Po naszymu

Tešínské nárecí, místne nazývané po našymu ci po naszymu je nárecí slezštiny používané v Tešínsku, a to jak v jeho ceské, tak i polské cásti.

Tešínské nárecí se vyvinulo ze staropolštiny a za svou dnešní podobu vdecí predevším vlivum nemciny, polštiny, ceštiny a, od 50. let 20. století, i slovenštiny. Podle ceských lingvistu se jedná o jedno z lašských nárecí, polští lingvisté pro zmenu tento dialekt klasifikují jako jedno ze slezských nárecí. Tešínské nárecí plní pro autochtonní obyvatele Tešínska formu interdialektu. To znamená, že spojuje prvky ceštiny a polštiny a predstavuje pro mluvcí tešínského nárecí relativne dostupný prostredek komunikace s obyvateli Tešínska, kterí hovorí cesky ci polsky. Soucasne jde o oblastní nadnárecní útvar, který sjednocuje jazykový kód v Tešínsku do podoby jednotné nespisovné mluvy. Tešínské nárecí je nejrozšírenejším komunikacním kódem v regionu a plní zde roli obecné polštiny nebo obecné ceštiny. Tešínskému nárecí se darí v Ceské republice lépe než v Polsku. Duvodem rychlejší integrace v Polsku je vetší blízkost obou jazykových systému (polštiny a tešínského nárecí). Na polské strane dochází predevším k fonetické integraci s polštinou. Na ceské strane jde predevším o kvalitativní zmeny, a to v dusledku postavení ceštiny jako úredního a dominantního jazyka, aktivit místních Poláku, kterí se vuci vetšinové populaci vymezují zduraznováním polštiny jako vuci ceštine alternativního jazykového kódu, a existence polského národnostního školství. V soucasné dobe patrí totiž vetšina uživatelu tohoto nárecí k polské národnostní menšine. V praxi se používají dve verze po naszymu. První z nich je po gorolsku (goralština), používá se v Jablunkove a okolních obcích, ale také za hranicí v Istebné, Konakove, Javorince a cásti Cadecka, tedy v horách (po naszymu w górach). Druhá verze se jmenuje po dolansku a používá se v okolí Karviné. V oblasti kolem Ceského Tešína, ležícího mezi Jablunkovem a Karvinou, je možné slyšet obe verze. V soucasné dobe je po naszymu vytlacován ceštinou resp. polštinou a to predevším ve vetších mestech, kde jej v komunikaci v rodine užívá približne dvakrát menší procento obyvatel než na venkove.

V nárecí "po naszymu" si mužete poslechnout písnicky napr. od skupiny "BLAF".

A proc se keska jmenuje u Hajtry? Protoze kousek odtud bydlí nejlepší kamarádka "Hajtra1", která behem let, co ji znám, získala k severomoravskému kraji, kde se "po naszymu" užívá, nadstandartní vztah. Proto to je pro Hajtru1 takové malé pripomenutí tohoto kraje. ;-)

Pro zjištení finálních souradnic mám pro vás malý test:

Finálku najdete na souradnicích:

N 50° 03.ABC E 014° 30.DEF

POZOR, od 23.1.2011 zmena souradnic!!!