dub stojí v katastrálním území Horka u Bakova.
K místu a ke stromu se prosím chovejte slušne a s respektem ke stárí!. Keška je umístena v blízkosti památného stromu kam vás zavedou souradnice.. Keška obsahuje drobné predmety urcené spíše pro deti a tak pokud chcete, vkládejte KOMPLETNÍ predmety (hracky), žádné smetí ci torza která dríve pripomínala hracky a také hracky, které jsou z více kusu a které by se mohly rozpadat. Príjemnou zábavu a príjemný, nicím nerušený odlov. Jo a priznejte se v logu kdo pouzil hint
