Na uvedených souřadnicích keš nehledejte.
Hraběšice
Vesnice byla nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Do němčiny bylo jméno přejato v podobě Rabenseifen, a tím snadno spojeno s havranem (Rabe). Mluvící znamení havrana mela obec také na pečeti. Částí Hrabešic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Šentál). V roce 1976 byly Hraběšice připojeny k Šumperku a touto integrací ztratilo Krásné postavení relativně samostatné části. Od roku 1990 jsou Hraběšice opět samostatnou obcí. Hraběšice vznikly jako osada dřevařů a horníku, v jejím okolí se dobývala železná ruda. V písemných pramenech jsou poprvé zmiňovány až k roku 1569. Tehdy je prodal majitel Velkých Losin spolu se sousedním Frankštátem městu Šumperku a vesnice pak zůstala venkovským statkem Šumperka až do zániku vrchnostenského zřízení. V roce 1677 zde hospodařilo 25 usedlíků.
Na šumperských pozemcích byla v roce 1690 založena činžovní osada Šentál, jež za své jméno (německy Schönthal - „krásné údolí") vděčila příznivé zeměpisné poloze. Do roku 1834 se Hraběšice rozrostly na 59 domu s 355 obyvateli, v Šentále tehdy bylo 34 domu a 219 obyvatel. Při hraběšickém kostele sv. Filipa a Jakuba, postaveném v letech 1818 až 1825, byla v roce 1842 zřízena fara. Už koncem 18. století probíhalo ve venkovských domcích školní vyučování a v roce 1844 byla postavena škola. Navštěvovaly ji také děti ze Šentálu, a to až do roku 1888, kdy i tam byla zřízena samostatná jednotřídka.
Duchovním potřebám v Šentále sloužila kaple Panny Marie. Po druhé světové válce se Hraběšice a zejména Krásné měnily v typicky rekreační lokality. Zemědělské pozemky převzal od roku 1949 Státní statek v Šumperku. Občanskou vybavenost v místě představovaly v roce 1990 ubytovací zařízení, prodejna smíšeného zboží a pohostinství. Mezi Šumperkem a Krásným byla v osmdesátých letech vybudována vodní nádrž Krásné, která se spolu s okolím a samotnou osadou Krásné stala příměstskou rekreační oblastí. V obci je památkově chráněna socha sv. Jana Nepomuckého u farního kostela, barokní rustikální plastika z druhé poloviny 18. století. Kamenolom, provozovaný u osady Krásné, je významným nalezištěm nerostů.
Samotná keš patří do série keší Svazku obcí údolí Desné.
A nyní k samotným souřadnicím.
Na zmíněných souřadnicích se nacházíte před místním lomem, ale i před autobusovou zastávkou, u které stojí statný smrk. Na smrku je umístena tabulka s nadmořskou výškou - ABC.
Tyto tři čísla dosaďte do následujících souřadnic.
N 49°58.(C)(A+B)(3*B)
E 17°03.(B)(2*A)(C)
Obec Rejchartice (GC2KE49), Obec Sobotín (GC2KQ1C) = A
Obec Vikýřovice (GC2K9JP), Obec Rapotín (GC2KB27) = B
Obec Velké Losiny (GC2KNRC), Obec Petrov nad Desnou (GC3DVA4) = C
Obec Loučná nad Desnou (GC2KNT5)= D
Obec Vernířovice (GC2M67P)= E
Obec Hraběšice (GC2M0BP)= F
Svazek obcí údolí Desné - Bonus (GC2MBEH)
Při odlovu dbejte ostražitosti před všímavými obyvateli.
Při logování si prosím z logbooku opište bonusové číslo.
Přeji příjemný lov.